Getsemanská zahrada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ruský pravoslavný Kostel Marie Magdaleny v Getsemanské zahradě, Jeruzalém

Getsemanská zahrada (řecky Γεθσημανι, Gethsēmani 'hebrejsky: גת שמנים, Gat Šmanim, z aramejského גת שמנא, Gat Šmānê) v Jeruzalémě se nachází na úpatí Olivové hory (jiné označení Olivetské hory). Podle Bible zde Ježíš bděl a modlil se tu noc, kdy byl zatčen a později ukřižován. Podle Lukášova evangelia[1] Ježíšova muka v zahradě Getsemanské byla tak strašná, že „jeho potem byly velké krůpěje krve padající na zem“. Podle tradice východní ortodoxní církve je zahrada Getsemanská místem, kde usnula Ježíšova Matka. Nachází se tam pravoslavný kostel, který skrývá prázdný hrob Panny Marie - není tam pochována.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Getsemanskou zahradu s Kostelem všech národů

V evangeliích podle Matouše,[2] a Marka[3] která jsou psána v řečtině, se název Getsemany objevuje napsaný Γεθσημανι, což je odvozenina od aramejského גת שמנא (Gaṯ-Šmānê), znamenající „olivový lis“.[4] Markovo evangelium také Getsemany nazývá chorion – „místo“. Janovo evangelium o Getsemanech hovoří jako o kepos, čili „zahrada“, nebo „sad“.[5]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Mnich v Zahradě Getsemanské, období druhé světové války

Zahrada Getsemanská se nachází na úpatí Olivetské hory,[4] v údolí Cedronu. Zahradě dominuje Kostel všech národů, známý také jako Kostel Utrpení, postavený na místě byzantského kostela zbořeného roku 614 armádou perských Sásánovců a křižáckého kostela, který byl zničen roku 1219. Poblíž se nachází ruský pravoslavný Kostel Marie Magdaleny s typickou zlatou cibulovitou kopulí ve stylu jaroslavských kostelů 17. století. Kostel Marie Magdaleny byl vybudován ruským carem Alexandrem III. na památku jeho matky Marie Alexandrovny.

Poutní místo[editovat | editovat zdroj]

Zahrada Getsemanská byla významným křesťanským poutním místem raných křesťanských poutníků. Roku 333 ji navštívil anonymní „Poutník z Bordeaux“, jehož dílo Itinerarium Burdigalense (či také Itinerarium Burdigalense) je nejranějším cestopisem zanechaným křesťanským cestovatelem do Svaté země. V díle Eusebia z Kaisareie Onomasticon polohu Getsemanské zahrady zmiňuje „na úpatí Olivové hory“ a dodává, že „zde byla víra obvykle vyznávána“.

Odraz v umění[editovat | editovat zdroj]

Zahrada Getsemanská

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gethsemane na anglické Wikipedii.

  1. Lk 22, 43–44 (Kral, ČEP)
  2. Mt 26, 36 (Kral, ČEP)
  3. Mk 14, 32 (Kral, ČEP)
  4. a b Metzger & Coogan (1993) Oxford Companion to the Bible’’, str. 253.
  5. J 18, 1 (Kral, ČEP)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • METZEGER, Bruce M; COOGAN, Michael D. The Oxford Companion to the Bible. Oxford, Velká Británie : Oxford University Press, 1993. ISBN 0-19-504645-5.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]