Andrea Mantegna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Andrea Mantegna
Andrea Mantegna 049 detail possible self-portrait.jpg
Narození 1431
Piazzola sul Brenta
Úmrtí 13. září 1506 (ve věku 74–75 let)
Mantova
Manžel(ka) Nicolosia Bellini (od 1453)
Děti Francesco Mantegna
Ludovico Mantegna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrea Mantegna (1431 Isola di Carturo13. září 1506 Mantova) byl italský renesanční malíř a zeť Jacopa Belliniho. Byl to jeden z nejdůležitějších malířů rané renesance.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mantegna se narodil v městě Isola di Carturo (blízko u Padovy) na severu Itálie v oblasti Benátsko, jako druhý syn tesaře Biagia. V jedenácti se stal žákem Francesca Squarciona, malíře z Padovy, který byl po smrti rodičů i jeho adoptivním otcem. Squarcione ho nasměroval k obdivu antických vzorů, které byly posléze v Mantegnově tvorbě jasně patrné. Později však Mantegna vůči svému učiteli vznesl řadu obvinění, a to i u soudu.[1] Zlomem v jeho kariéře byl rok 1448, kdy jednak vytvořil oltář pro kostel sv. Sofie v Padově a zároveň získal zakázku, spolu s Nicolasem Pizzolem (který byl v průběhu prací zavražděn), vyzdobit malbou polovinu kaple Ovetari padovského kostela Eremitani. Fresky bohužel takřka zničilo spojenecké bombardování na konci druhé světové války.

O pár let později realizoval fresky znázorňující příběh sv. Kryštofa. Poprvé se oženil s Nicolasií Belliniovou, dcerou Jacopa Belliniho a sestrou malířů Gentila a Giovanniho. Po svatbě, ovlivněn tchánem Jacopem Bellinim a Donatellem dokončil obraz sv. Zena ve Veroně, jejž financoval nejvyšší notář Gregorio Correr.

Věnoval se též, jako jeden z prvních umělců, mědirytectví. Velmi v tom ovlivnil Albrechta Dürera. Autorství některých Mantegnových rytin je ovšem sporné, neboť je nepodepisoval.

Od roku 1460 působil na dvoře vévody Lodovica II. Gonzagy v Mantově, jako dvorní malíř. K jeho vrcholným dílům z tohoto období patří výzdoba stropu Svatební komory (Camera degli Sposi) v mantovském dóžecím paláci.[2]

Roku 1488 ho do Říma povolal papež Inocenc VIII. Zadal mu úkol freskami vyzdobit vatikánskou kapli Belvedere. Tyto fresky však roku 1780 nechal zničit papež Pius VI.

Roku 1490 se Mantegna vrátil do Mantovy, kde na něj čekala přízeň nové vévodkyně Isabelly d'Este, velké milovnice umění.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Madona se spícím dítětem – cca 1454 – Staatliche Museen, Gemäldegalerie, Berlín
  • Oltář sv. Zenona –- 14571460 – kostel sv. Zenona, Verona
  • Sv. Jiří – cca 1460 – Galleria dell’Accademia, Benátky
  • Sv. Šebastián – cca 14551467 –Kunsthistorisches Museum, Vídeň
  • Svatební místnost (Camera degli Sposi) – cca 1473 – Vévodský palác, Mantova
  • Mrtvý Kristus (Oplakávání)– cca 1501 –- Pinacoteca di Brera, Milán
  • Francesco Gonzaga – cca 1460 – Museo Capodimonte, Neapol

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Andrea Mantegna. www.artmuseum.cz [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. 
  2. Andrea Mantegna | Italian artist. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2018-05-28]. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]