Bejrút

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bejrút
بيروت
Bájrut
Beirut Central District Collage.jpg
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo +2
Stát Libanon Libanon
provincie Bejrút
Bejrút na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 2 100 000 (aglomerace)
360 000 (město) (2014)
Etnické složení Arabové, Arméni
Náboženské složení muslimové (sunnité, ší'ité), křesťané (libanonští maronité, pravoslavní)
Správa
Vznik 3000 př. n. l.
Oficiální web beirut.gov.lb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bejrút (arabsky بيروت‎‎, francouzsky Beyrouth) je přístavní město v Libanonu, je zároveň největším i hlavním městem země. Má 2,1 milionu obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Fénické období[editovat | editovat zdroj]

Původní název města zněl Bêrūt – česky „Studně“. Tento název mu dali Féničané a to už v dobách 15. století př. n. l. Ve starověku byl také znám pod názvem Berytus, na tento název přišli archeologové v roce 1934. Roku 140 př. n. l. město obsadil a později zničil Diodotus Tryfon, král tehdejší Sýrie a Seleukovské říše. Poté bylo město přestavěno v helénském stylu a přejmenováno na Laodicea, na počest seleukovské královny. Dnešní město se rozkládá na místě právě tohoto starého. Proto se také přímo v centru Bejrútu nacházejí historická naleziště, na kterých bylo možno pracovat až po ukončení občanské války v roce 1991. Díky průzkumu se zjistilo, že některé současné ulice kopírují tvar těch starověkých.

Římské období[editovat | editovat zdroj]

V této době zde existovala velmi významná právnická škola, a to i za dob císaře Justiniána, tedy po pádu Západořímské říše. V Byzantské říši se stala jednou ze tří oficiálních právnických škol (roku 553). Přesto o dalších 20 let později musela být přestěhována do Sidonu, protože Beirút postihlo silné zemětřesení.

Arabské a turecké období[editovat | editovat zdroj]

V roce 635 padlo město do rukou Arabům. Přesto svůj význam jako centrum východního středomoří nezískalo, bylo totiž zastíněno městem Akko, jehož rozvoj byl větší. Mezi lety 1110 a 1291 Bejrút obsadila vojska křížových výprav. Poté se ho zmocnili drúzští emírové. Jedním z nejdůležitějších byl Fakr ed-Din Maan II., který postavil kolem města silné opevnění. Roku 1763 se městu podařilo stát se konečně centrem Východního středomoří, protože v Akku propukly nepokoje. Během doby, kdy byl Bejrút pod nadvládou různých pašů, počet obyvatel prudce klesl, z kvetoucího obchodního města se stalo městečko s pouhými 10 000 obyvateli. Až rok 1888 přinesl zvrat. Město se stalo centrem Vilájetu Sýrie (turecké Syrské provincie), což odstartovalo hospodářský i obchodní růst. Vznikly vztahy s Evropou a Spojenými Státy. Po masakru křesťanů roku 1860 tu byla zintenzivněna činnost západních misionářů. Snaha obrátit ke křesťanství další místní obyvatele však skončila neúspěchem. Jediné z výsledků práce amerických misionářů, co se ujalo, byl nový systém škol. Vznikla Syrská protestantská univerzita, která se později přeměnila v Americkou Bejrútskou univerzitu. Díky těmto školám se tu koncem 19. století objevila i arabská inteligence. Angličtí a francouzští inženýři zde stavěli moderní stavby (přístav v roce 1894, železnice Bejrút – DamašekHalab v roce 1907). Zboží se vyváželo většinou do Francie, ve městě postupně rostl francouzský vliv.

Moderní období[editovat | editovat zdroj]

Po pádu Osmanské říše po 1. světové válce se města zmocnili Francouzi. Ti velmi podporovali komunitu maronitských křesťanů a zajistili mírný rozvoj. Po 2. světové válce vyhlásil Libanon nezávislost s Bejrútem jako svým hlavním městem. Až do roku 1975, kdy vypukla občanská válka se městu říkalo „Paříž blízkého východu“, stále zůstávalo centrem arabské inteligence, obchodu a turismu.

Období občanské války[editovat | editovat zdroj]

V této době se město rozdělilo. Křesťané na východě se s muslimy v západní části Bejrútu oddělili Zelenou linii, vedoucí přes náměstí Mučedníků (Place des Martyrs)v samotném centru města. Toto rozdělení pomyslně funguje dodnes.

Poválečné období[editovat | editovat zdroj]

V roce 1991 byl podepsán mír. V této době bylo celé město prakticky zničeno. V centru byly sutiny obchodních domů a administrativních budov. I 20 let po válce jsou rány stále vidět. Centrum je sice opravené, v létě roku 2006 v druhé libanonské válce byly ale Izraelem bombardovány jižní čtvrtě ovládané Hizballáhem. Časté jsou taky atentáty na významné politické osobnosti, ten nejznámější se odehrál v únoru roku 2005 - atentát na bývalého premiéra Rafíka Harírího v západním Bejrútu u hotelu St. George. Tento akt vedl k tzv. Cedrové revoluci a stažení Syrských vojsk z Libanonu.

Významné stavby[editovat | editovat zdroj]

  • Univerzity
    • Americká Bejrútská univerzita
    • Americká Libanonská univerzita
    • Univerzita sv. Josefa
  • Kasina

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]