Diego García

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Diego Garcia
Diego García
Diego García
IATA NKW
ICAO FJDG
Druh Námořní letecká základna
Stát Spojené královstvíSpojené království Spojené království Britské indickooceánské území
Zeměpisné souřadnice 7°18′48″ j. š., 72°24′40″ v. d.
Vznik 1971–1976; Velké rozšíření 1982–1986
Příslušnost Vláda Spojeného království
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii
na Wikimedia Commons

Diego García je ostrov v Indickém oceánu, který je největší ze skupiny Čagoských ostrovů a zároveň nejjižnějším bodem korálového řetězce, který se táhne od západního pobřeží Indie přes Lakadivy a Maledivy až pod rovník. Ostrov je součástí Britského indickooceánského teritoria.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Rozloha ostrova je 27 km² (174 km² včetně vnitřní laguny). Jeho povrch je plochý povrch ve tvaru podkovy s nejvýšším místem sedm metrů nad hladinou moře. Na ostrově panuje typické tropické klima s teplotami okolo 30 C° a srážkami kolem 260 mm ročně. Na severovýchodním výběžku ostrova je vojenská základna, zbytek ostrova je pokryt kokosovými palmami. Životní prostředí je nedotčené, ostrov je obklopen korálovými útesy s bohatým podmořským životem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Opuštěná vesnice na Diego García

Neobydlený ostrov pravděpodobně objevili arabští mořeplavci okolo roku 900. Později zde přistáli čínští mořeplavci, mezi prvními byl mořeplavec a cestovatel Čeng Che. Mezi prvními evropskými mořeplavci, kteří ostrov objevili byl portugalský mořeplavec Pedro Mascarenhas v roce 1512 či 1513. Koncem 18. století ostrov kolonizovali Francouzi, po napoleonských válkách ho odstoupili Britům. Ti zde zřídili plantážní pěstování kopry a využívali jeho přirozeného přístavu, jako zastávky svých lodí pro doplnění paliva. V 60. letech 20. století, kdy Britové museli vyklidit vojenskou základnu na maledivském ostrově Addu, se rozhodli využít strategické polohy ostrova. Zhruba tisícovka původních obyvatel byla vysídlena na Mauricius a roce 1971 zde byla otevřena společná britsko-americká vojenská základna. Američané výměnou za možnost užívat ostrov dodali Britům rakety Polaris, tím získali tak největší vojenskou základnu mimo své území. Výhodná poloha mimo pásmo tropických cyklónů umožnila monitorovat území Sovětského svazu a po skončení studené války, také nestabilní oblasti Blízkého východu. Na zdejší základně byly vězněny osoby podezřelé z příslušnosti k islámským teroristům. Na ostrově žije 1000 amerických vojáků, 50 britských a asi dva tisíce civilních zaměstnanců, což jsou převážně Sinhálci. V poslední době sílí protesty původních obyvatel požadujících navrácení ostrova, objevily se také plány na jeho vyhlášení za biosférickou rezervaci. Vláda Spojených států amerických však prohlásila, že se zdejšího opěrného bodu v žádném případě nehodlá vzdát.[1] V roce 2016 byl pronájem základny prodloužen o dalších 20 let, do roku 2036.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.independent.co.uk/environment/nature/giant-marine-park-plan-for-chagos-1604555.html
  2. Governance | British Indian Ocean Territory. biot.gov.io [online].  [cit. 2017-09-10]. Dostupné online.  (en-US) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]