Diego García

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Diego Garcia
Bombardéry na letišti Diego García
Bombardéry na letišti Diego García
IATA NKW
ICAO FJDG
Druh Námořní letecká základna
Stát Spojené královstvíSpojené království Spojené království Britské indickooceánské území
Zeměpisné souřadnice 7°18′48″ j. š., 72°24′40″ v. d.
Vznik 1971–1976; Velké rozšíření 1982–1986
Příslušnost Vláda Spojeného království
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah
na Wikimedia Commons

Diego García je ostrov v Indickém oceánu, ležící na 7°26' jižní šířky a 72°23' východní délky. Je to plochý (nejvyšší místo leží sedm metrů nad hladinou moře) písčitý korálový ostrov podkovovitého tvaru o rozloze 27 km² (174 km² včetně vnitřní laguny). Ostrov je součástí Britského indickooceánského teritoria.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Ostrov je největší ze skupiny Čagoských ostrovů a zároveň je nejjižnějším bodem korálového řetězce, který se táhne od západního pobřeží Indie až pod rovník a tvoří jej také Lakadivy a Maledivy. Ostrov má typické tropické klima, teploty se pohybují okolo 30 C°, srážky jsou 260 mm ročně. Na severovýchodním výběžku ostrova je vojenská základna, zbytek ostrova je pokryt kokosovými palmami. Životní prostředí je mimořádně dobře zachované, ostrov je obklopen korálovými útesy s bohatým podmořským životem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Opuštěná vesnice na Diego García

Neobydlený ostrov pravděpodobně objevili arabští mořeplavci okolo roku 900. Později zde přistáli čínští mořeplavci mezi prvními byl mořeplavec a cestovatel Čeng Che. Mezi prvními Evropany byl okolo roku 1512-1513 portugalský mořeplavec Pedro de Mascarenhas. Koncem 18. století ostrov kolonizovali Francouzi, po napoleonských válkách ho odstoupili Britům. Ti zde zřídili plantážní pěstování kopry a využívali jeho přirozeného přístavu jako zastávky svých lodí pro doplnění paliva. V 60. letech 20. století, kdy Britové museli vyklidit vojenskou základnu na maledivském ostrově Addu, rozhodli se využít strategické polohy ostrova. Zhruba tisícovka původních obyvatel byla vysídlena na Mauricius a roku 1971 byla otevřena společná britsko-americká vojenská základna. Američané výměnou za možnost užívat ostrov dodali Britům rakety Polaris a získali tak největší vojenskou základnu mimo své území. Výhodná poloha mimo pásmo cyklónů umožnila monitorovat území SSSR a po skončení studené války, také důležitou oblast Blízkého Východu. Na zdejší základně byly také vězněny osoby podezřelé z příslušnosti k islámským teroristům. Na ostrově žije 1000 amerických vojáků, 50 britských a asi dva tisíce civilních zaměstnanců, což jsou převážně Sinhálci. Pronájem základny vyprší v roce 2016 a její další osud je nejasný. V poslední době sílí protesty původních obyvatel požadujících navrácení ostrova, objevily se také plány na jeho vyhlášení za biosférickou rezervaci. Vláda USA však prohlásila, že se zdejšího opěrného bodu v žádném případě nehodlá vzdát.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.independent.co.uk/environment/nature/giant-marine-park-plan-for-chagos-1604555.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]