Diego García

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Diego Garcia
Diego García
Diego García
IATANKW
ICAOFJDG
DruhNámořní letecká základna
StátSpojené královstvíSpojené království Spojené království Britské indickooceánské území
Zeměpisné souřadnice
Vznik1971–1976; Velké rozšíření 1982–1986
PříslušnostVláda Spojeného království
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii
na Wikimedia Commons

Diego García je ostrov v Indickém oceánu, který je největší ze skupiny Čagoských ostrovů a zároveň nejjižnějším bodem korálového řetězce, který se táhne od západního pobřeží Indie přes Lakadivy a Maledivy až pod rovník. Ostrov je součástí Britského indickooceánského teritoria.


Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Rozloha ostrova je 27 km² (174 km² včetně vnitřní laguny). Povrch je plochý ve tvaru podkovy s nejvyšším místem sedm metrů nad hladinou moře. Na ostrově panuje typické tropické klima s teplotami okolo 30 °C a srážkami kolem 260 mm ročně. Na severovýchodním výběžku ostrova je vojenská základna, zbytek ostrova je pokryt kokosovými palmami. Životní prostředí je nedotčené, ostrov je obklopen korálovými útesy s bohatým podmořským životem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Opuštěná vesnice na Diego García

Neobydlený ostrov pravděpodobně objevili arabští mořeplavci okolo roku 900. Později zde přistáli čínští mořeplavci, mezi prvními byl mořeplavec a cestovatel Čeng Che. Mezi prvními evropskými mořeplavci, kteří ostrov objevili, byl portugalský mořeplavec Pedro Mascarenhas v roce 1512 či 1513. Koncem 18. století ostrov kolonizovali Francouzi, po napoleonských válkách ho postoupili Britům. Ti zde zřídili plantážní pěstování kopry a využívali jeho přirozeného přístavu jako zastávky svých lodí pro doplnění paliva. V 60. létech 20. století, kdy Britové museli vyklidit vojenskou základnu na maledivském ostrově Addu, se rozhodli využít strategické polohy ostrova. Zhruba tisícovka původních obyvatel byla vysídlena na Mauritius a v roce 1971 zde byla otevřena společná britsko-americká vojenská základna. Američané výměnou za možnost užívat ostrov dodali Britům rakety Polaris, získali tak největší vojenskou základnu mimo své území[zdroj?]. Výhodná poloha mimo pásmo tropických cyklónů umožnila monitorovat území Sovětského svazu a po skončení studené války také nestabilní oblasti Blízkého východu. Na zdejší základně byly vězněny osoby podezřelé z příslušnosti k islámským teroristům. Na ostrově žije 1000 amerických vojáků, 50 britských a asi dva tisíce civilních zaměstnanců, což jsou převážně Sinhálci. V poslední době sílí protesty původních obyvatel požadujících navrácení ostrova, objevily se také plány na jeho vyhlášení za biosférickou rezervaci. Vláda Spojených států amerických však prohlásila, že se zdejšího opěrného bodu v žádném případě nehodlá vzdát.[1] V roce 2016 byl pronájem základny prodloužen o dalších 20 let do roku 2036.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.independent.co.uk/environment/nature/giant-marine-park-plan-for-chagos-1604555.html
  2. Governance | British Indian Ocean Territory. biot.gov.io [online]. [cit. 2017-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]