Diego García
| Diego Garcia | |
|---|---|
 Diego García | |
| IATA | NKW |
| ICAO | FJDG |
| Druh | Námořní letecká základna |
| Stát |  Spojené království Britské indickooceánské území |
| Zeměpisné souřadnice | 7°18′48″ j. š., 72°24′40″ v. d. |
| Vznik | 1971–1976; Velké rozšíření 1982–1986 |
| Příslušnost | Vláda Spojeného království |
 multimediální obsah v kategoriina Wikimedia Commons | |
Diego García je ostrov v Indickém oceánu, který je největší ze skupiny Čagoských ostrovů a zároveň nejjižnějším bodem korálového řetězce, který se táhne od západního pobřeží Indie přes Lakadivy a Maledivy až pod rovník. Ostrov je součástí Britského indickooceánského teritoria.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Rozloha ostrova je 27 km² (174 km² včetně vnitřní laguny). Povrch je plochý ve tvaru podkovy s nejvyšším místem sedm metrů nad hladinou moře. Na ostrově panuje typické tropické klima s teplotami okolo 30 °C a srážkami kolem 260 mm ročně. Na severovýchodním výběžku ostrova je vojenská základna, zbytek ostrova je pokryt kokosovými palmami. Životní prostředí je nedotčené, ostrov je obklopen korálovými útesy s bohatým podmořským životem.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Neobydlený ostrov pravděpodobně objevili arabští mořeplavci okolo roku 900. Později zde přistáli čínští mořeplavci, mezi prvními byl mořeplavec a cestovatel Čeng Che. Mezi prvními evropskými mořeplavci, kteří ostrov objevili, byl portugalský mořeplavec Pedro Mascarenhas v roce 1512 či 1513. Koncem 18. století ostrov kolonizovali Francouzi, po napoleonských válkách ho postoupili Britům. Ti zde zřídili plantážní pěstování kopry a využívali jeho přirozeného přístavu jako zastávky svých lodí pro doplnění paliva. V 60. létech 20. století, kdy Britové museli vyklidit vojenskou základnu na maledivském ostrově Addu, se rozhodli využít strategické polohy ostrova. Zhruba tisícovka původních obyvatel byla vysídlena na Mauritius a v roce 1971 zde byla otevřena společná britsko-americká vojenská základna. Američané výměnou za možnost užívat ostrov dodali Britům rakety Polaris, získali tak největší vojenskou základnu mimo své území[zdroj?!]. Výhodná poloha mimo pásmo tropických cyklónů umožnila monitorovat území Sovětského svazu a po skončení studené války také nestabilní oblasti Blízkého východu. Na zdejší základně byly vězněny osoby podezřelé z příslušnosti k islámským teroristům. Na ostrově žije 1000 amerických vojáků, 50 britských a asi dva tisíce civilních zaměstnanců, což jsou převážně Sinhálci. V poslední době sílí protesty původních obyvatel požadujících navrácení ostrova, objevily se také plány na jeho vyhlášení za biosférickou rezervaci. Vláda Spojených států amerických však prohlásila, že se zdejšího opěrného bodu v žádném případě nehodlá vzdát.[1] V roce 2016 byl pronájem základny prodloužen o dalších 20 let do roku 2036.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Archivovaná kopie. www.independent.co.uk [online]. [cit. 2011-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-12.
- ↑ Governance | British Indian Ocean Territory. biot.gov.io [online]. [cit. 2017-09-10]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Diego García na Wikimedia Commons - (anglicky) Oficiální stránky základny Archivováno 13. 5. 2011 na Wayback Machine
- (anglicky) Diego Garcia "Camp Justice" 7°20'S 72°25'E
- (anglicky) Geografie ostrova
- Stručně česky Archivováno 9. 11. 2009 na Wayback Machine
- (anglicky) Vysídlení původních obyvatel
Autoritní data  |
|
|---|