Diego García
| Diego Garcia | |
 Bombardéry na letišti Diego García |
|
| IATA | NKW |
|---|---|
| ICAO | FJDG |
| Druh | Námořní letecká základna |
| Stát |  Spojené království Britské indickooceánské území |
| Zeměpisné souřadnice | 7°18′48″ j. š., 72°24′40″ v. d. |
| Vznik | 1971–1976; Velké rozšíření 1982–1986 |
| Příslušnost | Vláda Spojeného království |
 |
multimediální obsah na Wikimedia Commons |
Diego García je ostrov v Indickém oceánu, ležící na 7°26' jižní šířky a 72°23' východní délky. Je to plochý (nejvyšší místo leží sedm metrů nad hladinou moře) písčitý korálový ostrov podkovovitého tvaru o rozloze 27 km² (174 km² včetně vnitřní laguny). Ostrov je součástí Britského indickooceánského teritoria.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Ostrov je největší ze skupiny Čagoských ostrovů a zároveň je nejjižnějším bodem korálového řetězce, který se táhne od západního pobřeží Indie až pod rovník a tvoří jej také Lakadivy a Maledivy. Ostrov má typické tropické klima, teploty se pohybují okolo 30 C°, srážky jsou 260 mm ročně. Na severovýchodním výběžku ostrova je vojenská základna, zbytek ostrova je pokryt kokosovými palmami. Životní prostředí je mimořádně dobře zachované, ostrov je obklopen korálovými útesy s bohatým podmořským životem.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Neobydlený ostrov pravděpodobně objevili arabští mořeplavci okolo roku 900. Později zde přistáli čínští mořeplavci mezi prvními byl mořeplavec a cestovatel Čeng Che. Mezi prvními Evropany byl okolo roku 1512-1513 portugalský mořeplavec Pedro de Mascarenhas. Koncem 18. století ostrov kolonizovali Francouzi, po napoleonských válkách ho odstoupili Britům. Ti zde zřídili plantážní pěstování kopry a využívali jeho přirozeného přístavu jako zastávky svých lodí pro doplnění paliva. V 60. letech 20. století, kdy Britové museli vyklidit vojenskou základnu na maledivském ostrově Addu, rozhodli se využít strategické polohy ostrova. Zhruba tisícovka původních obyvatel byla vysídlena na Mauricius a roku 1971 byla otevřena společná britsko-americká vojenská základna. Američané výměnou za možnost užívat ostrov dodali Britům rakety Polaris a získali tak největší vojenskou základnu mimo své území. Výhodná poloha mimo pásmo cyklónů umožnila monitorovat území SSSR a po skončení studené války, také důležitou oblast Blízkého Východu. Na zdejší základně byly také vězněny osoby podezřelé z příslušnosti k islámským teroristům. Na ostrově žije 1000 amerických vojáků, 50 britských a asi dva tisíce civilních zaměstnanců, což jsou převážně Sinhálci. Pronájem základny vyprší v roce 2016 a její další osud je nejasný. V poslední době sílí protesty původních obyvatel požadujících navrácení ostrova, objevily se také plány na jeho vyhlášení za biosférickou rezervaci. Vláda USA však prohlásila, že se zdejšího opěrného bodu v žádném případě nehodlá vzdát.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Diego García ve Wikimedia Commons- (anglicky) Oficiální stránky základny
- (anglicky) Diego Garcia "Camp Justice" 7º20'S 72º25'E
- (anglicky) Geografie ostrova
- Stručně česky
- (anglicky) Vysídlení původních obyvatel
