Suchumi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Suchumi
Аҟәа
Sokhumi Collage.jpg
Suchumi – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška20 m n. m.
Časové pásmoUTC+3
StátAbcházieAbcházie Abcházie (de facto)
GruzieGruzie Gruzie (de jure)
OkresSuchumi
Suchumi
Suchumi
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha372 km²
Počet obyvatel64 441 (2015)[1]
Hustota zalidnění173,2 obyv./km²
Etnické složeníAbcházové (65 %), Rusové (17 %), Arméni (13 %), Gruzíni (4 %), Řekové (1,5 %)
Náboženské složenípravoslavné křesťanství
Správa
StarostaBeslan Ešba[2]
Oficiální webwww.sukhum.ru
Telefonní předvolba+7 840 22xxxxx
PSČ384900
Označení vozidelABH
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Suchumi nebo též Sochumi (abchazsky Аҟәа – Aqwa, gruzínsky სოხუმი) je hlavní a zároveň největší město Abcházie, jejíž nezávislost není všeobecně uznána. Nachází se v centrální části Abcházie v Gruzii zhruba 107 km od hranic s Ruskem, z jihu je omýván Černým mořem a protéká jím několik řek. Ve městě žije přibližně 64 tisíc[1] obyvatel, z nichž 65 % byli v roce 2011 Abchazové.[3] V Suchumi se nachází budova parlamentu Abcházie, kde zasedá lidové shromáždění, a město je též sídlem prezidenta Abcházie. Na pobřeží se nachází nejdůležitější přístav a jihovýchodně od města též letiště. V Suchumi sídlí také výzkumné ústavy (Abchazská státní univerzita a Suchumský otevřený institut). Po druhé světové válce se ve městě vyvíjely jaderné zbraně. Suchumi je město s přímořskými lázněmi, sanatorii a léčebnými prameny, ale je také známé historickou botanickou zahradou, která zde funguje od roku 1840 a je jednou z nejstarších botanických zahrad na Kavkaze. Cenný je i historický most z 12. století.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lázeňské sanatorium v Suchumi

První osídlení v okolí města bylo zaznamenáno asi před 300 000 lety. Historie města je dlouhá asi 2500 let, čímž se řadí mezi nejstarší na světě. V 6. století př. n. l. bylo území kolem města hojně osídleno domorodými kmeny Kolchidů, proto zde byla v tomto období řeckými obchodníky z Milétu založena kolonie Dioscurias. Kolonie byla významným obchodním centrem dokud ji ve 2. století př. n. l. nedobylo království Pontus. V roce 65 zde Římané postavili pevnost a přejmenovali město na Sebastopolis. Město opět začalo prosperovat což mu vydrželo po 200 let. V roce 542 bylo město Římany evakuováno a byla zničena jeho citadela, protože hrozilo dobytí Sassanidy.

V roce 565 císař Justinián I. pevnost obnovil. Pevnost byla zničena Araby v roce 736. Město bylo obnoveno abchazskými králi. Později hrálo důležitou úlohu pro obchod s Evropou. V roce 1451 město krátce okupovalo turecké námořnictvo. Po jeho odjezdu se o město přetlačovala Abcházie s Megrélií. V roce 1570 Turci město obsadili natrvalo. Od začátku 19. století se o město zajímalo Rusko a v roce 1847 ho anektovalo. Od 40. let 19. století má statut města.

Na po Říjnové revoluci zde v roce 1918 byla zřízena Sovětská vláda, která byla rychle nahrazena vládou nezávislé Gruzie. Rudá armáda podporovaná místními revolucionáři a protigruzínsky naladěnými Abcházci dobyla město 4. března 1921. V témže roce se město stalo centrem Abchazské sovětské socialistické republiky, která byla v roce 1931 přičleněna do Gruzínské sovětské socialistické republiky jako Abchazská autonomní sovětská socialistická republika.

Během rozpadu SSSR zde začalo docházet k potyčkám mezi Abcházci a Gruzínci. V roce 1992 Abcházci vyhlásili nezávislost na Gruzii, na což Gruzie reagovala vojenskou intervencí, která začala abchazsko-gruzínskou válku. Po Abchazském vítězství došlo k vraždění gruzínských obyvatel města a jejich masovému odchodu. Město se stalo centrem nezávislé (ale světem neuznané) Abcházie.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Před rokem 1887 zde žila většina Abcházců, ale v rámci osidlování Abcházie křesťanskými kolonisty se národnostní složení rychle měnilo. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhlo město v roce 1989 kdy zde žilo 119 150 obyvatel z nichž většina byli Gruzínci. Po válce v Abcházii došlo k hromadnému odchodu Gruzínců a v roce 2003 zde žilo už jen 43 716 obyvatel.

Rok Abcházci Arméni Estonci Gruzínci Řekové Rusové Turci Ukrajinci Celkem
1887 1,8 %
(144)
13,5 %
(1 083)
0,4 %
(32)
11,9 %
(951)
14,3 %
(1 143)
0,0 %
(1)
2,7 %
(216)
7 998
1926 3,1 %
(658)
9,4 %
(2 023)
0,3 %
(63)
11,2 %
(2 425)
10,7 %
(2 298)
23,7 %
(5 104)
10,4 %
(2 234)
21 568
1939 5,5 %
(2 415)
9,8 %
(4 322)
0,5 %
(206)
19,9 %
(8 813)
11,3 %
(4 990)
41,9 %
(18 580)
4,6 %
(2 033)
44 299
1959 5,6 %
(3 647)
10,5 %
(6 783)
31,1 %
(20 110)
4,9 %
(3 141)
36,8 %
(23 819)
4,3 %
(2 756)
64 730
1979 9,9 %
(10 766)
10,9 %
(11 823)
38,3 %
(41 507)
6,5 %
(7 069)
26,4 %
(28 556)
3,4 %
(3 733)
108 337
1989 12,5 %
(14 922)
10,3 %
(12 242)
41,5 %
(49 460)
21,6 %
(25 739)
119 150
2003 65,3 %
(24 603)
12,7 %
(5 565)
0,1 %
(65)
4,0 %
(1 761)
1,5 %
(677)
16,9 %
(8 902)
1,6 %
(712)
43 716
2011 67,3 %
(42 603 )
9,8 %
(6 192)
2,8 %
(1 755)
1,0 %
(645)
14,8 %
(9 288)
62 914

Počasí[editovat | editovat zdroj]

V Suchumi převládá vlhké subtropické podnebí. Teploty celoročně neklesají pod nulu a je zde množství srážek.

Suchumi – podnebí
Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
Průměrné denní maximum [°C] 8 9 12 16 19 23 25 26 23 19 15 11 17
Průměrné denní minimum [°C] 2 2 5 8 12 17 19 19 15 11 7 3 10
Zdroj: http://svali.ru/catalog~237~37189~index.htm[5]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2021 bylo po 29 letech obnoveno pravidelné lodní spojení mezi Suchumi a Soči pro přepravu lidí.[6]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Dostupné online.
  2. Исполняющим обязанности главы Администрации города Сухум назначен Беслан Эшба. Apsnypress. 30. dubna 2020. Dostupné online Archivováno 1. 5. 2020 na Wayback Machine.
  3. Sčítání lidu v Abcházii v letech 1886–2011 [online]. ethno-kavkaz.narod.ru [cit. 2017-04-10]. Dostupné online. 
  4. Mapa sčítání lidu Abcházie z r. 2003.
  5. http://svali.ru/catalog~237~37189~index.htm
  6. Пассажирский катамаран Грифон впервые за 29 лет свяжет Россию и Абхазию морским путем. www.korabel.ru [online]. [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. (rusky) 
  7. Archivovaná kopie. apsnypress.info [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-25. 
  8. Archivovaná kopie. www.admpodolsk.ru [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-10. 
  9. Archivovaná kopie. www.mfaapsny.org [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-04. 
  10. http://www.laprovinciadelsulcisiglesiente.com/wordpress/2014/05/il-sulcis-rafforza-il-legame-con-i-paesi-dellest-europeo-sottoscritto-questa-sera-un-protocollo-damicizia-con-labkhcazia/
  11. Archivovaná kopie. apsnypress.info [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-10. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]