Astana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o kazašském hlavním městě. O cyklistické stáji pojednává článek Astana Team.
Астана
Astana
Břeh Išimu v Astaně
Břeh Išimu v Astaně
Астана – znak
znak
Астана – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 347 m n. m.
Oblast: Akmolská oblast
 : Astana
Астана na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 710 km²
počet obyvatel: 750 632 (1. leden 2009)
hustota zalidnění: 841 obyv. / km²
etnické složení: Kazaši, Rusové, ostatní
náboženské složení: islám, pravoslaví
správa
starosta: Imangali Tasmagambetov
oficiální web: http://www.astana.kz/
PSČ: 010000

Astana (kazašsky: Астана, někdy nazývána staršími názvy Akmola nebo Celinograd), je od roku 1997 hlavní město Kazachstánu, v roce 2013 mělo 810 000 obyvatel a jejich počet velmi rychle roste. Město se nachází uprostřed liduprázdných stepí středního Kazachstánu na řece Išim. Původní ruský název města Akmolinsk vycházel z kazašského slova akmola, bílý hrob. Roku 1961 bylo město přejmenováno na Celinograd podle celin, jejichž obdělávání tehdy bylo v oblasti hlavní činností. V roce 1993 bylo ruské jméno nahrazeno oficiálním kazašským jménem Akmola. Nový název města, Astana (1998), znamená kazašsky „hlavní město“.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ruské a Sovětské období[editovat | editovat zdroj]

Na místě dnešní Astany založili Rusové v roce 1824 vojenskou pevnost, která o osm let později získala jméno Akmolinsk a kolem níž se začalo rozvíjet stejnojmenné město.

Roku 1868, kdy byl celý Kazachstán anektován Ruskem, se město stalo administrativním střediskem.

Ve 30. letech 20. století, již za vlády Sovětského Svazu, bylo město spolu s celou zemí postiženo hladomorem. Roku 1939 se Akmolinsk stal střediskem oblasti.

V polovině 50. letech byla v Sovětském svazu zahájena kampaň obdělávání celin a význam Akmolinska vzrostl v nové roli hlavního města kraje, který spojil pět severních oblastí Kazachstánu (1960–1965). To vedlo k rozvoji městské výstavby a ke zlepšení vybavenosti města včetně otevření vysokých škol.

V letech 19611991 se město jmenovalo Celinograd.

Nezávislý Kazachstán[editovat | editovat zdroj]

Deklarace o svrchovanosti Kazašské SSR byla přijata 25. 10. 1990. V prosinci 1991 byla země přejmenována na Republiku Kazachstán a krátce nato, 16. 12. 1991, vyhlásila nezávislost. Celinograd tehdy změnil jméno na Akmolu a nadále byl administrativním střediskem oblasti.

Za nové hlavní město Kazachstánu byla Akmola prohlášena v červenci 1994. Po roce, v září 1995, to potvrdil prezident Nazarbajev svým dekretem.

K slavnostnímu předání funkce došlo v Akmole 8. 12. 1997. Dalším prezidentským dekretem ze dne 6. 5. 1998 byla Akmola přejmenována na Astanu.

Od té doby město zažívá nebývalý rozmach. Počet obyvatel se v průběhu posledního desetiletí zdvojnásobil a ve městě vyrostly desítky moderních kancelářských budov, nové ulice, parky i rezidenční čtvrti.

Astana dnes[editovat | editovat zdroj]

Letecký pohled na Astanu

Astana je moderním, pečlivě plánovaným městem s výraznými prvky socialistické výstavby, která však s ohledem na regionální charakter nebyla ničím zvlášť výjimečná. Široké třídy s vládními budovami, bývalými stranickými sekretariáty a několika kulturními institucemi lemují aleje stromů. V posledních letech se zde hodně staví. V centru města vyrůstají moderní prosklené mrakodrapy. Jejich výstavba byla svěřena zahraničním, převážně tureckým firmám. Astana je důležitým průmyslovým střediskem země. Nejvýznamnější jsou zdejší závody strojírenské, zejména na výrobu zemědělských strojů, a potravinářské závody. Největší potravinářský komplex města představuje pivovar postavený na klíč českou firmou VÚCHZ, který je současně největší v zemi. Ve městě je sídlo prezidenta, rady ministrů (vlády), dvoukomorové nejvyšší rady (Kenges) a několik velvyslanectví včetně České republiky. Některé ambasády cizích států však zůstaly v bývalém a největším městě Kazachstánu, v Almaty.

Městská výstavba[editovat | editovat zdroj]

Astanu lze rozdělit do značné míry na několik různých oblastí. Severně od železniční trati, která protíná Astanu ve směru východ-západ, jsou průmyslové a chudší obytné oblasti. Mezi železniční tratí a řekou Išim je centrum města, kde v současné době probíhá intenzivní stavební činnost. Směrem na západ a na východ jsou větší obytné plochy s parky. Na jih od řeky Išim jsou nové oblasti státní správy. Zde probíhá mnoho velkých stavebních projektů, například výstavba diplomatických čtvrtí, a různé vládní budovy. Do roku 2030 mají být tyto čtvrti dokončeny. Původní plány na novou Astanu navrhl japonský architekt Kišo Kurokawa, který také projektoval nové Astanské mezinárodní letiště.

Panelová sídliště, která zůstala ze sovětské éry, jsou nyní postupně odstraňována a nahrazována budovami zcela nových struktur, v důsledku rozsáhlých stavebních prací v celém městě. Prezident Nursultan Nazarbajev věnuje architektuře Astany zvláštní pozornost. Většinu z nedávno dokončených staveb projektovali mezinárodně uznávaní architekti a návrháři, jako jsou Kišo Kurokawa nebo Norman Foster.

Kultura a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Staré a historické budovy budete v Astaně hledat marně. Astana je totiž jedno z měst, na kterém se nejvíce podepsal vliv sovětské éry. Převažuje architektonický styl z let 1960–1970, jiné městské čtvrtě byly nově postaveny buď v posledních letech, nebo byly přebudovány. To se týká městské čtvrti jižně od řeky Išim, jež začala vznikat se změnou vlády.

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Nové stavby[editovat | editovat zdroj]

Pyramida míru a souladu[editovat | editovat zdroj]

Pyramida, kterou navrhl architekt Sir Norman Foster, byla slavnostně otevřena v září 2006. Obsahuje ubytování pro různá náboženství: judaismus, islám, křesťanství, buddhismus, hinduismus, taoismus a ostatní náboženství. Zahrnuje také operní dům s 1 500 sedadly, muzeum národní kultury, novou "univerzita civilizace", knihovnu a výzkumné centrum pro etnické a geografické skupiny Kazachstánu. Všechna tato rozmanitost je ve formě 62 metrů vysoké pyramidy se základnou 62 × 62 metrů. Budova je koncipována jako globální centrum pro náboženské porozumění, zřeknutí se násilí a prosazování víry a lidské rovnosti. Pyramida míru vyjadřuje ducha Kazachstánu, kde kultura, tradice a zástupci různých národností vedle sebe žijí v harmonii a souladu. Jednou za tři roky se zde bude v kruhové místnosti scházet 200 delegátů světových náboženství a víry. Pyramida je 77 metrů vysoká (včetně 15 metrů vysoké podstavce zakrytého zeminou) a stála 8,74 bilionů Kazašských tenge (okolo 58 milionů USD).

Islámské Centrum[editovat | editovat zdroj]

Islámské centrum bylo postaveno v roce 2005 a bylo sponzorováno emírem Kataru. Skládá se z mešity, medresy a knihovny. Mešita má 4 minarety, každý o výšce 63 metrů, a její kapacita je 5 000 osob. Kopule mešity měří 43 m.

Chan Šatyry[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Chan Šatyry.

V prosinci 2006 představil kazašský prezident Nursultan Nazarbajev plány na výstavbu Chan Šatyry, "obřího průhledného stanu", přes území města. Stan je 150 metrů vysoký a navrhl jej britský architekt Norman Foster. Byl otevřen v roce 2008.

Ak Orda – Prezidentský palác[editovat | editovat zdroj]

Orda Ak (v kazaštině doslova „Bílá Horda“) je oficiální pracoviště prezidenta Kazachstánu. Ak Orda – Prezidentský palác byl postaven v roce 2004 z monolitického betonu jako pětipatrová budova. Obklad byl zhotoven z 20–40 cm tlustého italského mramoru. Výška budovy je 80 metrů a celková plocha je 36 720 čtverečných metrů. Ak Orda zahrnuje jurtu, jako haly navržené z mramoru a žuly, mramorový sál pro schůzky a oficiální návštěvy zástupců zahraničních zemí a zlatý sál pro soukromé jednání a diskuse mezi hlavou státu a představiteli jiných zemí.

Muzea[editovat | editovat zdroj]

  • Prezidentské centrum kultury
  • Mauzoleum Kabanbay Batyr
  • Etický památník komplex "Mapa Kazachstánu" Atameken
  • S. Seifullin muzeum
  • Muzeum prvního prezidenta Republiky Kazachstán

Divadla[editovat | editovat zdroj]

  • Ruské činoherní divadlo Gorkij
  • Kazašské divadlo K. Kuanyshbaev
  • Národní opera a balet K. Bajseitova

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Pomník Otana Korgaushylara
  • Památník obětem politických represí
  • Památník Kazašských občanů kteří padli v Afghánské válce
  • Centrální náměstí s kašnou a sousoším
  • Památník Kenesary Khan

Architektonické památky[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Konstantina a Jelena
  • Zelená mešita

Bajterek[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Bajterek.

Bajterek je nejslavnější orientační bod v Astaně. Tato věž má představovat topol, na který kouzelný pták Samuruk položil své vejce. Na kouli na vrcholu Bajtereku je otisk ruky prezidenta Kazachstánu Nursultana Nazarbajeva.

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Astana žije především ze své funkce hlavního města a s tím souvisejících činností. Stavební činnost ve městě hraje také velkou roli. Dalším významným odvětvím je zpracování kůže. Okolí města má rozsáhlé zemědělské využití.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Astana leží uprostřed Kazachstánu, a tím má zvláštní postavení dopravního uzlu.

V roce 2005 byla dokončena velká rekonstrukce Astanského mezinárodního letiště (IATA: TSE, ICAO: UACC) podle projektu japonského architekta Kišo Kurokawy. Astanské vlakové nádraží je významným centrem pro severní Kazachstán, vlaky zajišťují dopravu do většiny velkých měst v Kazachstánu, včetně Talgo Express do Almaty. Mezinárodní spoje do Kyrgyzstánu a Uzbekistánu, Ruska a na Ukrajinu jezdí většinou jednou týdně. Od léta 2008 nabízí jízdní řád také přímé vlakové spojení do Čínské Urumči (v autonomní oblastiSin-ťiang).

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2007 se populace Astany více než zdvojnásobila, na více než 600 000 obyvatel, s očekávaným počtem obyvatel 1 milion v roce 2030.

Migrující pracovní síla – legální i nelegální – přichází z celého Kazachstánu a sousedních států, jako Uzbekistán a Kyrgyzstán. Astana je magnetem pro mladé odborníky, kteří chtějí budovat kariéru. To změnilo národnostní složení obyvatelstva města a přineslo více Kazašského obyvatelstva do města, které dříve mělo většinu obyvatel skládající se ze slovanských národů. V Astaně vzrostl počet kazašského obyvatelstva na zhruba 60 %, oproti 17 % v roce 1989.

V roce 1999 měla Astana 281 000 obyvatel. Okolo 30 % kazašského původu a 70 % národnosti ruské, ukrajinské, německé a další. Mnozí toto argumentují tím, že cesta k přilákání etnických Kazachů na sever byla klíčovým faktorem při přesunu kapitálu.

Dnes má Astana kolem 750 000 obyvatel, což znamená nárůst okolo 200 000 osob za dva roky.

Národnostní složení[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání lidu z roku 1999, je 40,5 % populace Ruského původu, dále 5,7 % Ukrajinců, 3,0 % Němců, 2,6 % Tatarů, 1,8 % Bělorusů a 0,8 % Poláků. Ale 41,8 % Kazachů již mělo početní převahu nad Rusy, kteří do té doby tvořili největší etnickou skupinu, Ingušové a Korejci představovali 0,6 %. Jiní, hlavně Uzbekové, tvořili 3,8 % celkového počtu obyvatelstva.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Zima v Astaně, leden 2006

Astana leží v Akmolské oblasti, v Kazašské nížině na řece Išim, na křižovatce transkazašské a jihosibiřské železnice, asi 850 km severozápadně od bývalého hlavního města Kazachstánu Almaty. Její zeměpisná poloha je 51°10' severní šířky a 71°30' východní délky. Od Prahy je vzdálena přibližně 4 400 km. Průměrná nadmořská výška města dosahuje 400 m. Nejnižší bod, hladina řeky Išim, je v nadmořské výšce 380 m, nejvyšší bod je ve výšce 430 m n. m.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Průměrná denní teplota vzduchu se pohybuje kolem −16 °C v lednu a 20 °C v červenci. Nejdeštivější měsíc je červenec, kdy spadne okolo 50 mm srážek.

Astana – podnebí
Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Rok
Nejvyšší teplota [°C] 4 5 22 30 36 40 42 39 36 27 19 5 42
Průměrné maximum [°C] -12 -11 -4 9 19 25 27 24 18 8 -2 -9 7
Průměrné minimum [°C] -21 -21 -15 -2 5 11 13 11 5 -1 -11 -18 -3
Nejnižší teplota [°C] -52 -49 -38 -28 -11 -2 2 -2 -8 -26 -39 -44 -52
Srážky [mm] 22 14 19 21 31 40 50 37 26 27 20 22 327
Zdroj:

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ve městě působí profesionální cyklistická stáj Astana Team.

12 343 je počet diváků, který se vejde na fotbalový stadion Kazhimukan Munaitpasov Stadion týmu FK Astana. Tým hraje v první kazašské fotbalové lize.

Barys Astana je jediný kazašský hokejový tým, který hraje v Kontinentální hokejové lize, nejvyšší ruské lize.

Klub Sport Liga Stadion
Lokomotive Astana Fotbal Premier-Liga Kazhimukan Munaitpasov Stadion
FK Astana Fotbal Premier-Liga Kazhimukan Munaitpasov Stadion
Team Astana Cyklistika UCI ProTour -
Astana Tigers Basketball Kazašská Basketbalová Liga
Barys Astana Hokej Kontinentální Hokejová Liga Sportovní Palác Kazachstán

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo Astana ve Wikislovníku
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu