Taškent

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o hlavním městě Uzbekistánu. O torpédoborci z druhé světové války pojednává článek Taškent (1937).
Taškent
Toshkent, Toshqand, Toshkand
Taškent
Taškent
Taškent – znak
znak
Taškent – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 130 - 253 m n. m.
hlavní město: Taškent
administrativní dělení: 11 okresů
Taškent na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 335,8 km²
počet obyvatel: 2 220 700 (2009)
hustota zalidnění: 8537,2 obyv. / km²
etnické složení: Uzbekové, ostatní
náboženské složení: islám, pravoslaví, ostatní
správa
starosta: Abdukahhar Tokhtaev
oficiální web: http://tashkent.uz
telefonní předvolba: +998 71
PSČ: 100000
Taškent z vesmíru
Ulice v Taškentu

Taškent (Toškent - Тошкент v uzbečtině či Ташке́нт v ruštině) je hlavní město Uzbekistánu a správní středisko provincie Taškent.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V oblasti dnešní uzbecké metropole existovalo souvislé osídlení již v dobách před naším letopočtem. Tehdy neslo název Šaš. V 8. století jej dobyli Arabové, o další století později pak zničily výpady Čingischána a kočovníků. Byl znovu vybudován, avšak ne na ruinách města starého, ale severozápadním směrem od něj.

Taškent se stal součástí mnoha říší, několikrát byl i zbořen. Další obnova následovala za Tamerlánovy vlády ve 14. století. Od počátku století šestnáctého připadl uzbeckému státu Šajbánovců, v 2. polovině téhož století pak Bucharskému chanátu. V polovině 19. století se zde opět změnili vládci; Taškent nyní spadal pod Kokandský chanát. Tato vláda však nebyla příliš oblíbená, Taškenťané se proti ní několikrát vzbouřili.

Významným zlomem v historii města se stala nadvláda Ruské říše, která začala roku 1865 a určila budoucí osud dějin města. Taškent byl stanoven za centrum Turkestánské gubernie, začal se rozvíjet jako moderní město. Středověké hradby se odstranily na přelomu 80. a 90. let 19. století. Od roku 1899 tu existuje železniční spojení s Kaspickým mořem, o dalších šest let později se zprovoznila trať do Orenburgu. 11. listopadu 1917 zde došlo k vyhlášení sovětské moci, ne však pokojnou cestou (při nepokojích byla zničena velká část historického města). Od dubna 1918 nahradila Turkestánskou gubernii Turkestánská ASSR, jež se později začlenila do nově vzniklého SSSR. Roku 1930 se pak Taškent stal její metropolí, vystřídal předchozí Samarkand. Ve 20. a 30. letech začala industrializace, Taškent ale nejvíce vydělal na přesouvání průmyslu na jihovýchod a východ SSSR v časech druhé světové války. S novými továrnami sem začali ale přicházet i Rusové.

24. duben 1966 se zapsal do historie města černým písmem. Bylo zničeno, ne však vojenským útokem, ale silným zemětřesením o síle 7 stupňů Richterovy stupnice. Okolo 300 000 lidí zůstalo bez domova. Přestavba znamenala celkovou změnu urbanistického plánu města – vznikly široké bulváry a velké domy, typické pro tehdejší SSSR. Velkou změnou v dopravě se roku 1977 stalo otevření metra, roku 1985 pak vznikla moderní dominanta města – 375 m vysoká televizní věž.

Po roce 1991 se stal Taškent metropolí nezávislého Uzbekistánu, masivní výstavba (metro, továrny, sídliště) byla zastavena. Město se stalo ale několikrát vzhledem ke svému významu dějištěm teroristických útoků. Nedaleko centra se nachází mezinárodní taškentské letiště.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Sahadeo, J. Russian Colonial Society in Tashkent, 1865-1923. Bloomington, IN, Indiana University Press, 2010.
  • Stronski, P. Tashkent: Forging a Soviet City, 1930-1966. Pittsburgh, University of Pittsburgh Press, 2010 (Central Eurasia in Context).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu