Černobylská jaderná elektrárna
| Černobylská jaderná elektrárna | |
|---|---|
 Černobylská elektrárna v roce 2013 | |
| Stát |  Ukrajina |
| Umístění | Pripjať |
| Stav | Uzavřena |
| Začátek výstavby | 1970 |
| Zprovoznění | 26. září 1977 |
| Uzavření | Proces probíhá od roku 2000 |
| Vlastník | SAUEZM |
| Jaderná elektrárna | |
| Reaktory v provozu | žádný |
| Odstavené reaktory | 3 × 1000 MW 1 × 800 MW |
| Typ reaktorů | RBMK-1000 |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 4000 MW |
| Výkon po dokončení | 4000 MW |
| Souřadnice | 51°23′22,39″ s. š., 30°5′56,93″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Černobylská jaderná elektrárna (ukrajinsky Чорнобильська атомна електростанція, rusky Черно́быльская атомная электростанция) je uzavřená jaderná elektrárna, která se nachází na severní Ukrajině, přibližně 110 km na sever od Kyjeva a 10 km od hranic s Běloruskem. Její výstavba byla zahájena roku 1970, do provozu byla uvedena v roce 1977.
Reaktor č. 4 se v roce 1986 stal místem nejhorší jaderné havárie v historii a elektrárna se nyní nachází ve velkém omezeném prostoru známém jako uzavřená zóna Černobylské jaderné elektrárny. Zónu i bývalou elektrárnu spravuje Ukrajinská státní agentura pro správu vyloučené zóny. Tři další reaktory zůstaly po havárii v provozu, ale nakonec byly všechny do roku 2000 odstaveny, ačkoli elektrárna i v současné době (rok 2022) v procesu vyřazování z provozu zůstává. Dokončení jaderného čištění je plánováno na rok 2065.[1]
Historie a technické informace[editovat | editovat zdroj]
Za dob Sovětského svazu byla pojmenovaná jako Černobylská jaderná elektrárna V. I. Lenina. Postavena byla na severní Ukrajině, 15 km severozápadně od města Černobyl, u řeky Pripjať. V bezprostřední blízkosti elektrárny bylo pro její pracovníky vybudováno město Pripjať. Mladé pracovníky sem lákala vidina vyšších platů a technologické výdobytky moderní doby, které jinde v Sovětském svazu nebyly běžné (např. supermarket).[2] Výstavba elektrárny byla zahájena v roce 1970, konstruována byla pro reaktory typu RBMK. Dne 15. srpna 1972 byl slavnostně položen první kubík betonu. První blok o čistém výkonu 740 MW byl spuštěn v roce 1977, druhý v roce 1978, třetí v roce 1981 a čtvrtý v roce 1983 (bloky 2–4 disponovaly čistým výkonem 925 MW).[3] Od roku 1981, respektive 1983 byl budován pátý a šestý reaktor o čistém výkonu 950 MW.
Další rozšíření[editovat | editovat zdroj]
V delším časovém horizntu bylo plánováno u městečka Černobyl postavit Kyjevskou jadernou elektrárnu, někdy označovanou jako Černobylská jaderná elektrárna II o podobném výkonu 6000 MW. Elektrárna měla zároveň sloužit k dálkovému vytápění.[4] V součtu by elektrárny produkovaly dohromady až 12 000 MW.
Havárie[editovat | editovat zdroj]
V sobotu dne 26. dubna 1986 došlo na čtvrtém bloku k vážné havárii, při které byl reaktor zničen, radioaktivitou bylo silně zamořeno okolí a radioaktivní mrak se dostal i do dalších evropských zemí. Kolem trosek čtvrtého bloku byl od června do listopadu 1986 vybudován ocelobetonový sarkofág. V letech 2010 až 2019 pak probíhala výstavba nového krytu, který obklopuje jak reaktor, tak původní sarkofág, který bude demontován.
Činnost po havárii[editovat | editovat zdroj]
I přes havárii bylo pokračováno ve stavebních pracích na pátém a šestém bloku, které byly zastaveny až v roce 1988. Zbylé tři reaktory zůstaly kvůli nedostatku elektřiny v zemi nadále v provozu. Druhý reaktor byl odstaven po požáru v roce 1991, první ukončil provoz v roce 1996 a třetí byl odstaven v roce 2000.
V říjnu 2018 byla vedle bývalé jaderné elektrárny zprovozněna solární elektrárna o výkonu 1 MW, kterou provozuje společnost Solar Chernobyl, joint venture ukrajinské skupiny Rodina Energy Group a německé firmy Enerparc.[5]
Ruská invaze na Ukrajinu[editovat | editovat zdroj]
Během ruské invaze na Ukrajinu byla elektrárna Černobyl 24. února 2022 obsazena ruskou armádou[6] a její personál držen jako rukojmí.[7] Dne 31. března 2022 ruská vojska oblast u elektrárny opustila.[8]
Informace o reaktorech[editovat | editovat zdroj]
Černobylská jaderná elektrárna měla celkem čtyři reaktory, další dva byly rozestavěny, ale nedokončeny:
| Reaktor[9] | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení výstavby | Dokončení | Uvedení do provozu | Uzavření | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | Tepelný | ||||||
| Černobyl-1 | RBMK-1000 | 740 MW | 800 MW | 2560 MW | 1. března 1970 | 26. září 1977 | 27. května 1978 | 30. listopadu 1996 |
| Černobyl-2 | RBMK-1000 | 925 MW | 1000 MW | 3200 MW | 1. února 1973 | 21. prosince 1978 | 28. května 1979 | 11. října 1991 (poškozen) |
| Černobyl-3 | RBMK-1000 | 925 MW | 1000 MW | 3200 MW | 1. března 1976 | 3. prosince 1981 | 8. června 1982 | 15. prosince 2000 |
| Černobyl-4 | RBMK-1000 | 925 MW | 1000 MW | 3200 MW | 1. dubna 1979 | 22. prosince 1983 | 26. března 1984 | 26. dubna 1986 (zničen) |
| Černobyl-5 | RBMK-1000 | 950 MW | 1000 MW | 3200 MW | 1. prosince 1981 | (listopad 1986) | – | Výstavba byla zastavena v roce 1988 |
| Černobyl-6 | RBMK-1000 | 950 MW | 1000 MW | 3200 MW | 1. prosince 1983 | (prosinec 1988) | – | Výstavba byla zastavena v roce 1988 |
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Původní betonový sarkofág čtvrtého reaktoru
-
Bloky č. 5 a 6
-
Stavebně dokončený nový sarkofág
-
Blok č. 4 v roce 2019
-
Nedokončená chladicí věž pátého bloku
-
Interiér chladicí věže
Panoramatický pohled[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Chernobyl nuclear power plant site to be cleared by 2065 [online]. Kyiv Post, 3 January 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne October 5, 2012. (anglicky)
- ↑ Vzestup a pád atomového města snů: Projděte se s námi ulicemi opuštěné Pripjati. Elektrina.cz [online]. 2018-05-18 [cit. 2019-08-27]. Dostupné online.
- ↑ Country Statistics: Ukraine [online]. Iaea.org [cit. 2013-07-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PATON, Borys. По вопросу лесообразности сооружения Чернобыльской АЭC 2 [online]. [cit. 25.7.2022]. Dostupný na WWW: https://digitalarchive.wilsoncenter.org/assets/media_files/000/025/168/25168.pdf
- ↑ KANTOR, Lukáš. Černobyl opět vyrábí elektřinu. Jádro vystřídaly solární panely. iDNES.cz [online]. 2018-10-07 [cit. 2018-12-21]. Dostupné online.
- ↑ ANDRES SKOUPÝ, Tomáš. Rusové obsadili černobylskou elektrárnu. Novinky.cz [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Bílý dům: Rusové zajali zaměstnance Černobylu [online]. Denikn.cz, 2022-02-25 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Ukraine war: Russian troops leave Chernobyl, Ukraine says [online]. Bbc.com, 2022-03-31 [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Power Reactor Information System Archivováno 16. 5. 2012 na Wayback Machine. MAAE: „Ukraine: Nuclear Power Reactors“ (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Černobylská jaderná elektrárna na Wikimedia Commons - (anglicky)(rusky)(ukrajinsky) Oficiální stránky
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
