Černobylská jaderná elektrárna
| Černobylská jaderná elektrárna | |
.jpg) Elektrárna se sarkofágem, 2007 | |
| Stát |
 Ukrajina |
|---|---|
| Umístění | Pripjať |
| Stav | odstavená |
| Začátek výstavby | 15. srpna 1972 |
| Dokončení | 26. září 1977 |
| Jaderná elektrárna | |
| Odstavené reaktory | 4 × 1000 MW |
| Typ reaktorů | RBMK-1000 |
| Elektrická energie | |
| Souřadnice | 51°23′22,39″ s. š., 30°5′56,93″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Černobylská jaderná elektrárna (ukrajinsky Чорнобильська атомна електростанція, rusky Черно́быльская атомная электростанция) je bývalá jaderná elektrárna, která se nachází na severní Ukrajině, přibližně 110 km na sever od Kyjeva a 10 km od hranic s Běloruskem. V roce 1986 se stala dějištěm nejhorší jaderné havárie v historii.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Za dob Sovětského svazu byla pojmenovaná jako Černobylská jaderná elektrárna V. I. Lenina. Postavena byla na severní Ukrajině, 15 km severozápadně od města Černobyl, u řeky Pripjať. V bezprostřední blízkosti elektrárny bylo pro její pracovníky vybudováno město Pripjať. Mladé pracovníky sem lákala vidina vyšších platů a technologické výdobytky moderní doby, které jinde v Sovětském svazu nebyly běžné (např. supermarket).[1] Výstavba elektrárny byla zahájena v roce 1970, konstruována byla pro reaktory typu RBMK. První blok o výkonu 740 MW byl spuštěn v roce 1977, druhý v roce 1978, třetí v roce 1981 a čtvrtý v roce 1983 (bloky 2-4 disponovaly výkonem 925 MW).[2] Od roku 1981, respektive 1983 byl budován pátý a šestý reaktor.
Havárie[editovat | editovat zdroj]
V sobotu dne 26. dubna 1986 došlo na čtvrtém bloku k vážné havárii, při které byl reaktor zničen, radioaktivitou bylo silně zamořeno okolí a radioaktivní mrak se dostal i do dalších evropských zemí. Kolem trosek čtvrtého bloku byl od června do listopadu 1986 vybudován ocelobetonový sarkofág. V letech 2010 až 2019 pak probíhala výstavba nového krytu, který obklopuje jak reaktor, tak původní sarkofág, který bude demontován.
Činnost po havárii[editovat | editovat zdroj]
I přes havárii bylo pokračováno ve stavebních pracích na pátém a šestém bloku, které byly zastaveny až v roce 1988. Zbylé tři reaktory zůstaly kvůli nedostatku elektřiny v zemi nadále v provozu. Druhý reaktor byl odstaven po požáru v roce 1991, první ukončil provoz v roce 1996 a třetí byl odstaven v roce 2000.
V říjnu 2018 byla vedle bývalé jaderné elektrárny zprovozněna solární elektrárna o výkonu 1 MW, kterou provozuje společnost Solar Chernobyl, joint venture ukrajinské skupiny Rodina Energy Group a německé firmy Enerparc.[3]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Původní betonový sarkofág čtvrtého reaktoru
Bloky č. 5 a 6
Stavebně dokončený nový sarkofág
Blok č. 4 v roce 2019
Nedokončená chladicí věž pátého bloku
Interiér chladicí věže
Panoramatický pohled[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Vzestup a pád atomového města snů: Projděte se s námi ulicemi opuštěné Pripjati. Elektrina.cz [online]. 2018-05-18 [cit. 2019-08-27]. Dostupné online.
- ↑ Country Statistics: Ukraine [online]. Iaea.org [cit. 2013-07-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KANTOR, Lukáš. Černobyl opět vyrábí elektřinu. Jádro vystřídaly solární panely. iDNES.cz [online]. 2018-10-07 [cit. 2018-12-21]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Černobylská jaderná elektrárna ve Wikimedia Commons - (anglicky)(rusky)(ukrajinsky) Oficiální stránky
