Záporožská jaderná elektrárna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Záporožská jaderná elektrárna
Энергодар (2015) станция.jpg
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
UmístěníEnerhodar
StavV provozu
Začátek výstavbyBlok 1: 1. dubna 1980
Blok 2: 1. ledna 1981
Blok 3: 1. dubna 1982
Blok 4: 1. dubna 1983
Blok 5: 1. listopadu 1985
Blok 6: 1. června 1986
ZprovozněníBlok 1: 25. prosince 1985
Blok 2: 15. února 1986
Blok 3: 5. března, 1987
Blok 4: 14. března 1988
Blok 5: 27. října 1989
Blok 6: 17. září 1996
Plánovaná životnost60 let
VlastníkEnergoatom
ZhotovitelAtomstrojexport
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu6 × 950 MW
Typ reaktorůVVER (6 × VVER-1000/320)
PalivoUran 235U
Elektrická energie
Roční výroba29 299 GW·h (2016)
Koeficient využití58,68%
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Záporožská jaderná elektrárna (ukrajinsky Запорізька атомна електростанція, Запорізька АЕС, Zaporizka atomna elektrostancija) se nachází na jihovýchodě Ukrajiny u města Energodar v Záporožské oblasti. Elektrárna je svým výkonem první v Evropě a pátá na světě. Zdrojem pro chlazení je Kachovská přehrada, jež dopomáhají dvě chladicí věže, dva rozstřikovací bazény a rozstřikovací kanály. V těsné blízkosti jaderné elektrárny (asi 3 kilometry východně) se nachází také Záporožská tepelná elektrárna z let 1971–1977 (jejím primárním palivem je zemní plyn). Záporožská elektrárna obsahuje stejné reaktory, jako provozuje jaderná elektrárna Temelín.[1]

Historie a technické informace[editovat | editovat zdroj]

Pohled na elektrárnu z chladicího jezera

Počátky elektrárny[editovat | editovat zdroj]

Rozhodnutí postavit jadernou elektrárnu v Záporožské oblasti podle unifikovaného sovětského projektu jaderných elektráren s reaktory typu VVER-1000 přijala Rada ministrů SSSR v roce 1977. V roce 1979 byla započata výstavba pomocných zařízení a infrastruktury. V roce 1980 byl schválen technický projekt výstavby první etapy jaderné elektrárny sestávající ze 4 energetických bloků.

V roce 1980 začala výstavba samotných bloků. V letech 1984-1987 stihly být uvedeny do provozu čtyři energetické bloky a v roce 1988 byl přijat projekt rozšíření elektrárny zahrnující stavbu dalších dvou reaktorů identického typu.[2] V srpnu 1989 byl do sítě připojen blok č. 5. Spuštění šestého energetického bloku bylo plánováno na rok 1990 a jeho dokončenost dosahovala téměř sta procent, ale kvůli vyhlášenému zákazu výstavby nových bloků v Ukrajinské svazové republice to nenastalo, jeho výstavba byla v roce 1990 zastavena. Po zrušení zákazu v roce 1993 se výstavba v letních měsících roku 1993 rozběhla a v roce 1995 byl blok připojen do sítě. Od uvedení šestého bloku do provozu v roce 1996 se Záporožská jaderná elektrárna stala největší jadernou elektrárnou v Evropě.

Výstavba bloků
Výstavba bloků

Technický popis[editovat | editovat zdroj]

Elektrárna byla vybudována dle plánu čtyř tlakovodních reaktorů VVER 1000/320 společně s rozšířeným plánem o dva identické reaktory, každý o nominálním výkonu přibližně 1000 MW.

Reaktory 1 až 5 byly uvedeny do provozu v rozmezí let 1985–1989, poslední šestý blok v roce 1996. Záporožská jaderná elektrárna se od svého spuštění stala první jadernou elektrárnou, která od svého spuštění vyrobila 1 bilion kWh elektřiny, stalo se tak 29. března 2015 v 11:40 hodin.[3]

Technologie výstavby[editovat | editovat zdroj]

Při výstavbě bloků byl použit typizovaný návrh výstavby jaderných elektráren typu VVER-1000/320 za využití věžových stavebních jeřábů K10000, BK-1000, SKR-2200 a SKR-3500.

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

V roce 2017 proběhla modernizace třetího bloku [4] a v roce 2021 byla dokončena modernizace páteho bloku.[5] Modernizace rovněž umožňuje prodloužení provozu těchto bloků o 10 let.

Odstávka v roce 2014[editovat | editovat zdroj]

28. listopadu 2014 v 19:24 byla vypnuta třetí jednotka. K odpojení došlo z důvodu poškození vinutí napěťového transformátoru napájecí sekce. Výpadek v elektrárně vedl k blackoutu v Oděse a Ternopilu. 5. prosince byla jednotka podle plánu připojena k síti.

Ruský vojenský útok[editovat | editovat zdroj]

Brzy ráno dne 4. března 2022 byla během ruské invaze více než hodinu ostřelována, načež vypukl požár v nedaleké pětipatrové výcvikové budově. Zasažena byla oblast v blízkosti jednoho z reaktorů (vzdáleného asi 450 metrů od budovy), který byl sice v rekonstrukci a tedy mimo provoz, avšak jaderné palivo obsahoval. K jeho poškození však nedošlo. Záchranným složkám se požár podařilo dostat pod kontrolu a zcela uhasit. Podle ředitele elektrárny byla bezpečnost týkající se radiace zajištěna. Vzhledem k závažnosti situace Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) vyzvala k ukončení bojů u jaderné elektrárny. K útoku se vyjádřila i česká jaderná fyzička Dana Drábová, podle níž ruští vojáci porušili ženevské konvence, neboť tím ohrozili civilní obyvatelstvo.[6][7][8][9][10][11][12] V sobotu 5. srpna bylo dle ukrajinských tvrzení ruskými střelami zasaženo vysokonapěťové elektrické vedení.[13]

Informace o reaktorech[editovat | editovat zdroj]

Reaktor Typ reaktoru Výkon Zahájení

výstavby

Připojení k síti Uvedení do provozu Uzavření
Čistý Hrubý
Záporoží-1 VVER-1000/320 950 MW 1000 MW 1. 4. 1980 10. 12. 1984 25. 12. 1985 2045
Záporoží-2 VVER-1000/320 950 MW 1000 MW 1. 1. 1981 22. 10. 1985 15. 2. 1986 2046
Záporoží-3 VVER-1000/320 950 MW 1000 MW 1. 4. 1982 10. 12. 1986 3. 5. 1987 2047
Záporoží-4 VVER-1000/320 950 MW 1000 MW 1. 4. 1983 18. 12. 1987 14. 4. 1988 2048
Záporoží-5 VVER-1000/320 950 MW 1000 MW 11. 1. 1985 20. 8. 1989 27.10. 1989 2049
Záporoží-6 VVER-1000/320 950 MW 1000 MW 1. 6. 1986 19. 10. 1995 16. 9. 1996 2056

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zaporizhzhia Nuclear Power Plant na anglické Wikipedii.

  1. HISTORIE A SOUČASNOST ELEKTRÁRNY TEMELÍN - ČEZ
  2. Nuclear Power Plants in Lithuania & Ukraine [online]. [cit. 2010-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 December 2012. (anglicky) 
  3. Запорізька АЕС виробила 1 трлн кВтг електроенергії. LB.ua [online]. [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. 
  4. Zaporozhe 3 enters next 10 years of operation. www.world-nuclear-news.org. World Nuclear News, 7 November 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 November 2017. (anglicky) 
  5. Energoatom marks life extension of Ukraine's Zaporozhye 5. www.neimagazine.com. Nuclear Engineering International, 1 February 2021. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 October 2021. (anglicky) 
  6. „Ohrožení světové bezpečnosti.“ Ruští vojáci ostřelují jadernou elektrárnu v Záporoží. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  7. Ostřelování jaderné elektrárny zatím ustalo. Situace je „extrémně nejistá“. www.seznamzpravy.cz [online]. Seznam Zprávy [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  8. Po silném ostřelování vypukl v Záporožské jaderné elektrárně požár, riziko ale prý nehrozí. tn.nova.cz [online]. TN.cz [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  9. Největší jaderná elektrárna v Evropě pod palbou. Rusové opět zaútočili v Záporoží. cnn.iprima.cz [online]. F. T. V. Prima, 2022-03-04 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  10. V areálu Záporožské jaderné elektrárny hoří, Rusové zasáhli její první blok, uvádějí ukrajinské úřady. ČT24 [online]. [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  11. The Associated Pres. Humanitarian crisis mounts as Ukrainians flee 'terrifying reality of violence'. www.cbc.ca [online]. CBC News [cit. 2022-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  12. The Associated Press. Johnson to seek UN Security Council meeting. AP NEWS [online]. [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Zaporizhzhia: Russian rockets damaged part of nuclear plant, Ukraine says. BBC News. 2022-08-05. Dostupné online [cit. 2022-08-06]. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]