Záporožská jaderná elektrárna
| Záporožská jaderná elektrárna | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Ukrajina |
| Umístění | Enerhodar |
| Stav | V provozu |
| Začátek výstavby | Blok 1: 1. dubna 1980 Blok 2: 1. ledna 1981 Blok 3: 1. dubna 1982 Blok 4: 1. dubna 1983 Blok 5: 1. listopadu 1985 Blok 6: 1. června 1986 |
| Zprovoznění | Blok 1: 25. prosince 1985 Blok 2: 15. února 1986 Blok 3: 5. března, 1987 Blok 4: 14. března 1988 Blok 5: 27. října 1989 Blok 6: 17. září 1996 |
| Plánovaná životnost | 60 let |
| Vlastník | Energoatom |
| Zhotovitel | Atomstrojexport |
| Jaderná elektrárna | |
| Reaktory v provozu | 6 × 950 MW |
| Typ reaktorů | VVER (6 × VVER-1000/320) |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Roční výroba | 29 299 GW·h (2016) |
| Koeficient využití | 58,68% |
| Souřadnice | 47°30′30″ s. š., 34°35′30″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Záporožská jaderná elektrárna (ukrajinsky Запорізька атомна електростанція, Запорізька АЕС, Zaporizka atomna elektrostancija) se nachází na jihovýchodě Ukrajiny u města Enerhodar v Záporožské oblasti. Elektrárna je svým výkonem první v Evropě a pátá na světě. Zdrojem pro chlazení je Kachovská přehrada, které dopomáhají dvě chladicí věže, dva rozstřikovací bazény a rozstřikovací kanály. Celkově se jedná o otevřený chladicí okruh ohrazený hrází. V těsné blízkosti jaderné elektrárny (asi 3 kilometry východně) se nachází také Záporožská tepelná elektrárna z let 1971–1977 (jejím primárním palivem je zemní plyn). Záporožská elektrárna provozuje stejné reaktory jako jaderná elektrárna Temelín.[1]
Historie a technické informace[editovat | editovat zdroj]
_%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%86%D0%B8%D1%8F.jpg)
Počátky elektrárny[editovat | editovat zdroj]
Rozhodnutí postavit jadernou elektrárnu v Záporožské oblasti podle unifikovaného sovětského projektu jaderných elektráren s reaktory typu VVER-1000 přijala Rada ministrů SSSR v roce 1977. V roce 1979 byla započata výstavba pomocných zařízení a infrastruktury. V roce 1980 byl schválen technický projekt výstavby první etapy jaderné elektrárny sestávající ze 4 energetických bloků typu V320.
V roce 1980 začala výstavba samotných bloků. V letech 1984-1987 stihly být uvedeny do provozu čtyři energetické bloky a v roce 1988 byl přijat projekt rozšíření elektrárny zahrnující stavbu dalších dvou reaktorů identického typu.[2] V srpnu 1989 byl do sítě připojen blok č. 5. Spuštění šestého energetického bloku bylo plánováno na rok 1990 a jeho dokončenost dosahovala téměř 100%, ale kvůli vyhlášenému zákazu výstavby nových bloků v Ukrajinské svazové republice to nenastalo, jeho výstavba byla v roce 1990 zastavena. Po zrušení zákazu v roce 1993 se výstavba v letních měsících roku 1993 rozběhla a v roce 1995 byl blok připojen do sítě. Šestý blok dokončila Ukrajina sama.[3] Od uvedení šestého bloku do provozu v roce 1996 se Záporožská jaderná elektrárna stala největší jadernou elektrárnou v Evropě. Původně bylo zamýšleno vystavět ještě blok č. 7 a 8. Byly pro ně dokonce vytvořeny základy a přivezeny již vyrobené parogenerátory, které jsou stále uskladněny v elektrárně jako náhradní, tyto plány však zanikly s rozpadem Sovětského svazu.[4]
.jpg)
Technický popis[editovat | editovat zdroj]
Elektrárna byla vybudována dle plánu čtyř tlakovodních reaktorů VVER 1000/320 společně s rozšířeným plánem o dva identické reaktory, každý o nominálním výkonu přibližně 1000 MW.
Reaktory 1 až 5 byly uvedeny do provozu v rozmezí let 1985–1989, poslední šestý blok bylo plánováno spustit v roce 1990, ale byl spuštěn až v roce 1996. Záporožská jaderná elektrárna se od svého spuštění stala první jadernou elektrárnou, která od svého spuštění vyrobila 1 bilion kWh elektřiny, stalo se tak 29. března 2015 v 11:40 hodin.[5]
Technologie výstavby[editovat | editovat zdroj]
Při výstavbě bloků byl použit typizovaný návrh výstavby jaderných elektráren typu VVER-1000/320 (1 speciální budova na 4 bloky) za využití věžových stavebních jeřábů K10000, BK-1000, SKR-2200 a SKR-3500.
Modernizace[editovat | editovat zdroj]
V roce 2017 proběhla modernizace třetího bloku [6] a v roce 2021 byla dokončena modernizace pátého bloku.[7] Modernizace rovněž umožňuje prodloužení provozu těchto bloků o 10 let.
Odstávka v roce 2014[editovat | editovat zdroj]
28. listopadu 2014 v 19:24 byla vypnuta třetí jednotka. K odpojení došlo z důvodu poškození vinutí napěťového transformátoru napájecí sekce. Výpadek v elektrárně vedl k blackoutu v Oděse a Ternopilu. 5. prosince byla jednotka podle plánu připojena k síti.
Situace během války na Ukrajině[editovat | editovat zdroj]
Brzy ráno dne 4. března 2022 byla během ruské invaze více než hodinu ostřelována, načež vypukl požár v nedaleké pětipatrové výcvikové budově. Zasažena byla oblast v blízkosti jednoho z reaktorů (vzdáleného asi 450 metrů od budovy), který byl sice v rekonstrukci a tedy mimo provoz, avšak obsahoval jaderné palivo. K jeho poškození však nedošlo. Záchranným složkám se požár podařilo dostat pod kontrolu a zcela uhasit. Podle ředitele elektrárny byla bezpečnost týkající se radiace zajištěna. Vzhledem k závažnosti situace Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) vyzvala k ukončení bojů u jaderné elektrárny. K útoku se vyjádřila i česká jaderná inženýrka Dana Drábová, podle níž ruští vojáci porušili ženevské konvence, neboť tím ohrozili civilní obyvatelstvo.[8][9][10][11][12][13][14]
V sobotu 5. srpna bylo dle ukrajinských tvrzení ruskými střelami zasaženo vysokonapěťové elektrické vedení.[15]
Dne 6. září 2022 přijela do Záporožské jaderné elektrárny Mezinárodní agentura pro atomovou energii na inspekci a rozhodla o tom, že na místě ponechá několik svých zaměstnanců.[16] Následně 8. září bylo opět v důsledku odstřelován narušeno elektrické vedení dodávající do nedalekého města Enerhodar elektrickou energii a zároveň přivádějící energii do elektrárny. Druhý den oznámil šéf MAAE Rafael Grossi, že elektrárna v důsledku trvání nepříznivé a nebezpečné situace odstaví poslední z funčních bloků.[17] O dva dny později se podařilo obnovit vedení a doplnit tak zdroje energie pro ochlazování jádra (vedle diesel generátorů).[18]
Dne 6. června 2023 došlo ke zničení hráze Kachovské přehradní nádrže. V důsledku toho hladina vody v Dněpru klesla na své minimum a to má vliv i na chladicí jezero jaderné elektrárny, jejíž čerpadla nejsou schopny čerpat vodu z tak nízké úrovně a proto i hladina v samotném jezeře klesá. Proto aktuální "vlastník" elektrárny Rosenergoatom poskytl mobilní vodní čerpadla ze Smolenské jaderné elektrárny, aby mohla být voda čerpána ze dna řeky.[19]
24. června 2023 vydala Mezinárodní agentura pro atomovou energii prohlášení, že její inspektoři našli na vnější perimetru elektrárny protipěchotní miny.[20] Přítomnost takových výbušnin v areálu je v rozporu s bezpečnostními standardy MAAE a pokyny pro jadernou bezpečnost. Vytváří další psychologický tlak na zaměstnance elektrárny.[21]
Informace o reaktorech[editovat | editovat zdroj]
| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Záporoží-1 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 1. 4. 1980 | 10. 12. 1984 | 25. 12. 1985 | 2045 |
| Záporoží-2 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 1. 1. 1981 | 22. 10. 1985 | 15. 2. 1986 | 2046 |
| Záporoží-3 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 1. 4. 1982 | 10. 12. 1986 | 3. 5. 1987 | 2047 |
| Záporoží-4 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 1. 4. 1983 | 18. 12. 1987 | 14. 4. 1988 | 2048 |
| Záporoží-5 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 11. 1. 1985 | 20. 8. 1989 | 27. 10. 1989 | 2049 |
| Záporoží-6 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 1. 6. 1986 | 19. 10. 1995 | 16. 9. 1996 | 2056 |
| Záporoží-7 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | Záměr na výstavbu zrušen v roce 1990[4] | |||
| Záporoží-8 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | Záměr na výstavbu zrušen v roce 1990[4] | |||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zaporizhzhia Nuclear Power Plant na anglické Wikipedii.
- ↑ HISTORIE A SOUČASNOST ELEKTRÁRNY TEMELÍN - ČEZ
- ↑ Nuclear Power Plants in Lithuania & Ukraine [online]. [cit. 2010-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 December 2012.
- ↑ Russian crisis puts pressure on Kiev. Nuclear Engineering International [online]. Progressive Media International, 1998-10-1 [cit. 2023-11-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c Человек, построивший две электростанции и Энергодар возле них. web.archive.org [online]. 2022-08-15 [cit. 2022-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-15.
- ↑ Запорізька АЕС виробила 1 трлн кВтг електроенергії. LB.ua [online]. [cit. 2020-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Zaporozhe 3 enters next 10 years of operation. www.world-nuclear-news.org. World Nuclear News, 7 November 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 November 2017.
- ↑ Energoatom marks life extension of Ukraine's Zaporozhye 5. www.neimagazine.com. Nuclear Engineering International, 1 February 2021. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 October 2021.
- ↑ „Ohrožení světové bezpečnosti.“ Ruští vojáci ostřelují jadernou elektrárnu v Záporoží. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Ostřelování jaderné elektrárny zatím ustalo. Situace je „extrémně nejistá“. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Po silném ostřelování vypukl v Záporožské jaderné elektrárně požár, riziko ale prý nehrozí. tn.nova.cz [online]. TN.cz [cit. 2022-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Největší jaderná elektrárna v Evropě pod palbou. Rusové opět zaútočili v Záporoží. cnn.iprima.cz [online]. F. T. V. Prima, 2022-03-04 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online.
- ↑ V areálu Záporožské jaderné elektrárny hoří, Rusové zasáhli její první blok, uvádějí ukrajinské úřady. ČT24 [online]. [cit. 2022-03-04]. Dostupné online.
- ↑ The Associated Pres. Humanitarian crisis mounts as Ukrainians flee 'terrifying reality of violence'. www.cbc.ca [online]. CBC News [cit. 2022-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ The Associated Press. Johnson to seek UN Security Council meeting. AP NEWS [online]. [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zaporizhzhia: Russian rockets damaged part of nuclear plant, Ukraine says. BBC News. 2022-08-05. Dostupné online [cit. 2022-08-06]. (anglicky)
- ↑ IAEA's Support and Assistance Mission to Zaporizhzhya. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Director General’s Statement on Serious Situation at Ukraine’s Zaporizhzhya Nuclear Power Plant. www.iaea.org [online]. 2022-09-09 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Update 100 – IAEA Director General Statement on Situation in Ukraine. www.iaea.org [online]. 2022-09-11 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ EGELKRAUT, Dirk. Nach Staudammbruch: Wie ist die aktuelle Situation im Kernkraftwerk Saporischschja? [online]. 2023-06-18 [cit. 2023-06-18]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Update 175 – IAEA Director General Statement on Situation in Ukraine. www.iaea.org [online]. 2023-07-24 [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TELEVIZE, Česká. Inspektoři MAAE našli v areálu Záporožské jaderné elektrárny protipěchotní miny. ČT24 [online]. 2023-07-24 [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Záporožská jaderná elektrárna na Wikimedia Commons
