Ternopil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ternopil
Тернопіль
Chrám Neposkvrněného početí Panny Marie (nebo také Kościół Dominikanów w Tarnopolu)
Chrám Neposkvrněného početí Panny Marie (nebo také Kościół Dominikanów w Tarnopolu)
Ternopil – znak
znak
Ternopil – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 320 m n. m.
Stát Ukrajina Ukrajina
oblast Flag of Ternopil Oblast.svg Ternopilská
Administrativní dělení město tvoří samostatný rajón
Ternopil
Red pog.svg
Ternopil
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 59,0 km²
Počet obyvatel 245 000 (2004)
Hustota zalidnění 3 831 obyv./km²
Etnické složení Ukrajinci (přes 90%), Poláci
Náboženské složení Pravoslavní, uniaté, římští katolíci
Správa
Starosta Roman Zastavnyj
Oficiální web www.city.gov.te.ua
Telefonní předvolba +380 352
PSČ 46000
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ternopil (ukrajinsky Тернопіль / Ternopil, rusky Тернополь / 'Ternopol' či polsky Tarnopol) je město ležící v západní části Ukrajiny na řece Seret. Městem prochází hlavní železniční trať mezi Lvovem a Kyjevem a silnice Lvov - Vinnycja - Umaň. Ternopil je hlavním městem Ternopilské oblasti; žije zde přibližně 245 000 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Chrám Neposkvrněného početí Panny Marie

V roce byla 1540 Janem Tarnowskim založena pevnost proti tatarským nájezdům. Roku 1548 byla městu Zikmundem I. Starým garantována městská práva. Na základě lublinské unie v roce 1569 připadlo Polsku. Ternopil se účastnila Chmelnického povstání. Za svou existenci bylo město několikrát vyplundrováno Turky a Tatary. Po prvním dělení Polska od roku 1772 patřilo Rakousku, v letech 18091815 Rusku, v letech 1815 až 1918 opět Rakousku, respektive Rakousku-Uhersku. Na přelomu 19. a 20. století prodělalo rychlý rozvoj a stalo se obchodním centrem oblasti. V na podzim 1915 se v blízkosti města odehrávaly boje 1. světové války (mj. bitva u Zborova) a byla u něj zastavena ofenziva rakousko-uherských a německých vojsk.

Po 1. světové válce bylo město střídavě součástí Ukrajinské lidové republiky, Polska a bolševického Ruska. Od roku 1919 až do září 1939 bylo město součástí 2. polské republiky a hlavním městem jejího Tarnopolskéhu vojvodství; v září 1939 po přepadení Polska Německem a Sovětským svazem bylo připojeno k Sovětskému svazu (Ukrajinská SSR. V roce 1939 mělo město 40 000 obyvatel, z toho 50 % Poláků, 10 % Ukrajinců a relativně vysoký počet Židů. Od 3. července 1941 do 14. dubna 1944 bylo obsazeno Německem. Poté bylo až do vyhlášení ukrajinské nezávislosti součástí Sovětského svazu. Nyní je jedním z 24 oblastních měst republiky Ukrajina.

Ternopil dnes[editovat | editovat zdroj]

Ulička v historické části města
Ternopilský zámek

Dnes má město zhruba 245 000 obyvatel. Ternopil je sídlem univerzity, Ševčenkova činoherního divadla, filharmonie a několika muzeí a galerií. Z dochovaných památek stojí za vidění především několik kostelů, zejména kostel Zmrtvýchvstání (Воздвиженська церква), dominikánský z 18. století) a také místní zámek (založen v 16. stol., přestavěn v 19. století). Na řece Seret byl již v době založení města zbudován velký rybník, který na počátku 20. století téměř zanikl, avšak v padesátých letech byl přestavěn na nádrž o rozloze 3 km², jež v sovětské éře nesla název Komsomolské jezero; dnes slouží především rekreačním účelům a v jeho okolí se nacházejí rozlehlé parky.

Mezi osobnosti spjaté s městem patří mj. polský šlechtic Stanisław Koniecpolski, generálové Władysław Langner a Franciszek Kleeberg, polský slavista Aleksander Brückner, nacionalista Jaroslav Stecko, židovský německojazyčný spisovatel Soma Morgenstern, izraelská politička Tova Sanhadra'i, či bývalý ukrajinský prezident Viktor Juščenko.

Ve městě je zastoupen především potravinářský, bavlnářský, strojírenský (sklízecí kombajny) a farmaceutický průmysl. Ternopil je od roku 1870 důležitou stanicí na železniční trati Lvov - Chmelnyckyj - Žmerynka - Kyjev/Oděsa, další tratě vedou do Černovic, Šepetivky a Chodoriva. Město také leží na západovýchodním evropském silničním tahu E50, frekventovaná silnice vede severním směrem na Kremenec, Dubno a Rivne.

Ternopil uzavřel partnerství s polským městem Tarnów.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]