Záporoží

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě v Záporožské oblasti na Ukrajině. Další významy jsou uvedeny na stránce Záporoží (rozcestník).
Záporoží
Запоріжжя
pohled na hráz DněproGESu z ostrova Chortycja
pohled na hráz DněproGESu z ostrova Chortycja
Záporoží – znak
znak
Záporoží – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška86 m n. m.
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastZáporožská
Administrativní dělení7 městských rajónů: Dniprovskyj, Chortyckyj, Komunarskyj, Oleksandrivskyj, Ševčenkivskyj, Voznesenivskyj, Zavodskyj
Záporoží
Záporoží
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha331 km²
Počet obyvatel710 052 (2022)[1]
Hustota zalidnění2 145,2 obyv./km²
Etnické složeníUkrajinci (70 %), Rusové
Náboženské složeníPravoslavné křesťanství
Správa
StarostaVolodymyr Burjak
Vznik952
Oficiální webwww.meria.zp.ua
Telefonní předvolba+380 612
PSČ69000
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Záporoží (ukrajinsky Запоріжжя / Zaporižžja; rusky Запорожье / Zaporožje) je průmyslové a hutnické město ležící na jihovýchodě Ukrajiny, středisko Záporožské oblasti, založené jako vojenská pevnost Alexandrovskaja roku 1770 na počest cara Alexandra. Záporoží je známé jednak svou historií spjatou s kozáky a monumentálním symbolem z dob SSSR, přehradou a elektrárnou na řece Dněpr. Žije zde přibližně 710 tisíc[1] obyvatel.

Etymologie názvu[editovat | editovat zdroj]

Název města pochází z kozácké ukrajinštiny za porohy, tj. „za peřejemi“, které ztěžovaly plavbu po Dněpru před vybudováním přehrad (zejm. Kachovské a Dněperské). Dnešní haličskou ukrajinštinou se město jmenuje Záporýžý.[zdroj?!]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Rekonstrukce kozácké Siče
Kozácká rada na Siči. Diorama v Muzeu Záporožského kozáctva
Sobornyj prospekt v centru města
Pohled na podnik Zaporižstal z hráze Dněprogesu
Palác Leščynského (vpravo) a Magarovo divadlo na Soborném prospektu

Místo bylo osidlováno od středního paleolitu, avšak neklid celé oblasti tzv. Divokých Polí bránil trvalejším obydlení. Nejprve byl osídlen ostrov Chortycja: je zde doloženo sídliště Skythů. Slované osídlili tuto oblast během 6. století a bojovali proti nájezdům z jihu i východu. V blízkosti města byla nalezena mohyla velkobulharského chána Asparucha (7. století).

V 16. století se zde usadili kozáci; na největším ostrově v Dněpru Chortycja si vystavěli tvrz s osadou a založili pověstnou Záporožskou Sič. Odtud podnikali výboje zejména proti rozpínavosti polské šlechty. Proslavili se zde kozáčtí vůdci Maksym Zalizňak a Ivan Honta.

V roce 1775 rozprášila Sič Kateřina Veliká. Brzy poté zde vyrostlo nevelké město Aleksandrovsk. Jedněmi z osídlenců byli též pruští mennonité, kteří zde až do ruské revoluce tvořili početnou komunitu. Patřil k nim průmyslník Abraham Jakov Koop, jehož dům se dochoval, stejně jako palác dalšího podnikatele Jakova Leščynského z roku 1901.

Roku 1873 sem dorazila železnice vedoucí z Moskvy na Krym a město začalo růst. K původnímu názvu Záporoží se vrátilo roku 1921. Tehdy se provinční městečko stalo jedním z ekonomických center Sovětského svazu a začalo závratně růst: vznikla zde obří přehrada a hydroelektrárna Dněproges, rozsáhlé průmyslové komplexy, nová sídliště, tramvajové tratě. Po rozpadu SSSR došlo k útlumu, ze kterého se město nyní vzpamatovává.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Ruská invaze na Ukrajinu 2022[editovat | editovat zdroj]

Ruská armáda zaútočila na jižní předměstí 27. února 2022 a začala město ostřelovat. 3. března byly byl vypáleny rakety na jadernou elektrárnu, při útoku byl jeden reaktor vyřazen z provozu, hasičům se požár podařilo uhasit. Další rakety vypálili Rusové na Záporoží večer 12. a 13. května. Nejsilnější údery zasáhly město 28.–29. května. [2]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Ve městě žije kolem 700 000 obyvatel, povětšinou ruskojazyčných (podle výsledků sčítání lidu roku 2001).

Vývoj počtu obyvatel
1939 1959 1971 1979 1989 2001 2006 2018 2022
289 000 449 000 676 000 791 000 883 909 815 256 794 687 741 717 710 052

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Dnešní Záporoží je se svými 800 000 obyvateli 6. největším ukrajinským městem a přes hluboké ekonomické problémy 90. let zůstalo až do ruské invaze z roku 2022 centrem těžkého průmyslu. Tvořilo přirozené dopravní, obchodní a kulturní centrum regionu.

  • Dněperské přehrady se slavnou hydroelektrárnou DněproGES ze 30. let 20. století, vodní dílo s nádrž obrovských rozměrů, dodává energii několika průmyslovým podnikům:
    • ZaporižStal, metalurgický kombinát
    • ZAZ (AvtoVaz), výrobce proslulého automobilu „Záporožec“, nyní dceřiná společnost koncernu Daewoo.
    • Motor-Sič, výrobce letadel Antonov
    • chemické závody
  • Záporožská jaderná elektrárna – nedaleko Záporoží (u města Enerhodar); jeden z největších a nejmodernějších energetických komplexů Ukrajiny s celkovým výkonem 6000 MW. Stavba z 80. let 20. století se svou koncepcí s šesti bloky VVER 1000 s reaktory V 320) řadí mezi bloky druhé generace.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město je důležitou dopravní křižovatkou; leží na silničním tahu E105 (MoskvaCharkovKrym), hlavní železniční tratě vedou ve směru (1) Synelnykove (– Dnipro / Charkov), (2) MelitopolKrym, (3) NikopolKryvyj Rih, (4) PolohyBerďansk / Donbas. Do Kyjeva, Mariupolu, Charkova a Lvova jezdí několik rychlíků denně, dříve velmi frekventované spojení se Simferopolem a Moskvou přerušila ruská anexe Krymu. Významný je i říční přístav na Dněpru a z místního mezinárodního letiště funguje spojení do několika evropských měst.

Městskou dopravu zajišťují tramvaje (viz Tramvajová doprava v Záporoží), trolejbusy, autobusy a od 90. let také maršrutky.

Kultura, památky, zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Největší přírodní i kulturní památkou je ostrov Chortycja, největší ostrov na Dněpru, se svým členitým terénem a pozůstatky několika kultur, které zde žily. Od r. 1993 je chráněn jako přírodní památka. Kromě vzácné flóry a mnoha archeologických nalezišť je zde především Muzeum záporožského kozáctva, které schraňuje mnoho artefaktů souvisejících se Záporožskou Sičí, Maksymem Zalizňakem, Bohdanem Chmelnyckým, ale i s Kyjevskou Rusí či Skythy nebo také s II. světovou válkou. Roku 1929 bylo založeno hudební a dramatické divadlo V. G. Magara (v současnosti pod názvem Запорізький академічний обласний український музикально-драматичний театр імені В. Г. Магара).

Hlavní tepnou Záporoží je Sоbornyj prospekt, který je se svými 11 km jednou z nejdelších ulic v Evropě; vede od hlavního nádraží (Zaporižžja-1) k DněproGESu a slouží také trolejbusové a tramvajové dopravě. V architektuře města převládá socialistický realismus. V budově rekonstruovaného hlavního nádraží byl kdysi vystaven Repinův obraz „Záporožští kozáci“. Mezi tímto nádražím a břehem Dněpru je od roku 1972 v provozu také dětská železnice o délce 8,6 km.[3]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Чисельність населення (за оцінкою) на 1 січня 2022 року та середня чисельність у 2021 році. Dostupné online.
  2. CNN News z 28.5.2022
  3. http://www.dzd-ussr.ru/towns/zap/index.html Детские железные дороги – Запорожье

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]