Ašdod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ašdod
אשדוד
Pohled na střechy ašdodských domů a moře
Pohled na střechy ašdodských domů a moře
Ašdod – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 24 m n. m.
Stát IzraelIzrael Izrael
distrikt Jižní distrikt
Ašdod
Ašdod
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 47,242 km²[2]
Počet obyvatel 222 900 (2017[1])
Hustota zalidnění 4792,8 (r.2017[1]) obyv./km²
Správa
Starosta Jechi'el Lasri ( יחיאל לסרי)
Vznik 1955
Oficiální web www.ashdod.muni.il
Telefonní předvolba 08
PSČ 77041, 77042, 77043, 77044, 77046, 77050, 77051, 77060, 77100, 77101, 77102, 77103, 77104, 77105, 77106, 77107, 77109, 77110, 77112, 77113, 77115, 77116, 77117, 77120, 77121, 77122, 77123, 77124, 77126, 77130, 77131, 77132, 77133, 77134, 77136, 77140, 77141, 77150, 77151, 77153, 77154, 77160, 77161, 77162, 77163, 77164, 77166, 77167, 77168, 77170, 77180, 77181, 77182, 77183 a 77185
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ašdod (hebrejsky אשדוד‎‎, zvuk Ašdod, arabsky إسدود‎‎ Isdúd, v oficiálním přepisu do angličtiny Ashdod)[3] je město v Izraeli v Jižním distriktu. Starostou je Jechi'el Lasri.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Nachází se v nadmořské výšce 24 m na pobřeží Středozemního moře, v izraelské pobřežní planině, zhruba 32 km jižně od Tel Avivu a 20 km severně od Aškelonu. Vnitrozemí je zemědělsky využíváno, pobřežní pás lemují písečné duny, skrz které k moři prochází potok Lachiš.

Leží v hustě osídlené oblasti, která je etnicky zcela židovská. Město je na dopravní síť napojeno pomocí severojižní dálnice číslo 4, ze které tu odbočuje směrem do vnitrozemí dálnice číslo 41. Ve městě stojí železniční stanice Ašdod Ad Halom. Prochází tudy železniční trať Tel Aviv – Beer Ševa.

Ašdod

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Ašdod byl založen roku 1955.[3] Sídelní tradice v této lokalitě je ovšem mnohem starší a sahá minimálně do 3 tisíc let před našim letopočtem.

Biblické zmínky[editovat | editovat zdroj]

Jméno Ašdodu odkazuje na biblické město Ašdód citované v Knize Jozue 15,46[4][5] V Bibli je zmíněn celkem třináctkrát. V knize Jozue je popisován jako proklamovaná součást Judského království:

Joz 15,46-15,47: od Ekrónu až k moři všechno, co leží stranou Ašdódu, a jejich dvorce,
Ašdód s vesnicemi a dvorci, Gáza s vesnicemi a dvorci, až k Potoku egyptskému a Velkému moři s pobřežím.

V 1. knize Samuelově je Ašdod popisován jako jedno z nejdůležitějších filištínských měst:

1S 6,17: Toto jsou zlaté hlízy, které odvedli Pelištejci Hospodinu v oběť za provinění: jedna za Ašdód, jedna za Gázu, jedna za Aškalón, jedna za Gat a jedna za Ekrón.

Ve Starém zákoně je též popisováno dobytí Ašdodu judským králem Uzijášem.

2Pa 26,6: Vytáhl a válčil s Pelištejci a strhl hradby města Gatu, hradby Jabne a hradby Ašdódu. Vystavěl města kolem Ašdódu na území Pelištejců.

Starověké a středověké osídlení[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší známá malba Ašdodu z počátku 19. století

V místech budoucího Ašdodu žili lidé již v paleolitu; historie samotného města je velmi stará. Nejstarší dochovaná zmínka dokládá osídlení Ašdodu v období kanaánské kultury ze 17. století př. n. l.,[6],čímž se město řadí mezi nejstarší na světě. Důležitým mezníkem bylo jeho dobytí Filištíny na začátku 12. století př. n. l., z Ašdodu se posléze stalo prosperující město. V průběhu staletí byl ale několikrát dobyt a zničen. Nejprve v roce 950 př. n. l. egyptským faraonem Siamunem, město bylo znovu kompletně vystavěno v roce 815 př. n. l., ale krátce nato bylo opět dobyto a zničeno asyrským králem Sargonem II. Roku 605 př. n. l. město dobyl babylónský král Nabukadnezar II., o několik desetiletí později se dostalo pod perskou nadvládu, kterou ukončil Alexandr Veliký – po dobytí ho přejmenoval na Izotus. Izotus pod helénskou správou prosperoval až do Makabejského povstání; Judovi Makabejskému se město dobýt nepovedlo, obsadil ho až v roce 147 př. n. l. jeho bratr Jonatán.

Během své historie bylo město osídleno Pelištejci, Izraelity, Byzantinci, křižáky a Araby.[7] Po Byzantincích městu vládli Fátimovci, kteří zde vystavěli pobřežní pevnost, přes strategickou polohu význam Ašdodu postupně upadal. Na začátku 20. století (za nadvlády Osmanů) mělo město přibližně 5 000 obyvatel a bylo známé jako Isdud.

Moderní Ašdod[editovat | editovat zdroj]

První domy v moderním Ašdodu na snímku z r. 1957

V průběhu izraelské války za nezávislost Isdud dobyli Egypťané, ale zde se také jejich postup na sever zastavil na počátku června 1948, když v rámci Operace Plešet na Egypťany zaútočili Izraelci včetně nově nasazeného vojenského letectva u mostu Gešer ad Halom. 28. října 1948 se egyptská vojska ze strachu z obklíčení stáhla a s nimi uprchla většina arabských obyvatel města.

Moderní Ašdod byl založen roku 1955, podle jiného zdroje roku 1956 na písečných dunách poblíž místa starověkého města. Status městské rady (města) získal roku 1968, kdy se rozkládal na ploše přibližně 60 km2. Jedná se o plánovitě postavené město, jehož rozvoj sledoval hlavní rozvojový plán, čímž se předešlo dopravním problémům a znečištění ovzduší v rezidenčních čtvrtích.[8]

V roce 1965 zde byla vybudována nemocnice, v roce 1963 nový přístav.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Ašdod je významné průmyslové centrum. Je regionálním průmyslovým centrem a Ašdodský přístav je největším izraelským přístavem, kterým prochází 60 % veškerého importovaného zboží. Nachází se zde také důležitá elektrárna a jedna ze dvou izraelských ropných rafinerií.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - přibližně 188 100 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 206 200 osob).[3]

Jde o velkou obec velkoměstského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2017 zde žilo 222 900 lidí.[1] Od roku 1991 město zažívá nebývalý příliv obyvatel díky židovským imigrantům z bývalého SSSR. Podle Centrálního statistického úřadu zde v roce 2008 žilo 209 600 obyvatel a jednalo se tak o šesté nejlidnatější izraelské město.

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat


RokObyvatelé
1956219
19571 950
19582 450
19592 600
19603 400
19616 200
196211 700
196315 600
196419 400
196523 400
196627 000
196728 600
RokObyvatelé
196831 900
196935 600
197037 600
197139 700
197240 500
197348 200
197450 600
197552 500
197654 600
197756 400
197858 700
197962 300
RokObyvatelé
198064 400
198166 000
198268 000
198365 700
198468 900
198569 700
198671 100
198772 900
198874 700
198976 600
199083 900
199190 100
RokObyvatelé
199296 900
1993110 300
1994120 100
1995129 836
1996138 035
1997146 939
1998155 769
1999165 900
2000174 224
2001181 093
2002187 500
2003192 000
RokObyvatelé
2004196 900
2005200 600
2006204 200
2007207 000
2008204 300
2009206 400
2010210 600
2011212 300
2012214 900
2013216 500
2014218 000
2015220 200
RokObyvatelé
2016221 600
2017222 900
2018224 600

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ashdod na anglické Wikipedii.

  1. a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-09-14]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  2. נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky) 
  3. a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-06]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. Joz 15, 46 (Kral, ČEP)
  5. Ashdod (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2011-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. DOTAN, M. Ashdod - Seven levels of excavations. Ašdod: Society for the Protection of Nature in Israel, 1990. S. 91. (hebrejsky) 
  7. KOLANI, O.; RAANAN, B.; BROSH, M.; PIPANO, S. Events calendar in Israel and Ashdod. Ašdod: Society for the Protection of Nature in Israel, 1990. S. 79. (hebrejsky) 
  8. Local Authorities in Israel 2005, Publication #1295 - Municipality Profiles - Ashdod [PDF]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2008-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-29. (hebrejsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]