Oblastní rada Ramat ha-Negev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oblastní rada Ramat ha-Negev
מועצה אזורית רמת נגב
Budova sídla úřadů oblastní rady
Budova sídla úřadů oblastní rady
Poloha
Souřadnice
StátIzraelIzrael Izrael
distriktJižní
Ramat ha-Negev
Ramat ha-Negev
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha4 300 km²[1]
Počet obyvatel6 400 (2014[2])
Hustota zalidnění1,5 obyv./km²
Správa
StarostaŠmu'el Rifman (שמואל ריפמן)
Vznik1954
Oficiální webramat-negev.org.il
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oblastní rada Ramat ha-Negev nebo Oblastní rada Ramat Negev (hebrejsky מועצה אזורית רמת נגב, Mo'aca azorit Ramat Negev, doslova „Oblastní rada Negevské výšiny“) je oblastní rada (jednotka územní správy a samosprávy) v Jižním distriktu v Izraeli.

Rozkládá se v centrální části Negevské pouště, jižně a jihozápadně od města Beerševa. Jde o aridní oblast se zvlněným terénem, kterým prostupují četná vádí (například Nachal Nicana, Nachal Ezuz, Nachal Revivim nebo Nachal Besor). Severozápadní sektor oblastní rady vyplňuje zcela suchá oblast písečných dun Cholot Chaluca. Západní hranicí oblastní rady je mezinárodní hranice mezi Izraelem a Egyptem. Plocha Oblastní rady Ramat ha-Negev dosahuje 4300 kilometrů čtverečních a jde tak o územně nejrozsáhlejší oblastní radu v Izraeli.[1]

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Na území oblastní rady se nachází mnoho turisticky atraktivních lokalit, jako například ruiny kostela ve starověkém městě Šivta, jež je jedním z měst kadidlové stezky zanesených na seznamu světového dědictví UNESCO
Kibuc Sde Boker, který je jedním z kibuců v této oblastní radě, byl sídlem izraelského premiéra Davida Ben Guriona
Kibuc Revivim
Vjezd do osady Ezuz
Pohled na vesnici Nicana od jihu

Na území oblastní rady se nachází mnoho turisticky navštěvovaných lokalit starověké provenience. Jedná se zejména o archeologické vykopávky včetně starověkých měst kadidlové stezky: Avdat, Chaluca, Tel Nicana, Šivta (tři z nich jsou na seznamu UNESCO) a několik geologicky unikátních kráterových útvarů, takzvaných machtešů.

Moderní dějiny[editovat | editovat zdroj]

Židovská sídelní síť zde začala vznikat až ve 2. polovině 20. století, tedy po válce za nezávislost a vzniku státu Izrael v roce 1948. Výjimkou jsou pouze dvě osady, které vznikly jako malé opěrné body již na sklonku britské vlády. Jde o vesnice Revivim (1943) a Maš'abej Sade (1947). Doplňování osídlení zde pokračuje do současnosti, jde stále o velmi řídce osídlenou pouštní krajinu.

Oblastní rada Ramat ha-Negev byla založena v roce 1954. Její jméno odkazuje na biblickou lokalitu Ramat-negeb zmiňovanou v Knize Jozue 19,8[3][4]

Starostou rady je שמואל ריפמן – Šmu'el Rifman.[1] Rada má velké pravomoci zejména v provozování škol, územním plánování a stavebním řízení nebo v ekologických otázkách. Sídlo úřadů oblastní rady se nachází v komplexu situovaném západně od vesnic Maš'abej Sade a Tlalim, při dálnici číslo 40.

Seznam sídel[editovat | editovat zdroj]

Oblastní rada Ramat ha-Negev zahrnuje jedenáct sídel, další sídla nejsou zatím administrativně uznána za samostatné obce ale mají separátní členský status v rámci oblastní rady. V Oblastní radě Ramat ha-Negev se nenacházejí žádná města a velkoměsta a jeho sídla se skládají výlučně z kibuců, mošavů a společných osad. Dvě z těchto sídel (Revivim a Sde Boker) jsou známá díky svým někdejším slavným obyvatelům, a to ministerské předsedkyni Goldě Meirové a ministerskému předsedovi Davidu Ben Gurionovi.

Kibucy
Mošavy
Společné osady
Plánované

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle Centrálního statistického úřadu žilo v oblastní radě k roku 2007 celkem 6200 obyvatel a obyvatelstvo rady tvořili z 67,5 % Židé, z 20,9 % izraelští Arabové a 11,6 % ostatní. Roční přírůstek je 3,4%.[5] K 31. prosinci 2014 žilo v Oblastní radě Ramat ha-Negev 6400 obyvatel. Z celkové populace bylo 5 700 Židů. Včetně statistické kategorie "ostatní" tedy nearabští obyvatelé židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství jich bylo 6 000.[2]

Minimálně pětinu populace pak tvoří nežidovské obyvatelstvo, především rozptýlená arabská (respektive beduínská) populace. Ta je soustředěna zejména jižně od kibucu Revivim, kde leží rozsáhlý shluk rozptýlených příbytků v lokalitě zvané Bir Hadadž, kterou obývají cca 4000 polokočovných beduínů. Tato osada nebyla dlouho oficiálně uznána, přestože o to usilovali její obyvatelé i úřady Oblastní rady Ramat ha-Negev.[6] Později se dočkala uznání a byla začleněna do Oblastní rady Abu Basma.

Počet obyv. Oblastní rady Ramat ha-Negev od r. 1972[2]
Rok 1972 1983 1995 2006 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel 1 000 1 300 4 400 6 000 6 300 4 800 4 900 5 100 5 600 5 900 6 400

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c מועצה אזורית רמת נגב [online]. ramat-negev.org.il [cit. 2010-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-15. (hebrejsky) 
  2. a b c 2.22 LOCALITIES AND POPULATION, BY MUNICIPAL STATUS AND DISTRICT [online]. Izraelský centrální statistický úřad (Ročenka 2015 a předchozí vydání ročenky) [cit. 2015-09-12]. Dostupné online. (hebrejsky, anglicky) 
  3. Joz 19, 8 (Kral, ČEP)
  4. Ramat Negev (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2010-09-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. רמת נגב [PDF]. Izraelský centrální statistický úřad, 2007 [cit. 2010-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. (hebrejsky) 
  6. Court petitioned to recognize Bedouin village [online]. Haaretz [cit. 2010-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]