Oblastní rada Chevel Ejlot

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Oblastní rada Chevel Ejlot
מועצה אזורית חבל אילות
Zemědělství v kibucu Ketura
Poloha
Souřadnice
Stát Izrael Izrael
distrikt Jižní
Chevel Ejlot
Chevel Ejlot
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 2 200[1] km²
Počet obyvatel 3 700[2] (2014)
Správa
Starosta Udi Gat (אודי גת)
Vznik 1964
Oficiální web www.eilot.org.il
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oblastní rada Chevel Ejlot (hebrejsky מועצה אזורית חבל אילות, Mo'aca azorit Chevel Ejlot) je oblastní rada (jednotka územní správy a samosprávy) v jižním distriktu v Izraeli.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Krávy na farmě v kibucu Ejlot
Vesnice Jotvata

Rada se rozkládá na jihovýchodním okraji izraelského území při hranicích s Jordánskem v jižní části příkopové propadliny údolí Vádí al-Araba. Jde o pás řídkého vesnického osídlení, který sleduje dálnici číslo 90, jež je nejdelší severojižní izraelskou silnicí. Západně od něj se zvedá aridní oblast Negevské pouště. Demografickým a ekonomickým centrem regionu je přímořské město Ejlat na pobřeží Rudého moře, které ale pod jurisdikci rady nespadá. Plocha Oblastní rady Chevel Ejlot dosahuje 2200 kilometrů čtverečních a jde o nejjižnější oblastní radu v Izraeli.[1]

Na severu sousedí rada s Oblastní radou Centrální Arava, na východě s Jordánskem, na jihu s Ejlatem a Egyptem a na západě s Egyptem a centrálním Negevem. Jedná se o pouštní aridní oblast s pouze malým úhrnem srážek během zimy a letními teplotami přesahujícími 40 °C. Flóra i fauna jsou typicky pouštní. Na území rady se nachází přírodní rezervace Timna a Jotvata Chaj Bar. Oblast není díky své vzdálenosti od centrálního Izraele napojena na národní rozvaděč vody. Namísto toho je pitná voda a voda pro zavlažování získávána odsolováním (desalinací) vody z Rudého moře.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Židovská sídelní síť zde začala vznikat až ve 2. polovině 20. století, tedy po válce za nezávislost a vzniku státu Izrael v roce 1948. Doplňování osídlení zde pokračuje do současnosti, jde stále o velmi řídce osídlenou pouštní krajinu.

Oblastní rada Chevel Ejlot byla založena v roce 1964. Její jméno je odvozeno z verše 1. knihy královské 9:26: „Král Šalomoun dal také udělat lodě v Esjón-geberu, které je blízko Elótu na břehu Rákosového moře v edómské zemi.[3] Biblický Elót se nacházel nedaleko současného kibucu Ejlot.[4].

Starostou rady je אודי גת - Udi Gat.[1] Rada má velké pravomoci zejména v provozování škol, územním plánování a stavebním řízení nebo v ekologických otázkách. Sídlo úřadů oblastní rady se nachází v obci Jotvata.

Seznam sídel[editovat | editovat zdroj]

Oblastní rada Chevel Ejlot zahrnuje jedenáct obcí, dvanácté sídlo (Be'er Ora) není zatím administrativně uznáno za samostatnou obec ale má už separátní členský status v rámci oblastní rady. Organizačně jde o deset zemědělských osad kolektivního typu kibuc a dvě společné osady.

Kibucy
Místní osady

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle Centrálního statistického úřadu žilo v oblastní radě k roku 2007 celkem 3300 obyvatel a obyvatelstvo rady bylo téměř výhradně židovské (95,9 %). Roční přírůstek činil 4,3%.[5] K 31. prosinci 2014 žilo v Oblastní radě Chevel Ejlot 3700 obyvatel. Z celkové populace bylo 3400 Židů. Včetně statistické kategorie "ostatní" tedy nearabští obyvatelé židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství jich bylo 3600.[2]

Počet obyv. Oblastní rady Chevel Ejlot od r. 1972[2]
Rok 1972 1983 1995 2006 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel 500 1 300 2 400 3 200 3 000 3 300 3 400 3 600 3 500 3 500 3 700

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c מועצה אזורית חבל אילות [online]. eilot.org.il/ [cit. 2010-09-26]. Dostupné online. (hebrejsky, anglicky) 
  2. a b c 2.22 LOCALITIES AND POPULATION, BY MUNICIPAL STATUS AND DISTRICT [online]. Izraelský centrální statistický úřad (Ročenka 2015 a předchozí vydání ročenky) [cit. 2015-09-12]. Dostupné online. (hebrejsky, anglicky) 
  3. 1Kr 9, 26 (Kral, ČEP)
  4. Hevel Eilot (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2010-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. מרחבים [PDF]. Izraelský centrální statistický úřad, 2007 [cit. 2010-01-15]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]