Arad (Izrael)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě v Izraeli. Možná hledáte: Arad (jiné místopisné významy).
Arad
ערד
Arad
Arad
Arad – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 570 m n. m.
Stát Izrael Izrael
distrikt Jižní
Arad
Red pog.svg
Arad
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 93,140[1] km²
Počet obyvatel 24 200[2] (2014)
Hustota zalidnění 236,0 (r.2014) obyv./km²
Správa
Starosta Tali Ploskov (טלי פלוסקוב)
Vznik 1961
Oficiální web www.arad.muni.il
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arad (hebrejsky zvuk ערד; arabsky عراد, v oficiálním přepisu do angličtiny Arad[3]) je město v Izraeli v Jižním distriktu. Starostou je Tali Ploskov.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Původní územní plán Aradu
Hotel Margoa Arad v Aradu

Nachází se v nadmořské výšce 570 metrů na hranici Negevské a Judské poušti, zhruba 25 kilometrů západně od Mrtvého moře a 45 kilometrů východně od města Beerševa. Město je známé pro svůj čistý a suchý vzduch, který je vhodný pro astmatiky.[4][5]

Leží v řídce osídlené pouštní oblasti, která je etnicky smíšená. Zatímco městská sídla jsou převážně židovská, na západ odtud se rozkládá rozptýlené osídlení polokočovných arabských Beduínů. Město je na dopravní síť napojeno pomocí dálnice číslo 31, ze které tu odbočuje lokální silnice číslo 3199, jež směřuje k pevnosti Masada.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Arad byl založen roku 1961.[3] Podle jiných pramenů až v listopadu 1962, přičemž pokusy o osídlení této oblasti se vyskytly již počátkem roku 1921. Šlo o jedno z posledních dvou rozvojových měst (nová městská sídliště pro ubytování nových židovských přistěhovalců) zřízených v Izraeli. Zároveň šlo o první město v Izraeli, které bylo zbudováno podle předem připraveného komplexního územního plánu.

Město je pojmenováno podle biblického města, jehož zbytky jsou dodnes zachovány v lokalitě Tel Arad západně od současného města.[6]

Roku 1995 získal Arad status města, do té doby šlo o místní radu (malé město). Na území města se nachází řada velkých veřejných míst a atraktivit, jako například ruiny Tel Aradu, Aradský park, letiště sloužící pro vnitrostátní lety či první izraelský závodní okruh. Každoročně se zde také koná hudební festival. 17. července 1995 se však na rockovém festivalu stala tragédie, když byli tři lidé ušlapáni a sto dalších zraněno.[7] Od roku 1986 žije ve městě izraelský spisovatel Amos Oz. Pracuje na nedaleké Ben Gurionově univerzitě v Beerševě.

Od počátku 21. století se v lokalitě západně od Aradu plánuje výstavba nového velkého města Kasif, určeného pro ultraortodoxní Židy. Plány byly schváleny definitivně počátkem roku 2015. Kasif má mít až 100 000 obyvatel.[8]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Synagoga v Aradu

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - cca 18 900 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 22 800 osob).[3]

Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 24 200 lidí.[2] Město má rozmanité obyvatelstvo skládající se z aškenázskýchsefardských Židů, sekulárních i religiózních, Beduínů a afrických Židů, stejně jako sabrů (Židů narozených v Izraeli) a nových imigrantů.

Populace města se značně rozrostla po vlně alije ze zemí bývalého Sovětského svazu v 90. letech a svého vrcholu dosáhla v roce 2002 se 24 500 obyvateli. Od té doby město zaznamenává pokles obyvatelstva.

Vývoj počtu obyvatel Arad 1972-2000[9]
Rok 1972 1983 1995 2000
Počet obyvatel 5 623 12 440 20 229 24 000
Vývoj počtu obyvatel Arad od r. 2001[10][3][2]
Rok 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel 24 400 24 140 23 477 23 294 23 323 23 346 23 298 23 371 23 700 23 400 23 900 24 200 24 200

* údaje za rok 2001 a od roku 2010 zaokrouhleny na stovky

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arad, Israel na anglické Wikipedii.

  1. נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-08]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2014 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2015, [cit. 2015-09-11]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  3. a b c d יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-06]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. Kantor SZ, Frank M, Hoch-Kantor D, et al.. Airborne allergens and clinical response of asthmatics in Arad, a new town in a desert area in Israel. The Journal of allergy. 1966, roč. 37, čís. 2, s. 65–74. DOI:10.1016/0021-8707(66)90122-5. PMID 5217164.  
  5. Frank M, de Vries A. Further observation on the clinical response of asthmatic settlers in Arad, Israel. The Journal of allergy. 1967, roč. 40, čís. 3, s. 182–183. DOI:10.1016/0021-8707(67)90007-X. PMID 5231431.  
  6. Arad (Israel) [online]. Flags of the World, [cit. 2011-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha : Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 243.  
  8. New Negev city approved for Ultra-Orthodox [online]. Globes, [cit. 2015-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-08]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  10. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2008 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2011-01-08]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]