Šalomoun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o izraelském králi. Další významy jsou uvedeny v článku Šalomoun (rozcestník).
Šalomoun
Narození 1011 př. n. l.
Jeruzalém
Úmrtí 931 př. n. l. (ve věku 79–80 let)
Jeruzalém
Povolání politik
Manžel(ka) Naamah
Pharaoh's daughter
Partner(ka) Královna ze Sáby
Děti Rechabeám a Menelik I.
Rodiče David a Batšeba
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šalomoun (hebrejsky שלמה‎‎, Šlomo) byl králem jednotného Izraelského království. Vládl přibližně v letech 970931 př. n. l. (další možné datum úmrtí 933 př. n. l.). Za jeho vlády dosáhlo království největšího hospodářského a územního rozmachu, po jeho smrti se však v důsledku rozporů mezi jeho syny rozdělilo království na dvě části: na severní Izraelské království a jižní Judské království. Šalomoun také nechal v Jeruzalémě vystavět Chrám, který byl až do jeho zničení roku 586 př. n. l. střediskem židovského kultu. Šalomounovu vládu popisuje biblická 1. kniha královská a 2. Paralipomenon.

Hodnocení[editovat | editovat zdroj]

Šalomounova moudrost[editovat | editovat zdroj]

Podle biblického vyprávění byl Šalomoun známý pro svou moudrost, kterou přišla obdivovat i Královna ze Sáby. V židovských tradicích je považován za autora tří biblických knih: knihy Přísloví, knihy Kazatel a Písně písní, i když moderní kritika mnohdy[kdo?] toto autorství zpochybňuje. O moudrosti Šalomouna svědčí nejen rozkvět země, obchodu a rozvoj sídelního města Jeruzaléma, ale i fakt, že za 40 let jeho vlády nepoznala země válku - a to je v dějinách výjimečné.

Známé je Šalomounovo rozhodnutí při sporu mezi dvěma ženami o dítě[1]: dvěma ženám se současně narodily děti, jedno však zemřelo. Jeho matka si tajně přivlastnila dítě druhé ženy a ta potom nešťastná žádala vrácení, až se celý spor dostal ke králi, kde obě ženy trvaly na svém. Šalomoun tehdy přikázal: Rozetněte dítě vedví a dejte každé ženě po půlce! Jedna z žen chladně souhlasila - druhá úpěnlivě prosila, ať dítě nechají žít a ať ho dají raději její sokyni. Tak král Šalomoun hned poznal, která z žen je pravou matkou dítěte, a rozhodl jí dítě vrátit. Odtud také pochází rčení šalamounské rozhodnutí. Je nutno dodat, že tento příběh původně pochází z buddhistických knih Jataka (česky Džátaky) o předešlých životech Buddhy, cca ze 3. století př. n. l. Jde o Džataku č. 546.[2] Židé, nacházející se v té době v Mezopotámii, tento z východu putující příběh slyšeli a vložili posléze do své židovské tradice v Bibli.[3][4]

Rozporuplnost hodnocení[editovat | editovat zdroj]

Toto je však jen jedna stránka vyobrazení Šalomouna. Šalomoun je sice skutečně vylíčen jako moudrý, spravedlivý a zbožný král, na druhou stranu biblický text obsahuje také popis Šalomounova drsného boje o moc.[5] Bible sice líčí Šalomounovy úspěchy v diplomacii, obchodu a výstavbě Jeruzaléma (včetně Chrámu), avšak ukazuje, že to bylo za cenu nucených prací poddaných, přejímání cizích vzorů a kultury a že Šalamoun měl dokonce také harém. Šalomounova doba tak sice byla dobou vzestupu, avšak vnitřně se již izraelská společnost počínala rozkládat[6] – po jeho smrti se království rozdělilo na Severoizraelské a Judské království.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. 1 Kr 3,16-28
  2. http://www.sacred-texts.com/bud/j6/j6012.htm
  3. http://archive.org/stream/buddhistbirthsto00davi#page/n57/mode/2up
  4. http://www.pitt.edu/~dash/jataka.html
  5. 1 Kr 2,46: „Pak dal král příkaz Benajášovi, synu Jójadovu, a ten vyšel a skolil ho [Šimeího]; tak zemřel. A království se v ruce Šalomounově upevnilo.“
  6. RENDTORFF, Rolf. Hebrejská bible a dějiny. Úvod do starozákonní literatury. 3. vyd. Praha: Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7021-634-4. str. 59-62.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Králové Izraelského království
Předchůdce:
David (král Izraele)
970–931 př. n. l.
Šalomoun
Nástupce:
Judské království: Rechabeám
Severoizraelské království: Jarobeám I.