Přeskočit na obsah

Revivim

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O městské čtvrti Tel Avivu pojednává článek Revivim (Tel Aviv).
Revivim
רְבִיבִים
Ulice v Revivim
Ulice v Revivim
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška290 m n. m.
Časové pásmoUTC+02:00
StátIzraelIzrael Izrael
distriktJižní
oblastní radaRamat ha-Negev
Revivim
Revivim
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel1 045 (2014[1])
Správa
Vznik7. července 1943
Zakladatelevropští imigranti
Oficiální webwww.revivim.org.il
PSČ85515
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Revivim (hebrejsky רְבִיבִים,[2] doslova „Kapky rosy“) je vesnice typu kibucNegevské poušti v jižním Izraeli. Nachází se asi hodinu a půl cesty jižně od Beerševy a spadá do správní oblasti oblastní rady Ramat ha-Negev.[3]

Společenství kibucu bylo založené v roce 1938Rišon le-Cijon patnácti mladými imigranty z Rakouska, Itálie a Německa, kteří byli všichni členové skautského hnutí ha-Noar ha-Oved ve-ha-Lomed. Všichni zároveň získali praxi v kibucu Givat Brenner. Samotný kibuc byl založen 7. července 1943 jako jedna ze tří rozhleden (anglicky Three lookouts, hebrejsky שלושת המצפים‎, Šlošet ha-Micpim) a původně se jmenoval Tel ha-Cofim (doslova „Skautský kopec“).[4] Podle jiného zdroje došlo k založení osady 28. července 1943.[5] Později byl Berlem Kacnelsonem přejmenován na Revivim, což byl název časopisu vydávaný Josefem Chajimem Brennerem (po něm je pojmenovaný kibuc Givat Brenner). Název, který v hebrejštině znamená „Kapky rosy,“ pochází z žalmu 65:12, kde se praví „Ty svou dobrotou celý rok korunuješ, ve tvých stopách kane tučnost.“[4][6]

V době svého založení byl Revivim nejjižnější židovskou osadou a půdu na jeho založení sionisté zakoupili od náčelníka beduínského kmene Azazma Salama ibn Saída.[4] Gilbert (2002) popisuje prvotní zájmy zakladatelů této židovské osady:[4]

Její zakladatelé doufali, že překonají tvrdé podmínky Negevu a vytvoří fungující vztahy s beduíny v této oblasti. Velký nedostatek vody je přinutil k tomu, aby vybudovali systém zachycování vody při krátkých záplavách z blízkého vádí (vyschlého koryta občasné říčky), aby mohli zavlažovat malé plantáže, z nichž sklízeli datle, granátová jablka a olivy.

Martin Gilbert, Izrael: Dějiny, s. 125-126

V listopadu 1947 byl kibuc obklíčen ozbrojenými beduíny a kromě radiového spojení byl odříznut od okolního světa.[7] Tato situace se zároveň stala precedentem, neboť se v Haganě po obklíčení Revivim začaly ozývat názory, že by mělo dojít k evakuaci izolovaných osad v Negevské poušti.[7] To však rezolutně odmítl David Ben Gurion, který Negev pokládal za „nedílnou součást židovské Palestiny a centrum budoucí kolonizace a růstu.“[7] Tento kibuc se stal impulsem pro změnu obrany negevských kibuců: „měly by být vyzbrojeny zbraněmi, jež bude možné ušetřit jinde. Pokud budou k dispozici posily, měly by jim být poslány.“[7] Revivim však doplatil na svou vzdálenost, neboť ležel mimo dosah úderných jednotek Palmach a byl odkázán pouze sám na sebe.[7]

Koncem 40. let měl kibuc 22 obyvatel a rozlohu katastrálního území 5 000 dunamů (5 kilometrů čtverečních).[8]

Pro ekonomiku kibucu je důležité zemědělství, zejména pak pěstování olivovníků, které jsou zavlažovány zdejší brakickou vodou. Díky využívání brakické vody patří mezi průkopníky v oboru.[3] Místní olivový olej vyhrál několik ocenění. Je zde rovněž mléčná, slepičí a rybí farma.

Kromě zemědělství se členové kibucu též věnují různým průmyslovým odvětvím, včetně výroby vstřikovacích systémů (Raviv) a výroby potrubních systémů pohonných hmot (Raval).

Slavní členové

[editovat | editovat zdroj]

Demografie

[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo kibucu je sekulární.[9] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Revivim Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1] Osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské. Přímo na jižním okraji vesnice ale začíná rozsáhlý shluk rozptýlených příbytků arabských beduínů v lokalitě zvané Bir Hadadž, kterou obývají cca 4000 polokočovných beduínů. Tato osada nebyla dlouho oficiálně uznána, přestože o to usilovali její obyvatelé i úřady Oblastní rady Ramat ha-Negev.[10] Později se dočkala uznání a byla začleněna do Oblastní rady Abu Basma.

Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 1045 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 3,2 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Revivim[11][12][1]
Rok 1948 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel 55 258 451 566 645 671 657 660 677 657 630 620 1038 1054 1002 984 1013 1045

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Revivim na anglické Wikipedii.

  1. a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky) 
  2. יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky) 
  3. a b Revivim [online]. Židovská agentura [cit. 2010-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-15. (anglicky) 
  4. a b c d GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha: BB Art, 2002. 668 s. ISBN 80-7257-740-9. S. 125–126. Dále jen: Izrael: Dějiny. 
  5. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 232. (anglicky) 
  6. Ž 65, 12 (Kral, ČEP)
  7. a b c d e Izrael: Dějiny. s. 164-165
  8. Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky) 
  9. Revivim [online]. negev-net.org.il [cit. 2010-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-17. (hebrejsky, anglicky) 
  10. Court petitioned to recognize Bedouin village [online]. Haaretz [cit. 2010-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky) 
  12. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]