Asparuch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Památník ve městě Dobrič

Chán Asparuch byl prvním vládcem období první bulharské říše (6811018). Podle byzantských zdrojů byl jedním z pěti synů chána Kuvrata, který na území dnešní Ukrajiny založil stát zvaný Velké Bulharsko.

Příchod do delty Dunaje[editovat | editovat zdroj]

Když se Velké Bulharsko pod nátlakem Chazarů v roce 668 rozpadlo, začal si Asparuch spolu s ostatními bratry hledat místo jinde. S jistotou nemůžeme říct, jestli se Asparuch usídlil někde ještě předtím, než přišel k deltě Dunaje, kde se jeho horda usídlila v jižní Besarábii a severní Dobrudže.

Asparuch uprchl k svému strýčkovi Sámovi (Šambat, Šam Bat, Sambat, kníže Sámo, 593–653) [pozn. 1] do západní části říše. Tady, mezi slovanskými kmeny, krátký čas pomáhal strýci při vůdcovství nad knížectvím Duloba.[1][2] Zanedlouho však, byl Sámo zavražděn. Po Sámově smrti Asparuch odtáhl k Dunaji a následně, roku 679 vkročil na císařské území Byzancie.[2] Arménský historiograf Mojžíš Kagankatvaci dává na vědomí „Asparhruk syn Xubraatův, který uprchl před Chazary pryč z Bulharských hor (Stavropolská vrchovina).“[3]

V roce 680 proti nomádům na hranici své říše vytáhl východořímský císař Konstantin IV., ale Asparuchovi protobulhaři se ubránili a začali postupovat dál na Balkán.

Příchod na Balkán[editovat | editovat zdroj]

Po roce 681 se Asparuch spojil se slovanským obyvatelstvem nazývaným Severi nebo také Sedm slovanských kmenů a začal podnikat výpady do byzantské Thrákie.

Vznik Bulharského státu[editovat | editovat zdroj]

Konstantin IV. se rozhodl uzavřít s Asparuchem dohodu, na základě které Byzantská říše platila každoroční tribut za „ochranu“ (výpalné). To se retrospektivně považuje za uznání Bulharského (Protobulharsko-Slovanského) státu a datum jeho vzniku. Podle pozdější tradice si za hlavní město vybral Plisku v dnešním severovýchodním Bulharsku.

Asparuch ve státě nesl zodpovědnost za zahraničně-politické věci a byl hlavním velitelem armády v dobách válek s Avary, kteří útočili na zem u severozápadní hranice. Co se týkalo bezpečnosti ostatních hraničních přechodů, jižní hranice byla poctivě chráněná jak Slovany, tak i Bulhary v celé její šířce – až k řece Timok. A Trákové, kteří tu před vznikem státu žili, do něj byli připojení.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. kníže Sámo, mladší bratr kagana Kuvrata byl také pojmenován Kij. Vytvořil další Prabulharský státní útvar nazvaný Černé Bulharsko (Duloba nebo země rodu Dulo/Doudlebové) mezi lety 677 a 690 se stejnojmenným hlavním městem, které bylo později přeneseno do jím nově budovaného Kyjeva, kterému bylo souzeno se stát hlavním městem staré Rusi

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GOLDEN, Peter Benjamin. Studies on the Peoples and Cultures of the Eurasian Steppes. 2011. vyd. BukurešťBraila : Editura Academiei Române, Editura Istros a Muzeului Brăilei. 424 s. PDF Dostupné online. ISBN 978-973-27-2152-0, ISBN 978-973-1871-96-7. (anglicky)  
  2. a b BACHŠI, Iman. DJAGFAR TARIHI (THE ANNALS OF DJAGFAR). In NURUTDINOV, Fargat Gabdul-Chamitovič. Conspectus of “Djagfar Tarihi“ fragments, KUL GALI - HON KITABY (BOOK OF HUNS), Fragments from the Chapter “DESCRIPTION OF SAKSIN“. 3.. vyd. Orenburg : © Turkic World, 2003. Dostupné online.  (anglicky)
  3. KAGANKATVACI, Mojžíš. Istorija Agvan Mojseja Kagankatvaci, pisatelja X věka. In překlad: s armanskago. vyd. Sankt-Petěrburg : Tip. Imperat. Akad. nauk, 1861. S. 374.
Předchůdce:
Batbajan
Znak z doby nástupu Bulharský chán
681701
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Tervel