Skytové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Skythové)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Skytové se svými luky, Kerč (starověký Pantikapaion), Krym, 4. století př. n. l.

Skytové (či Skýtové, Skythové, Skýthové, řecky Σκύθαι) je souhrnné pojmenování pro příslušníky kočovných kmenů íránského původu, obývajících ve starověku značnou část východní Evropy, přibližně území dnešní Ukrajiny a Ruska, popřípadě dalších států.

Podle některých zdrojů přišli Skytové do tohoto prostoru z území dnešního Kazachstánu a z jižní Sibiře, odkud byli vypuzeni jinou skupinou kmenů. Do 6. století př. n. l. ovládali Skytové také část severního Íránu. Polonomádští Sakové, náležející ke skythské skupině íránských národů, se usadili v Baktrii, v Tarimské pánvi a pronikli i na území Indie. Tato část Saků se stala známá jako Indoskythové.

V oblasti severně od Černého moře vytvořili silný kmenový svaz, který zahrnoval i kmeny usídlené zde již dříve. Toto území, které podle některých pozdějších antických a středověkých zdrojů označovalo celou východní Evropu, se nazývalo Skýtie (Skythie či Skytie, řecky Skythiá).

Od 6. století př. n. l. představovali Skytové značnou vojensko-politickou sílu, v 6. a 5. stol. př. n. l. tak pronikli ke Karpatům a do Sedmihradska. Roku 513 př. n. l. podnikl proti Skytům neúspěšné tažení perský král Dareios I. Později byli sami Skytové poraženi Thráky.

V čele vojenského svazu byl kmen tzv. královských Skytů, tvořící jádro skytské populace. V polovině 4. stol. př. n. l. se na severním Krymu a při dolním Dněpru vytvořilo tzv. Skytské království, jehož pozdějším centrem se stalo krymské město Neapol. Ve 4. stol. př. n. l. se většiny Skýtie zmocnila nová skupina kmenů – Sarmaté. Ke konci 1. tisíciletí př. n. l. tak zůstalo v moci Skytů zhruba jen území skytského království. Skytové však nadále podnikali vojenské výpravy zaměřené zvláště proti řeckým obchodním osadám v severním Černomoří. Konflikty později vyvolávali i s římskými legiemi, zvláště pak na Krymu. Křesťanskou víru tam podle legendy šířil apoštol Filip. V průběhu stěhování národů ve 3. století n. l. byla skytská moc vyvrácena Góty a následně Huny.

Válečnictví[editovat | editovat zdroj]

Podle řeckého historika Hérodota praktikovali Skytové skalpování a lov lebek. Poraženým nepřátelům uřezávali hlavy a následně z nich strhávali skalpy, které vozili připevněné na sedlech svých koní. Lebky svých nepřátel používali jako číše k pití. Skytští válečníci si zdobili tělo tetováním. V boji používali otrávené šípy. Taktéž inspirovali legendy řeků o amazonkách, jelikož mezi nimi válčili i ženy.

Skythské kmeny[editovat | editovat zdroj]

Skýtští válečníci
  • Agathyrsové
  • Alazonové
  • Kallipidové
  • Královští Skythové
  • Gelóni
  • Skythai Arotéres (řec.)
  • Skythai Borysthenés (řec.)
  • Skythai Geórgoi (řec.)
  • Budini (řec.)
  • Androphagoi (řec.)
  • Dahae (řec.)
  • Massagetové
  • Šakové

a další

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kol. autorů: Encyklopedie antiky. Academia, Praha 1973.
  • Smirnov, Alexej Petrovič: Skytové. Panorama, Praha 1980
  • Klučina, Petr - Romaňák, Andrej - Finková, Dagmar - Pokorná, Alevtina: Homo militaris. Válečnící starověku. Fragment, Havlíčkův Brod 1994. ISBN 80-85768-47-X

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]