Kerč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kerč
Керчь, Керч, Keriç
Tvrz Yenikale postavená Turky v 18. století
Tvrz Yenikale postavená Turky v 18. století
Kerč – znak
znak
Kerč – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška průměrně asi 80 m n. m.
Stát Rusko Rusko
autonomní republika Republika Krym
Kerč
Red pog.png
Kerč
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 108 km²
Počet obyvatel 147 033 (2014)
Hustota zalidnění 1367,3 obyv./km²
Správa
Starosta Sergej Pisarev
Oficiální web gorsovetkerch.ru
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kerč (rusky Керчь, ukrajinsky Керч, krymskou tatarštinou Keriç) je přístavní město na poloostrově Krymu, ovládaném v současnosti Ruskem a nárokovaným Ukrajinou. Leží na jeho východním výběžku na břehu Kerčského průlivu mezi Azovským a Černým mořem. V současné době zde žije téměř 150 000 obyvatel.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Již v 6. století př. n. l. zde existovalo starořecké město Pantikapaion, které bylo centrem Bosporské říše. V byzantské éře zde vznikla pevnost Bospor a sídlila tu diecéze. Pod staroruským názvem Кърчевъ, který pochází ze slovanského Kъrčъ (pařezí, vykácený les) a je tedy stejného původu jak česká Krč[1], bylo ve středověku město známo jako součást Tmutarakaňského knížectví a významné obchodní centrum mezi Kyjevskou Rusí, Kavkazem a Středomořím. Později zde byla janovská kolonie Cerquio, následně opěrný bod Osmanské říše, která byla napadána od severu záporožskými kozáky. Od roku 1774 patřilo město Ruskému impériu. Během krymské války r. 1855 bylo značně poškozeno britskými vojsky. Od roku 1973 je Kerč držitelem titulu Město-hrdina, neboť se město vyznamenalo ve Velké vlastenecké válce.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Кеrč
Obelisk slávy na vrcholu hory Mitridat

Kerč nadále zůstává významným přístavem a pojítkem mezi Krymem a jižním Ruskem, resp. Kavkazem; funguje zde trajekt, který jej spojuje s Krasnodarským krajem. Aktuálně také probíhá stavba mostu přes Kerčský průliv. Končí zde železniční trať z Džankoje a pevninské Ukrajiny. Ve městě je od roku 2004 provozována trolejbusová doprava (nejnovější trolejbusová síť v zemi). Ze 147 033 lidí, kteří zde žili roku 2014 (151 400 v roce 2006) tvořili 84,73 % Rusové, 8,25 % Ukrajinci, 0,93 % Krymští Tataři, 0,75 % Tataři a 0,68 % Bělorusové.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. I. Lutterer, L. Kropáček, V. Huňáček, Původ zeměpisných jmen. Praha 1976, str. 134.
  2. Nacionalnyj sostav i naselenija [online]. Federální služba státní statistiky (ruský statistický úřad), 18. 8. 215, [cit. 2015-12-15]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]