Saki
| Saki Саки Saq | |
|---|---|
 Pohled na město přes Sacké jezero | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°8′1″ s. š., 33°34′38″ v. d. |
| Nadmořská výška | 10 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+4 |
| Stát |  Ukrajina |
| Autonomní republika | Krym |
| Městská rada | Sacká |
| Stát (de facto) |  Rusko |
| Republika | Krym |
| Městská rada | Sacká |
  Saki | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 29 km² |
| Počet obyvatel | 24 285 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 837,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Oleh Kljuj |
| Adresa obecního úřadu | вул. Леніна 15 296500 м. Саки |
| Telefonní předvolba | 6563 |
| PSČ | 296500-296509 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Saki (rusky Саки; ukrajinsky Саки / Saky; krymskou tatarštinou Saq) jsou lázeňské město poblíž Černého moře v rovinaté západní části Krymu, sporném území považovaném za část Ukrajiny, ale ovládaném od Krymské krize Ruskem, hlavní město Sackého rajónu. Leží asi 4 km od mořského pobřeží, na břehu přilehlého slaného Sackého jezera, na železniční trati spojující Simferopol (45 km) a Jevpatorii (25 km). V roce 2006 zde žilo 26 400 obyvatel, z toho 66 % tvořili Rusové, 25 % Ukrajinci, 6,1 % Krymští Tataři.
Sacká městská rada
[editovat | editovat zdroj]Administrativně je město spravováno městskou radou, do jehož obvodu nespadá žádné další sídlo.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V části města při Mořské ulici, nazývané dříve Kara-Tobe, se našly archeologické nálezy Skytů, stejně tak v blízkém okolí města, v osadě Priberežne (ukrajinsky Прибережне), která patří pod obec Lisnivka.
V roce 1805 zde žilo méně než 400 obyvatel. Malá vesnice se po otevření prvních bahenních lázní v Rusku (1837) proměnila v poklidné lázeňské město. Během krymské války se britsko-francouzská flotila 14. září 1854 vylodila poblíž Saki na pobřeží a pět dní se bez vybavení a zásobování přesunovala směrem k Sevastopolu proti Rusům, za podpory Ukrajinců, vojáci pili vodu jen z louží a potraviny získávali z místních farem. Místo bylo poté nazváno Záliv kalamity. V roce 1921 bylo město přičleněno k autonomní sovětské socialistické republice Krym. V letech 1991 až 2014 byl součástí Ukrajiny. V březnu 2014 bylo anektováno Ruskem.
V srpnu 2022 došlo na vojenském letišti v Saki a ve vojenské základně Novofedorivka k sérii těžkých výbuchů, jejichž původ byl zpočátku neznámý; vedly k vážnému poškození a zničení neznámého počtu letadel a munice.[2]
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Od roku 2002 funguje ve městě velká chemická továrna na manganistan draselný, metylbromid a kuchyňskou sůl. Město má 7 lázeňských sanatorií, ve kterých se ročně léči 350 000 lidí, a větší množství penzionů. Většina obyvatel je zaměstnána v balneologickém provozu nebo ve službách turistického ruchu.
Kultura a památky
[editovat | editovat zdroj]- Lázeňský park - památníky slavných hostů, kteří se zde léčili např. N. V. Gogola, Lesii Ukrajinky nebo O. S. Makarova.
- Divadlo
- Bratrská mohyla - v Jevpatoryji (5 km jižně od města), na pobřeží postaven monument na památku obránců města z roku 1942
- Historicko-vlastivědné muzeum
Školství
[editovat | editovat zdroj]Sídlí zde zemědělská fakulta Krymské federální univerzity.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года (по состоянию на 1 октября 2021 года). Dostupné online.
- ↑ Seznam Zprávy z 10.8.2022
