Kerčský průliv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kerčský průliv
Maximální hloubka 18 m
Šířka 4,5 km
Délka 15 km
Zeměpisné souřadnice
Nadřazený celek Černé moře, Atlantský oceán
Sousední celky Černé moře, Azovské moře
Světadíl Evropa
Stát RuskoRusko Rusko
UkrajinaUkrajina Ukrajina

Kerčský průliv (ukrajinsky Керченська протока, rusky Керченский пролив, v antice známý jako Bospor Kimmerský, též Bospor Kerčský) je průliv mezi ČernýmAzovským mořem, svíraný Tamanským poloostrovem na východě a Kerčským poloostrovem (který je součástí Krymského poloostrova) na západě. Průliv je široký 4,5 až 15 km a hluboký maximálně 18 m. Průlivem prochází od severu k jihu hranice mezi UkrajinouRuskem (Krasnodarský kraj).

Historie a doprava[editovat | editovat zdroj]

Na podzim roku 2003 se stal průliv předmětem sporu mezi těmito dvěma státy, po tom co Rusko začalo dne 29. září 2003 se stavbou hráze z Tamanského poloostrova k malému ostrovu Tuzla.[1] V neděli 11. listopadu 2007 se v průlivu rozlomil ruský tanker Volganeft-139 převážející mazut; do moře uniklo přes 1000 tun suroviny.[2]

Kerčský průliv

V roce 2018 byl otevřen Krymský most, překlenující průliv, jehož výstavba byla započata v roce 2016, krátce po ruské anexi Krymu.[3] Současná lodní doprava v průlivu je poznamenána problematickými rusko-ukrajinskými vztahy a de facto je pod kontrolou Ruska. Ačkoli je plavební režim upraven bilaterální smlouvou z roku 2003, která lodím pod ukrajinskou vlajkou zajišťuje právo na volný přístup do Azovského moře (přičemž ruské úřady mohou tato plavidla podrobit inspekci), v roce 2018 ukrajinská pohraniční služba ohlásila, že Rusko během několika měsíců zastavilo celkem 150 ukrajinských plavidel směřujících do azovských přístavů BerďanskMariupol. Rusko-ukrajinská námořní hranice v oblasti průlivu není dodnes (2018) upravena žádnou bilaterální smlouvou.[4]

25. listopadu 2018 došlo v průlivu k incidentu, při kterém ruská pobřežní služba zabránila proplutí třem ukrajinským lodím.

22. ledna 2019 došlo v průlivu k explozi a následnému požáru dvou lodí plujících pod tanzánskou vlajkou. K výbuchu na tankerech Maestro a Kandi došlo při přečerpávání stlačeného plynu v mezinárodních vodách asi 25 km od pobřeží Krymu. Zahynulo při něm nejméně 14 námořníků. Lodní provoz v průlivu nebyl zastaven.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČTK; iDNES.cz. Rusko a Ukrajinu rozdělila stavba hráze. iDNES.cz [online]. 2003-10-23 [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  2. Rozlomený tanker zamořil mazutem Kerčský průliv. iDNES.cz [online]. 2007-11-11 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online. 
  3. Rusko slavnostně otevřelo most na Krym, Putin po něm přejel v kamazu. iDNES.cz [online]. 2018-05-15 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online. 
  4. Pouze s ruským doprovodem. Ukrajina vyslala dvě válečné lodě skrz Kerčský průliv. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-09-23 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online. 
  5. Při požáru dvou lodí v Kerčském průlivu vybuchl tanker. Zemřelo nejméně deset lidí. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-01-21 [cit. 2019-01-22]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]