Sumy
| Sumy Суми | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°55′ s. š., 34°45′ v. d. |
| Nadmořská výška | 166 m n. m. |
| Stát |  Ukrajina |
| oblast | Sumská |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 145 km² |
| Počet obyvatel | 265 758 (2019)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 832,8 obyv./km² |
| Etnické složení | Ukrajinci (80 %), Rusové |
| Náboženské složení | Pravoslavné křesťanství |
| Správa | |
| Starosta | Olexandr Mykolajovyč Lysenko |
| Vznik | 1652 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +380 54 |
| PSČ | 40000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sumy (ukrajinsky Суми, rusky Сумы) je hlavní město Sumské oblasti na severovýchodní Ukrajině. Leží na řece Psel, levém přítoku Dněpru, nedaleko od hranic s Ruskem. Prochází tudy železniční magistrála Konotop – Charkov. Žije zde přibližně 266 tisíc[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Sumy byly založeny v roce 1652 nebo 1655 na břehu Pselu jako kozácká pevnost, která měla chránit historický region Slobodská Ukrajina před Krymskými Tatary. Poté, co útoky přestaly, přešlo území pod ruskou říši a stalo se významným ekonomickým centrem. Počátkem 19. století byly Sumy kandidátem na zřízení první ukrajinské univerzity; nakonec byl však vybrán Charkov.
Během německé okupace za druhé světové války (1941–1943) utrpěly Sumy velké škody. Po válce byly zničené části města přebudovány. Od 17. ledna 1990 se stalo partnerským městem Celle v Německu.
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Městu dominuje velká katedrála (Spaso-Preobraženskyj sobor) v neoklasicistním slohu z 18. století. Katedrála byla často přestavována, hlavně v roce 1858 a v 80. letech 19. století, kdy byla přistavěna 56 metrů vysoká věž. Interiér je vyzdoben freskami od Vladimira Makovského a Klavdije Lebeděva. Ve městě se také nachází kostel Zmrtvýchvstání z roku 1702, jedná se o nejstarší budovu ve městě. Katedrála kláštera sv. Pantaleona byla postavena v roce 1911 podle návrhu Alekseje Ščuseva. Podobá se středověkým památkám v Novgorodě a Pskově.
Ve městě sídlí 4 vysoké školy, 9 středních škol, vlastivědné a umělecké muzeum a Muzeum Antona Pavloviče Čechova.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1850 | 1897 | 1913 | 1926 | 1939 | 1959 | 1970 | 1979 | 1989 | 2001 | 2010 |
| Počet obyv. | 11 500 | 27 564 | 50 400 | 44 000 | 69 000 | 98 000 | 159 000 | 231 558 | 293 706 | 295 847 | 273 984 |
Národnostní zastoupení[editovat | editovat zdroj]
- 1897 – 70,53 % Ukrajinci, 24,1 % Rusové, 2,6 % Židé
- 1926 – 80,7 % Ukrajinci, 11,8 % Rusové, 5,5 % Židé
- 1959 – 79 % Ukrajinci, 20 % Rusové
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Alexandr Čajka, sériový vrah
- Vladimir Golubničij, sovětský atlet, chodec
- Lev Jefimovič Kerbel, sovětský sochař
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sumy na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sumy na Wikimedia Commons - Nezávislý webový portál (ukrajinsky)
- Sumská univerzita (ukrajinsky)
