Rovno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rovno / Rivne
Рівне
Železniční stanice Rivne
Železniční stanice Rivne
Rovno / Rivne – znak
znak
Rovno / Rivne – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška136 m n. m.
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastRovenská
RajónRovenský
Rovno / Rivne na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha58,24 km²
Počet obyvatel243 873 (2022)
Hustota zalidnění4 187,4 obyv./km²
Etnické složeníUkrajinci (přes 95 %), Rusové, Bělorusové
Náboženské složenípravoslavné křesťanství
Správa
StarostaVolodymyr Chomko
Vznik1283
Oficiální webwww.city-adm.rv.ua
Telefonní předvolba+380 362
PSČ33000–33499
Označení vozidelBK a НК / 18
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rovno, někdy též přepisováno z ukrajinštiny Rivne (ukrajinsky Рівне, polsky Równe, vyslovováno [ruvne], rusky Ровно [rovno]) je město ležící v západní části Ukrajiny na historickém území Volyně. Je hlavním městem Rovenské oblasti a Rovenského rajónu. Bylo také známo jako středisko volyňských Čechů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dřevěný kostelík Nanebevstoupení (18. století)

První písemná zmínka pochází z roku 1283, kdy bylo součástí Haličsko-volyňského knížectví. V druhé polovině XIV. století se stalo součástí Litevského velkoknížectví, od roku 1569 součástí Polské koruny. Roku 1793 po 2. dělení Polska se Rovno stalo součástí carského Ruska. Roku 1839 sem bylo přesunuto klasické gymnázium, které navštěvoval mj. spisovatel Vladimir Korolenko. V letech 19211939 náleželo opět Polsku, po obsazení východní části Polska v roce 1939 se stalo součástí Sovětského svazu (Ukrajinské SSR).

V letech 19411944 bylo město okupováno nacistickým Německem, které z města učinilo centrum reichskomisariátu Ukrajina. Byly zmasakrovány tisíce rovenských Židů. Proti německé okupaci zde organizoval teroristické akce partyzán Nikolaj Kuzněcov, jemuž zde bylo později zřízeno muzeum a památník (přesunutý roku 1994 na méně exponované místo). Od února 1944, kdy do města vstoupila Rudá armáda, patřilo opět Sovětskému svazu, od roku 1991 pak nezávislé Ukrajině. Tehdy bylo město přejmenováno na Rivne (do té doby se i v ukrajinštině oficiálně jmenovalo Rovno). Byly zbudovány pomníky symbolů ukrajinské kultury, jakým je například Taras Ševčenko (1999).

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Po 2. světové válce se město stalo jedním z hlavních průmyslových center západní Ukrajiny. Je zde soustředěn těžký strojírenský a chemický průmysl a od 60. let zde funguje obří textilka.

Železnice spojující Kyjev a Brest dorazila do Rovna roku 1873, později byla zdvojkolejněna a elektrifikována. Zřízena byla také odbočka na Sarny. Dnes tudy projíždějí především vlaky spojující Volyň s Kyjevem a dalšími místy Ukrajiny, v poslední době bylo zavedeno také rychlé spojení se Lvovem.

Přes Rovno vede expresní silnice Lvov – Kyjev. Od roku 1974 funguje ve městě trolejbusová doprava; v roce 1977 bylo otevřeno místní letiště.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]