Trolejbusová doprava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Trolejbus Škoda 31Tr SOR v Hradci Králové

Trolejbusová doprava je součástí městské hromadné dopravy v mnoha městech po celém světě. Je provozovaná po vozovkách pozemních komunikací a její vozidla i zastávky jsou velmi podobné autobusovým. V Česku (ale i jinde, např. na Slovensku) jsou trolejbusy však drážními vozidly a jejich řidiči získávají řidičská oprávnění podle zákona o drahách. Trolejbusy se až na výjimky (např. trolejbusová trať SimferopolJalta na Ukrajině) používají pouze ve městech.

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Moderní trolejbus ve Vancouveru

Trolejbusová doprava vznikla na začátku 20. století jako kompromis mezi autobusovou a tramvajovou koncepcí. První z českých měst, která trolejbusovou dopravu v 1. desetiletí 20. století v Česku zavedla, byly České Velenice a České Budějovice. Šlo hlavně o místa, kde by nešlo provozovat klasickou tramvajovou trať. K masovému rozvoji trolejbusů došlo jak v Československu, tak i v Evropě v polovině 20. století. Poté rozvoj autobusové dopravy je málem odkázal do muzeí, ropná krize ale situaci změnila. Od 80. let se začala trolejbusová doprava opět rozšiřovat, větší váhu získal i argument, že je ve městě ekologicky šetrnější než autobus i než tramvaj. Dnes již tento argument nemá takovou váhu, jelikož autobusy nevypouštějí tolik zplodin a přibližně 50 %[1] elektrické energie se v ČR vyrábí v uhelných elektrárnách zatěžujících životní prostředí.

Hodnocení trolejbusové dopravy[editovat | editovat zdroj]

Výhody[editovat | editovat zdroj]

Oproti tramvajové dopravě:

  • lepší manévrovatelnost (možnost vyhýbání se do stran, zajetí k chodníku atd.)
  • možnost dosažení většího zrychlení/zpomalení a kratších rozjezdových/brzdných drah
  • větší stoupavost vozidel - možnost zřizování tratí na větším sklonu
  • zpravidla menší nároky na šířku komunikací - možnost zřizování tratí v užších ulicích
  • nižší investiční náklady na zřizování a rekonstrukce tratí (odpadají kolejové sítě, většinou využívá stávající komunikace)
  • nižší provozní náklady na údržbu tratí
  • nižší hlučnost
  • větší šetrnost k budovám kolem vedení

Oproti autobusové dopravě:

  • ekologičnost (pro dané město s trolejbusovým provozem)
  • úspora dovážených paliv (kromě napájení z agregátu se spalovacím motorem využívá elektrickou energii vyráběnou převážně z tuzemských zdrojů)
  • většinou nižší měrná cena trakční energie na ujetý km
  • zpravidla lepší jízdní vlastnosti zejména ve stoupání (akcelerace) díky přetížitelnosti a příznivějším charakteristikám elektrického trakčního pohonu
  • možnost rekuperačního brzdění
  • jednodušší mechanická část pohonu [nevyžaduje měnitelné převody, možnost individuálního pohonu náprav, příp. kol (výjimka: hybridní autobusy s elektrickým přenosem výkonu)]

Nevýhody[editovat | editovat zdroj]

Oproti tramvajové dopravě:

  • nižší dosažitelná přepravní kapacita
  • vyšší měrná spotřeba trakční energie kvůli větším jízdním odporům
  • zpravidla kratší životnost vozidel
  • složitější a dražší trolejové vedení

Oproti autobusové dopravě:

  • závislost na dodávce elektrické energie z trolejového vedení a z toho plynoucí menší operativnost (výjimky: provoz na akumulátorové baterie nebo dieselagregát)
  • investiční náklady na výstavbu a rekonstrukce pevných elektrických trakčních zařízení
  • provozní náklady pevných elektrických trakčních zařízení
  • přísnější technické a právní podmínky pro zřizování i provozování trolejbusové dopravy
  • zpravidla vyšší pořizovací cena trolejbusů oproti autobusům vyráběným zpravidla ve větších sériích (často kompenzovaná delší životností)
  • omezení rychlosti při průjezdu výhybkami, kříženími a oblouky (dnes významné jen u starších konstrukcí trolejového vedení a sběračů)

Trolejbusová doprava v Česku[editovat | editovat zdroj]

V současnosti existuje v Česku 13 trolejbusových provozů různé velikosti. Největší trolejbusovou sítí disponuje Brno, naopak nejmenším provozem jsou Mariánské Lázně. Nejdéle jezdí trolejbusy v Plzni (od roku 1941), nejmladší sítí je chomutovsko-jirkovská, zprovozněná v roce 1995. V minulosti fungovala trolejbusová doprava i v několika dalších městech.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Výroba elektrické energie [online]. Vitejtenazemi.cz, [cit. 2016-03-02]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]