Trolejbusová doprava v Brně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kloubový nízkopodlažní trolejbus Škoda 22Tr na Mendlově náměstí v Brně
Schéma trolejbusové sítě v Brně (stav k 31. prosinci 2007 bez manipulačních tratí)

Trolejbusová doprava v Brně je provozována Dopravním podnikem města Brna (DPMB) jako součást brněnské MHD a Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Jedná se o největší trolejbusovou síť v Česku,[1] její historie sahá do roku 1949. Provozní délka tratí, z nichž jedna vede i do sousedního města Šlapanice, dosahuje 54,0 km,[2] napájecí napětí činí 600 V. V lednu 2017 bylo v provozu celkem třináct pravidelných denních linek.[3] V roce 2011 měly tehdejší linky provozní délku 107,6 km.[2]

K 31. prosinci 2016 provozoval DPMB celkem 143 trolejbusů určených pro pravidelnou osobní dopravu.[4] V roce 2014 najely celkem 5,677 milionů vozokilometrů a přepravily 43,731 milionů cestujících.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

30. a 40. léta: První projekty a výstavba prvních úseků[editovat | editovat zdroj]

O zavedení trolejbusové dopravy ve městě se uvažovalo již na konci 30. let 20. století. Bylo rozhodnuto propojit první trolejbusovou tratí střed města se čtvrtí Černá Pole (šlo o úsek, na kterém začala jezdit v roce 1930 první brněnská autobusová linka). Dokonce byla vypsána soutěž pro dodání prvních trolejbusových vozidel, která byla ukončena 15. ledna 1938. Nakonec ale vzhledem k vypuknutí druhé světové války nebyl tento projekt vůbec realizován. Černá Pole byla za války s centrem spojena tramvajovou tratí vedoucí nově proraženou ulicí (dnešní ulice Milady Horákové).

Po válce byly úvahy o trolejbusech v Brně oživeny. Bylo navrženo šest tratí, ale projekty těchto úseků byly o dva roky odloženy. Až v roce 1948 byly schváleny tři tratě (Komárov – Tuřany, Hlavní nádraží – Slatina, náměstí Rudé armády (dnes konečná Česká) – Královo Pole). Ihned poté bylo skutečně započato s výstavbou všech úseků.

Jediný trolejbus Škoda 6Tr, který nebyl v provozu v Brně ale v Plzni, je nyní majetkem TMB

Poprvé se cestující trolejbusem mohli svézt 30. července 1949 na trati od hlavního nádraží do Slatiny na Přemyslovo náměstí. Ještě na podzim téhož roku, 6. listopadu, byla otevřena i druhá linka z tehdejšího náměstí Rudé armády do Králova Pole (po ulicích Jana Babáka, Dobrovského a Vodova). 31. prosince 1949 byla zprovozněna i třetí trať vedoucí z Komárova do Tuřan (smyčka před kostelem). Pro trolejbusy byla vyhrazena část tramvajové vozovny v Husovicích, která se nacházela velmi daleko od všech tří linek. Proto bylo nutné postavit velké množství manipulačních tratí.

50. a 60. léta: Prodloužení prvních tratí a následný útlum[editovat | editovat zdroj]

Původní síť zůstala pět let beze změn (vyjma smyčky Náměstí Rudé armády, která byla již od roku 1950 vedena okolo bloku mezi Brandlovou ulicí, Žerotínovým náměstím a náměstím Rudé armády místo ulicemi Slovákovou a Veveří). V roce 1954 byl postaven meziměstský úsek ze Slatiny do Šlapanic, na jehož stavbě se podíleli i místní obyvatelé. O čtyři roky později byla dokončena nová tramvajová vozovna v Medlánkách (tehdy označovaná jako vozovna Královo Pole), ve které bylo také počítáno s trolejbusy. Pro ně byla vyhrazena jedna hala. Důsledkem toho ale také vzrostla délka manipulačních tratí (napojením vozovny na královopolskou trať). Roku 1959 byla prodloužena i tuřanská linka od kostela až na konec zástavby. V roce 1961 proběhla přestavba trati do Králova Pole. V souvislosti s výstavbou zdejší tramvajové trati byla ta trolejbusová přeložena; trolejbusy od té doby jezdí Botanickou, Chodskou, Charvátskou a Srbskou ulicí.

Již v roce 1964 byla trolejbusová část medlánecké vozovny přenechána autobusům, všechny trolejbusové vozy byly tedy opět umístěny ve vozovně husovické. Do areálu v Medlánkách ale bylo ponecháno trolejové vedení (zrušeno v 1. polovině 70. let), poněvadž zde byly (a dodnes jsou) umístěny ústřední dílny.

Ve druhé polovině 60. let, v období všeobecného útlumu trolejbusových systémů, byla v Brně uzavřena jedna ze tří tehdejších tratí. Doprava na tuřanské lince byla omezována již v roce 1967, trolejbusový provoz zde byl zrušen o rok později (trolejové vedení bylo paradoxně sneseno až v roce 1972, v době opětovného rozvoje trolejbusové dopravy). Důvodem se stalo její nevhodné ukončení v Komárově a nutnost přestupu na linky tramvajové dopravy. V době neexistence přestupného tarifu proto cestující raději jezdili autobusovou linkou, která vedla z Tuřan po stejné trase do Komárova a dále do centra města.

70. léta: Mohutný rozmach brněnských trolejbusů[editovat | editovat zdroj]

Po období útlumu a připravovaného (ale neuskutečněného) zrušení trolejbusů v Brně a jejich nahrazení autobusy se elektrická nekolejová trakce dostala do popředí zájmu dopravního podniku. Na začátku 70. let se začala stavět mnohá sídliště a bylo rozhodnuto, že dopravu do těchto oblastí budou zajišťovat právě trolejbusy. Z malé sítě se tak během několika let stala jedna z největších v tehdejším Československu.

Legendární trolejbusy typu 9Tr byly do Brna dodávány od roku 1963, většina vozů však byla zakoupena v 70. letech. Tento vůz nyní slouží TMB jako historický exponát

První sídliště, které bylo obslouženo trolejbusy, bylo menší sídliště Žabovřesky. Původně sem měla vést tramvajová trať, ale kvůli nedostatku financí dostaly přednost trolejbusy. Nově vystavěný úsek odbočoval z tratě královopolské na křižovatce dnešních ulic KounicovaZahradníkovaNerudova. Nová trať pokračovala dále po Kounicově a ulicemi Tábor a dnešní Zborovskou se dostala do Žabovřesk. Protože ale ještě nebyla dostavěna komunikace vedoucí prostředkem sídliště, vedla trať po jeho okraji (na hranici mezi starou a novou zástavbou) po ulici Luční až k ulici Topolky, kde byla umístěna smyčka. Provoz zde byl slavnostně zahájen v srpnu 1971.

Ještě v témže roce byla zahájena doprava na další trati do Žabovřesk. Ta odbočovala z o půl roku starší tratě a pokračovala z Kounicovy ulice dále dnešními ulicemi Jana Babáka, Purkyňovou, Skácelovou a Královopolskou na ulici Vychodilovu v západní části sídliště. Na konci této ulice byla vystavěna smyčka.

O rok později (1972) byly všechny tramvaje z husovické vozovny (tehdy zde již byly pouze historické vozy) přesunuty do Medlánek, celá vozovna od té doby tedy slouží již pouze trolejbusům.

Na začátku roku 1974 byl zprovozněn úsek po Řípské ulici ve Slatině podél nových skladů a podniků. Trať byla ukončena u slatinského nádraží. Již o několik měsíců později byl postaven krátký úsek po ulici Tuřanka, který spojoval obě slatinské tratě. Linka do Šlapanic byla přesunuta do Řípské ulice a původní trať vedoucí přes slatinské náměstí byla zrušena. V roce 1976 byla trať ve Šlapanicích zkrácena o jednu zastávku.

Do Kohoutovic jezdí trolejbusy od konce roku 1975. Nová trať byla postavena v trase Mendlovo náměstíHlinkyAntonína ProcházkyLibušina třída. Trolejbusy se otáčely přímo na silnici poblíž u ulice Voříškovy. Prodloužení se Kohoutovice dočkaly v roce 1979, kdy byla zprovozněna trať až na dnešní smyčku Jírovcova. Zajímavostí je, že tento úsek byl vystavěn již v roce 1978, domy okolo prodlouženého úseku ale ještě nebyly dokončeny, proto zůstala trať více jak rok bez využití.

Na počátku roku 1976 byla zprovozněna další trolejbusová trať, tentokrát do menšího sídliště Komín. Nový úsek se odpojil od druhé žabovřeské tratě na křižovatce ulic VychodilovaKrálovopolskáPřívrat a po ulicích Kroftově, Štursově, Hlavní a Kristenově se trolejbusy dostaly na náměstíčko před komínským kostelem, kde byla umístěna provizorní smyčka. Na trati ze staré zástavby do sídliště se tehdy ještě pracovalo. Tam se trolejbusy rozjely koncem roku 1977, smyčka byla vystavěna na ulici Řezáčově. Poslední prodloužení bylo zprovozněno v Komíně v roce 1980. Šlo o velmi krátký úsek (cca 100 m) o jednu zastávku do dnešní smyčky.

V roce 1979 byl zahájen provoz na trati z Pisárek do Nového Lískovce, trolejbusy se otáčely na autobusové smyčce umístěné poblíž dnešní zastávky Raisova. Trať byla prodloužena již o půl roku později (1980). Nový úsek vedl z Nového Lískovce po dnešní ulici Kamenice k zadní části bohunické nemocnice (konečná Bohunice, Chirana).

80. léta: Konec rozvoje a následná stabilizace provozu[editovat | editovat zdroj]

1. května 1981 byla prodloužena trať z Mendlova náměstí po ulicích Úvoz a dnešní Údolní na Komenského náměstí, kde byla ukončena blokovou smyčkou. Úsek ulicí Úvoz byl v provozu již dříve, ale pouze jako manipulační trať do vozovny.

O několik měsíců později byl zprovozněn další nový úsek. Trať vycházela z ulice Úvoz a po ulicích Tvrdého a Barvičově se trolejbusy dostaly do Masarykovy čtvrti (tehdy Jiráskovy čtvrti) k tehdejší stavební fakultě VUT (nyní Biskupské gymnázium Brno), kde byla umístěna smyčka.

Trolejbus Škoda 14Tr jako historický exponát TMB. Vůz se nachází téměř v původním stavu, v jakém byly dodávány první trolejbusy tohoto typu do Brna

Na konci téhož roku se trolejbusy objevily i v Bystrci. Nový úsek vycházel z komínské trati, smyčka se nacházela na Černého ulici poblíž dnešní zastávky Filipova.

Také v roce 1982 přibývaly nové tratě. Nejprve byl v září zprovozněn krátký úsek v Novém Lískovci do sídliště k ulici Koniklecové, který byl vystavěn již o dva roky dříve. Ale podobně jako v Kohoutovicích o několik let dříve zde byla trať dokončena dříve než mohly být obydleny nové domy. O necelý měsíc později byl zahájena doprava na nové trati v Masarykově čtvrti na novou smyčku Preslova. V listopadu se trolejbusy objevily i v sídlišti Slatina, zčásti vedla nová trať po úseku zrušeném o osm let dříve.

V roce 1983 byly vystavěna nová trať na okraj sídliště ve Starém Lískovci do smyčky Labská (tehdy Kalininova). Téhož roku také byla přeložena trať vedoucí prostředkem sídliště Žabovřesky. Z ulice Luční a části ulice Zborovské byla přeložena do souběžné ulice Korejské a ukončena ve smyčce Přívrat. I když přibližně 50 m od smyčky vedly trolejbusové linky do Komína a Bystrce, nebyla tehdy spojka mezi smyčkou a touto tratí zrealizována. V tomto roce zároveň skončil velký rozvoj brněnských trolejbusů.

V roce 1984 byla zprovozněna odstavná plocha pro trolejbusy ve Slatině nacházející se vedle autobusové vozovny.

Následující rok byl zahájen provoz na krátkém prodloužení v Bystrci ze smyčky Filipova do smyčky Černého na konci stejnojmenné ulice.

Dalších nových trolejbusových tratí se Brno dočkalo v roce 1987. Na počátku roku začaly trolejbusy jezdit od Janáčkova divadla ve středu města kolem Lužánek do dnešní Štefánikovy čtvrti. Tato trať byla torzem zamýšlené tratě do sídliště Lesná. Linka, která na ní jezdila, byla pouze minimálně využívaná (z několika důvodů), a proto byla celá trať již o čtyři roky později zrušena. Dalším novým úsekem v roce 1987 se stala trať ze Židenic (ze Staré osady) do právě stavěného sídliště Vinohrady na Pálavské náměstí. Na konci roku pak byla zprovozněna spojka tratí v Žabovřeskách.

Právě v této době (1987 – 1991) tvořila brněnská trolejbusová síť pět samostatných větví, které byly propojeny pouze manipulačními tratěmi. Šlo o tratě do Slatiny a Šlapanic (1. větev), trať ze Židenic na Vinohrady (2. větev), trať od Janáčkova divadla do Štefánikovy čtvrti (3. větev), tratě vycházející z dnešní konečné zastávky Česká (směr Královo Pole, Žabovřesky, Komín, Bystrc; 4. větev) a tratě vycházející z Komenského náměstí (do Masarykovy čtvrti, přes Mendlovo náměstí do Kohoutovic, Nového Lískovce a Starého Lískovce; 5. větev).

V roce 1988 byla prodloužena trať na Vinohradech: z Pálavského náměstí ve středu sídliště vedl nový úsek do smyčky Novolíšeňská. Tato smyčka měla být pouze provizorní, počítalo se s tratí až do zastávky Jírova v Líšni, která od té doby nebyla realizována, přestože smyčka kapacitně nepostačuje.

90. léta a počátek 21. století: Racionální rozvoj brněnských trolejbusů[editovat | editovat zdroj]

První kloubové trolejbusy Škoda 15Tr se v Brně objevily v roce 1990. Tento vůz se již nachází po modernizaci na typ 15TrR uskutečněné na počátku 21. století

První změnou (pokud nepočítáme manipulační tratě) se stalo v roce 1991 zrušení téměř nevyužívané tratě od Janáčkova divadla do Štefánikovy čtvrti. Téhož roku byla také v létě „dočasně“ přerušena doprava na trati z Bystrce do centra města. Důvodem byla stavba kanalizace v Hlavní ulici v Komíně. Po ukončení výstavby ale trolejbusová doprava do Bystrce nebyla obnovena, náhradní autobusová linka (jezdící až do znovuzprovoznění tratě v roce 2000 pod trolejbusovým číslem 140) byla přesměrována do Králova Pole a dále na Lesnou.

V roce 1992 se jedinou změnou v síti brněnských trolejbusů stalo prodloužení o přibližně 500 m z Nového Lískovce do sídliště Kamenný Vrch.

Roku 1993 také došlo k jediné změně: koncový úsek tratě ve Starém Lískovci do smyčky Labská (na okraji sídliště) byl přeložen do středu sídliště na konečnou Osová, kde je možnost přestupu na tramvaj.

Následující rok byla zprozovněna polookružní trať Stará osadaTomkovo náměstíProvazníkovaÚvoz, kde byla napojena na úsek z Komenského náměstí. Nová trať z velké části vedla po již dříve postavených manipulačních úsecích. Ve stejný den (1. října 1994) byl zrušen málo využívaný koncový úsek za bohunickou nemocnicí v úseku NetroufalkyChirana, trolejové vedení bylo sneseno až v roce 2007.

V roce 1995 došlo k poslednímu prodloužení trati v oblasti Nového Lískovce, respektive Kamenného Vrchu. Nový úsek byl dlouhý přibližně 500 m a vedl od provizorní konečné do dnešní smyčky.

Nízkopodlažní trolejbusy typu Škoda 21Tr jezdí v Brně od roku 1999, v pozadí trolejbusová vozovna Komín z roku 1997

Další změna v trolejbusové síti se odehrála o dva roky později, v roce 1997. Tehdy byla slavnostně uvedena do provozu nová, moderní a dlouho očekávaná vozovna v Komíně. Základní kámen této budovy položen v roce 1994. Trať od nové vozovny přes Jundrov po Veslařské ulici do Pisárek byla zprovozněna na konci roku 1999. Dlouho však byla využívána pouze jako manipulační (i když cestující trolejbusy zatahující z a do vozovny mohli využívat); pravidelné linky se trať dočkala až v souvislosti se započetím výstavby MÚK Hlinky v roce 2004. Dočasná trolejbusová linka (č. x25) vedoucí přes Jundrov byla po ukončení výluky o tři roky později ponechána pro velký zájem cestujících po řádným linkovým číslem (č. 29).

V listopadu 2000 byla po devíti letech znovuobnovena trolejbusová doprava do Bystrce. Zároveň byl zatrolejován úsek SkácelovaSlovanské náměstíPalackéhoKosmovaKrálovo Pole, nádraží. Tím byla trolejbusová linka (č. 140), jezdící původně v trase Bystrc, ČernéhoČeská, přesměrována ke královopolskému nádraží, kam jezdila i „náhradní“ autobusová linka stejného čísla. Na Slovanském náměstí byl také zrušen krátký úsek tratě do smyčky Královo Pole, Srbská vedoucí skrz parčík na naměstí. Od té doby musejí trolejbusy jedoucí po této trase objet náměstí po jeho obvodu. Taktéž byla zrušena (již podruhé v historii) trolejbusová trať vedoucí po ulicích Purkyňově a Jana Babáka.

V lednu 2001 byla vzhledem v opravě ulice Antonína Procházky zprovozněna trať spojující smyčky Kohoutovice, Jírovcova a Kamenný Vrch. Také byla pro umožnění otáčení vozů zatrolejována krátká odbočka v Kohoutovicích do smyčky u hájenky. Po devíti měsících se trolejbusy vrátily do svých původních tras, ale nově postavená trať zrušena nebyla. Důvodem byla chystaná výstavba mimoúrovňové křižovatky Hlinky. Od září 2004 byla po této trati (vyjma odbočky k hájence) vedena výluková trolejbusová linka (č. x25), která byla ještě před ukončením stavby (červen 2007) přečíslována na řádnou linku (na č. 29 v lednu 2007).

V listopadu 2002 byl ukončen provoz na krátké a málo využívané odbočce ve Slatině k nádraží (respektive závodu).

V roce 2007 proběhla výstavba terminálu a nové manipulační smyčky v zastávce Nemocnice Bohunice.

Dne 11. února 2015 byla dokončena výstavba nové jednostopé manipulační smyčky na Konečného náměstí. Tento nový úsek byl napojen na již existující stopu. Tímto rozšířením manipulačních tratí na Konečného náměstí je tak nově možný obrat trolejbusů jedoucích od zastávky Čápkova. Teoreticky lze také celý blok domů po ulicích Kotlářská – Veveří – Nerudova – Kounicova – Kotlářská objet dokola.[6] Dne 1. srpna 2015 byl změněn směr průjezdu smyčkou Jírovcova. To umožnilo sjednotit odjezdovou zastávku pro spoje linky 37 a 50.[7] Dne 13. prosince 2015 byla zprovozněna odbočka v Bystrci z náměstí 28. dubna do autobusové smyčky Zoologická zahrada. Trolejbusy tuto zastávku obsluhují pouze jednosměrně, při cestě do Bystrce.[8]

Plány a budoucnost[editovat | editovat zdroj]

I v budoucnu se v brněnské MHD počítá s trolejbusy jako s vhodným doplňkem páteřní tramvajové sítě. Od 80. let se chystá výstavba prodloužení tratě z nevyhovující provizorní konečné Novolíšeňská do smyčky Líšeň, Jírova. Vše ale závisí na financích. Velké rozšíření by mohlo brněnské trolejbusy potkat v případě přesunu hlavního brněnského železničního nádraží. Studie počítá s trolejbusovými tratěmi k novému nádraží ze směru od bohunické nemocnice, z Mendlova náměstí a z Křenové ulice.[9]

Linkové vedení[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam trolejbusových linek v Brně.

Vozový park[editovat | editovat zdroj]

Trolejbus Škoda T 11, který zkušebně jezdil také v Brně, je nyní majetkem TMB
Trolejbusy Škoda 14TrR jsou modernizované původní vozy typu 14Tr

Provoz trolejbusové dopravy v Brně byl v roce 1949 zahájen vozy Škoda 6Tr, kterých bylo dodáno 15. Šlo o první československé dvounápravové trolejbusy, jež byly vyvinuty speciálně pro Brno. Všechny byly vyřazeny v polovině 60. let 20. století. Roku 1953 začaly ve městě jezdit první vozy typu Škoda 7Tr, celkem jich bylo zakoupeno 16. Vyřazeny byly koncem 60. let, poslední trolejbus tohoto typu dojezdil v roce 1971. Poté byl předán Technickému muzeu (TMB), zrenovován a zařazen mezi historické trolejbusy. V letech 1957 až 1960 bylo do Brna dodáno celkem 11 vozů Škoda 8Tr. Vyřazeny byly během 70. let, tedy většinou ani ne po patnáctileté službě. První trolejbusy Škoda 9Tr byly zakoupeny v roce 1963. Šlo o dva dvoudveřové vozy, následující dodávky (až na několik kusů) byly ovšem klasické třídveřové. Celkem bylo do Brna dodáno 121 trolejbusů typu 9Tr v různých variantách (9Tr, 9TrT, 9TrH, 9TrHT). Poslední vůz tohoto typu byl zakoupen roku 1981, v provozu tyto vozy vydržely do roku 1996. Jeden trolejbus byl předán TMB a byl tedy zachován jako historický.

V roce 1968 v Brně zkušebně jezdil po tři měsíce jeden trolejbus Škoda T 11. Poté byl vrácen zpět výrobci a od roku 1970 byl v provozu v Plzni. O 10 let později byl tento vůz předán TMB, zachován je jako historický, ovšem v plzeňském nátěru.

První trolejbusy Škoda 14Tr se v Brně objevily v roce 1982. Šlo o pět vozů ověřovací série. Postupně bylo do roku 1995 dodáno celkem 123 trolejbusů typu 14Tr (včetně 20 kusů zmodernizované verze 14TrM). Většina provozních trolejbusů 14Tr byla mezi lety 1999 a 2006 zmodernizována na typ Škoda 14TrR. Jeden z prvních vozů z roku 1983 v původním stavu byl vyřazen a předán TMB jako historické vozidlo. Osm dvoučlánkových (kloubových) trolejbusů Škoda 15Tr bylo do Brna dodáno v letech 1990 a 1991. Mezi lety 2002 a 2006 byly všechny tyto vozy modernizovány na typ Škoda 15TrR.

Standardní nízkopodlažní trolejbusy Škoda 21Tr jezdí v Brně od roku 1999, do roku 2002 jich bylo zakoupeno celkem 43 kusů, z toho čtyři kusy typu 21TrIGCT. V letech 2003 a 2004 bylo zakoupeno osm dvoučlánkových nízkopodlažních vozů Škoda 22Tr a letech 2007 až 2009 devět kloubových nízkopodlažních trolejbusů Škoda 25Tr Irisbus.[10]

V roce 2011 bylo odkoupeno pět ojetých trolejbusů Škoda 21Tr z Jihlavy, z nichž jeden posloužil pouze pro náhradní díly.[11][12][13] O rok později byly pořízeny čtyři ojeté vozy stejného typu z Hradce Králové[14] a v roce 2013 dalších pět trolejbusů 21Tr z tohoto města.[15] Roku 2014 došlo k nákupu dalších tří vozů z Hradce Králové (z toho 2 ks typu 21TrAC, první v Brně, určené pro provoz, a 1 ks 21Tr na náhradní díly)[16] a dvou vozů z Českých Budějovic.[17] Roku 2016 byly zakoupeny další tři kusy 21TrIGCT z Jihlavy[18] a poslední královéhradecký vůz 21TrAC.[19] V květnu roku 2018 byl zakoupen jeden vůz 21Tr z Pardubic, který je určen na náhradní díly především pro trolejbus ev. č. 3019, jenž byl po nehodě odstaven.[20]

Celkem 30 kloubových vozů Škoda 31Tr SOR bylo do Brna dodáno v roce 2015.[21] Další nové vozy pořídil DPMB v roce 2018, kdy zakoupil 10 parciálních trolejbusů Škoda 26Tr Solaris s pomocným bateriovým pohonem.[22]

K 31. prosinci 2016 bylo v provozu 143 trolejbusů určených pro osobní dopravu[4] a jeden vůz pracovní. V brněnské trolejbusové síti jsou v současnosti v provozu tyto typy vozů:

Snímek Typ Modifikace a podtypy Dodávky v letech
(celkové dodávky)
Počet[23]
(k 20. 9. 2018)
Škoda 14TrR Škoda 14Tr Škoda 14Tr, Škoda 14TrM, Škoda 14TrR 1989–1995
(1982–1995)
24
Škoda 15TrR Škoda 15Tr Škoda 15TrR 1991
(1990–1991)
3
Škoda 21Tr Škoda 21Tr Škoda 21Tr, Škoda 21TrIGCT, Škoda 21TrAC 1999–2016
(1999–2016)
64
Škoda 22Tr Škoda 22Tr Škoda 22Tr 2003–2004
(2003–2004)
8
Škoda 25Tr Irisbus Škoda 25Tr Irisbus Škoda 25Tr Irisbus 2007–2009
(2007–2009)
9
Škoda 31Tr SOR Škoda 31Tr SOR Škoda 31Tr SOR 2015
(2015)
30
Škoda 26Tr Solaris Škoda 26Tr Solaris Škoda 26Tr Solaris 2018
(2018)
10

Historické trolejbusy[editovat | editovat zdroj]

Historický brněnský trolejbus Škoda 7Tr s vlečným vozem Karosa B40, který byl provozován ČSAD
Podrobnější informace naleznete v článku Sbírka vozidel MHD Technického muzea v Brně.

Většina historických trolejbusů v Brně je majetkem brněnského Technického muzea (TMB), které je příležitostně vypravuje na zvláštní jízdy nebo historickou linku. Z brněnských vozidel jsou v jeho sbírce zachovány vozy Škoda 7Tr (č. 31), Škoda 9Tr (č. 3076), Škoda 14Tr (č. 3173), Škoda 15TrR (č. 3501) a také vůz Škoda T 11, který byl v Brně pod č. 55 krátce zkoušen.

Dopravní podnik města Brna má v plánu vytvořit soubor vlastních historických vozidel. Vytipován je trolejbus 15Tr č. 3501 z roku 1990 a jedno z dvaceti dodaných vozidel 14TrM z roku 1995.[24][25] Nakonec byl však k renovaci přistaven vůz 15Tr č. 3502.[26]

Historické trolejbusy DPMB
Snímek Typ Ev. č. Rok výroby Historický od Poznámky
15Tr 3502 1990 2017 V roce 2004 modernizován na 15TrR (15TrM), v provozu do roku 2017. V letech 2017–2018 renovace do původního stavu.[27][28]

Vozovny[editovat | editovat zdroj]

Trolejbusová vozovna (odstavná plocha) Slatina

Trolejbusy využívaly v Brně celkem čtyři vozovny. U jedné z nich se de facto jedná o pouhou odstavnou plochu (Slatina). V současnosti tedy brněnským trolejbusům slouží dvě vozovny a jedna odstavná plocha.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOLÍNKOVÁ, Eliška. Nejdelší trolejbusovou trať v republice má Brno, „trajfy“ zde jezdí od roku 1949 [online]. Idnes.cz, 2009-07-30 [cit. 2009-08-19]. Dostupné online. 
  2. a b KOCMAN, Tomáš. Současnost brněnské MHD – 1. část. Městská doprava. 2011, čís. 4, s. 17–20. 
  3. Jízdní řády IDS JMK 2016/2017 [online]. Idsjmk.cz [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. 
  4. a b Jakub S.; Miky. Rekapitulace změn ve vozovém parku DPMB v roce 2016 a výhled na rok 2017 [online]. Bmhd.cz, 2017-01-07 [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. 
  5. Výroční zpráva za rok 2014 [online]. Dopravní podnik města Brna [cit. 2015-06-19]. Dostupné online. 
  6. Janatak. Manipulační smyčka Konečného náměstí dokončena [online]. Bmhd.cz [cit. 2016-03-18]. Dostupné online. 
  7. Miky. Změna organizace provozu ve smyčce Jírovcova [online]. Bmhd.cz [cit. 2016-11-06]. Dostupné online. 
  8. Miki. Změny od 13. prosince 2015 [online]. Bmhd.cz, 2015-11-30 [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. 
  9. http://www.europointbrno.cz/index.php?nav01=6299&nav02=8068&nav03=8097
  10. Bmhd.cz [cit. 2009-08-10]. Dostupné online. 
  11. Eda; Verusha. Nová posila trolejbusového vozového parku v Brně [online]. Bmhd.cz, 2011-07-26 [cit. 2011-07-30]. Dostupné online. 
  12. Eda. I druhá jihlavská 21Tr již v Brně [online]. Bmhd.cz, 2011-07-28 [cit. 2011-07-30]. Dostupné online. 
  13. Eda. Další trolejbusy z Jihlavy v Brně [online]. Bmhd.cz, 2011-10-18 [cit. 2011-10-19]. Dostupné online. 
  14. Verusha; Eda. Nákup 4 ojetých trolejbusů 21Tr z DPmHK a.s. [online]. Bmhd.cz, 2012-8-31 [cit. 2012-09-04]. Dostupné online. 
  15. manil. Nákup dalších ojetých trolejbusů 21Tr z Hradce Králové [online]. Bmhd.cz, 2013-09-09 [cit. 2014-07-02]. Dostupné online. 
  16. Lukin. Nákup dalších ojetých trolejbusů 21Tr z Hradce Králové [online]. Bmhd.cz, 2014-05-24 [cit. 2014-07-02]. Dostupné online. 
  17. Lukin. Letní trolejbusové aktuality [online]. Bmhd.cz, 2014-06-23 [cit. 2014-07-02]. Dostupné online. 
  18. Lukin. Nákup ojetých trolejbusů Škoda 21Tr z Jihlavy [online]. Bmhd.cz, 2016-01-22 [cit. 2016-02-21]. Dostupné online. 
  19. Vůz DPMB 3064II (21Tr) [online]. Bmhd.cz [cit. 2016-03-30]. Dostupné online. 
  20. Lukin. Odkoupení trolejbusu 21Tr od DPMP [online]. Bmhd.cz, 2018-05-03 [cit. 2018-05-03]. Dostupné online. 
  21. Škoda Electric dodá do Brna 30 trolejbusů za 400 milionů [online]. E15.cz, 2014-08-22 [cit. 2015-01-18]. Dostupné online. 
  22. Lukin. První parciální trolejbusy Škoda 26Tr v Brně [online]. Bmhd.cz, 2018-03-21 [cit. 2018-03-22]. Dostupné online. 
  23. Evidence vozidel DPMB [online]. Bmhd.cz [cit. 2018-09-20]. Dostupné online. 
  24. Jakub S.; manil. Rekapitulace změn ve vozovém parku DPMB v roce 2015 a výhled na rok 2016 [online]. Bmhd.cz, 2016-01-13 [cit. 2016-01-13]. Dostupné online. 
  25. Vůz DPMB 3501 (15Tr) [online]. Bmhd.cz [cit. 2016-01-16]. Dostupné online. 
  26. Lukin. Podzimní trolejbusové aktuality [online]. Bmhd.cz, 2017-10-05 [cit. 2017-10-06]. Dostupné online. 
  27. Vůz DPMB 3502 (15Tr) [online]. Bmhd.cz [cit. 2017-10-06]. Dostupné online. 
  28. manil. Retro trolejbus Škoda 15Tr ev. č. 3502 po renovaci [online]. Bmhd.cz, 2018-11-29 [cit. 2018-12-06]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • 80 elektrické dráhy v Brně, 50 let autobusové dopravy. Brno: Dopravní podnik města Brna a Technické muzeum v Brně, 1980. 
  • 120 let městské hromadné dopravy v Brně. Brno: Dopravní podnik města Brna, 1989. 
  • 130 let městské hromadné dopravy v Brně 1869 – 1999. Brno: Dopravní podnik města Brna, 1999. 
  • FIALA, Petr; MRKOS, Jiří. Trolejbusy v Brně. Ústí nad Labem: Vojtěch Wolf – vydavatelství WOLF, 2000. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]