Technické muzeum v Brně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Technické muzeum v Brně
Budova Technického muzea v Králově Poli
Budova Technického muzea v Králově Poli
Údaje o muzeu
StátČeskoČesko Česko
AdresaPurkyňova 2950/105, Brno
ZakladatelČeskoslovenská socialistická republika
Založeno1. ledna 1961
Zaměřenítechnické muzeum
Zeměpisné souřadnice
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Technické muzeum v Brně (TMB) je česká státní muzejní instituce, založená v roce 1961 a zaměřená na historii vědy a techniky, především z území Moravy a Slezska. Jedná se o příspěvkovou organizaci, která je přímo řízena Ministerstvem kultury České republiky. Sídlí v Králově Poli v Brně.

Historie a současnost[editovat | editovat zdroj]

Pokusy o založení byly již v roce 1924, kdy byl založen výbor pro založení technického muzea na Moravě. Přímým předchůdcem TMB byl Archiv pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce, který byl založen v roce 1936. Svoji činnost plně rozvinul až v roce 1948. V 50. letech bylo muzeum přesunuto do barokního areálu bývalého kláštera voršilek na rohu Orlí a Josefské ulice v Brně, také bylo zestátněno a stalo se součástí Národního technického muzea v Praze. Dne 1. ledna 1961 se však brněnská pobočka osamostatnila jako Technické muzeum v Brně. V druhé polovině 90. let se muzeum přesunulo do nové budovy v Králově Poli v ulici Purkyňova čo. 105.

Na této adrese se Technickém muzeum v Brně otevřelo veřejnosti 5. června 2003. Návštěvníkům nabízí 16 expozic a Technickou hernu, kde se mohou zábavnou formou seznámit s různými zákony fyziky a jejich technickými aplikacemi. Významnou pomocí při dokumentační a odborné činnosti muzea jsou aktivity dobrovolných spolupracovníků – členů Kruhu přátel TMB. Muzeum provozuje také prezenční knihovnu.[1]

Technické muzeum v Brně je také výzkumnou organizací. Tým odborných pracovníků se dlouhodobě věnuje především výzkumu a dokumentaci jednotlivých oborů vědy a techniky, tvorbě oborových sbírek dle sbírkotvorného plánu, řešení interních výzkumných úkolů i grantových projektů podpořených z veřejných zdrojů a také prezentaci výsledků svých výzkumů veřejnosti nejrůznějšími formami včetně výstav a expozic.

Nedílnou organizační složkou TMB je Metodické centrum konzervace.[2] Prioritním cílem jeho výzkumné činnosti, jako národního metodického pracoviště pro oblast konzervování-restaurování sbírkových předmětů ze sbírek muzeí v ČR, je zvýšení efektivity ochrany movitého kulturního dědictví a zkvalitněné péče o sbírkové fondy na všech úrovních.

Technické památky ve správě TMB[editovat | editovat zdroj]

Větrný mlýn v Kuželově, národní kulturní památka ve správě TMB

Od roku 2013 má TMB ve správě také budovy a hangáry bývalého letiště Černovice v Brně.[3]

Technické muzeum v Brně mělo od roku 1979 ve správě Ivančický viadukt, který však začal rychle chátrat. V roce 1987 se vrátil pod správu Československých státních drah, protože muzeum nemělo prostředky na jeho údržbu.[4] V roce 1973 zamítl tehdejší Městský národní výbor v Novém Bohumíně žádost Technického muzea v Brně o uprázdněné dílny a vozovnu tramvají v Bohumíně z roku 1913 v dnešní Palachově ulici. Tato budova měla být přeměněna v technický skanzen, v němž by byly v pojízdném stavu uchovány nejvýznamnější typy motorových i vlečných vozů a lokomotiv. Později byla budova výrobním podnikem, jemuž byla předána, po architektonické stránce znehodnocena.[5]

Stálé expozice[editovat | editovat zdroj]

  • Od tamtamu k internetu
  • Nožířství
  • Kultura nevidomých
  • Kovoliltectví
  • Brno na dvou kolech
  • Historická vozidla
  • Historická stereovize
  • Čas nad námi a kolem nás
  • Ulička řemesel
  • Salon mechanické hudby
  • Vodní motory s památníkem Viktora Kaplana
  • Parní motory
  • Železářství
  • Letecké motory
  • Optika
  • Výpočetní technika
  • Technická herna

Sekce Kruhu přátel Technického muzea v Brně[editovat | editovat zdroj]

  • Automobilové modely (Ing. Pavel Sobol)
  • CLASIC CAR króžekhistorické automobily (předseda Martin Pilgr)
  • Český klub historických vozidel (Vojtěch Dymáček)
  • Účastníci XII. setkání flašinetářů v Brně
    Flašinety a mechanické stroje (předseda Mgr. Petr Nekuža)

Sekce popularizuje kdysi hojně rozšířené flašinetářství v českých, moravských a slezských městech a vesnicích. Flašinetáři byli potulní umělci přelomu 19. a 20. století, jež šířili trochu zábavy a potěšení svýmy mechanickými nástroji. I nyní se členové snaží přinášet lidem na různých festivalech, poutích či podobných příležitostech radost, ale i poučení. Mimo jiné tím, že provozují vlastní webové stránky,[6] několik let spolupořádají v České republice několikadenní mezinárodní flašinetářský festival[7] a od roku 2014 i pravidelně odborný seminář zaměřený na mapování, restaurování a katalogizování těchto unikátních hudebních automatů.[8] Nejčinnějším flašinetářem u nás je bezpochyby Jan Bondra.

  • Fotografie (předseda Ivo Gil)
  • Hasičská historie (předseda Jiří Benda)
  • Historická stereovize (předseda Martin Zimmerman)
  • Kovářství (předseda Milan Michna)
  • Letecká historie a modelářství (předseda Petr Vacek)

Klub plastikových modelářů sdružuje celou řadu stavitelů modelů z Brna i jeho okolí. Členové se schází v budově muzea a každoročně ve spolupráci s KPM Bratislava a HKPM Prostějov organizují největší jednodenní evropské setkání plastikových modelářů MODELLBRNO.

  • Norton Owners Club Czech Republic (předsedkyně Marcela Havlíčková, DiS.)

Klub sdružuje především vlastníky motocyklů této značky a také všechny další nadšence v České republice

  • Optika a elektronová mikroskopie (předseda Ing. Miroslav Bochníček)
  • Raketomodelářský klub (předseda Jiří Kašpar)
  • Renovace historických letadel (předseda Jiří Navrátil)
  • Sdělovací technika (předseda Ing. Oldřich Procházka)
  • Společnost přátel starožitných hodin (předseda Mgr. Petr Nekuža)

Sekce byla založena 14. 10. 2017 a svým zaměřením navázala na tradici spolku přátel starožitných hodin, který působil od roku 1970 pod Vlastivědným muzeem v Olomouci. Sdružuje všechny zájemce o hodiny, zvláště o ty starožitné. Mezi její členy patří hodináři, historici umění, sběratelé a dalším odborníci nebo nadšenci pro ně. Z odborné činnosti jmenujme především organizaci seminářů, exkurzí a vydávání Zpravodaje Společnosti přátel starožitných hodin.[9]

  • Tatra klub – historické automobily (předseda Ing. Lucián Piller)
  • Textil (předsedkyně PhDr. Petra Mertová, Ph.D)

Členové sekce Textil získávají pravidelně informace o dění v muzejní sféře s důrazem na oblast textilní a oděvní výroby.

  • Veterán Praga CAR – historická vozidla (předseda Václav Valáč)
  • Větrné mlýny (předseda Ing. Jan Doubek)

Sekce sdružuje majitele mlýnů u nás i v zahraničí, pracovníky muzeí a památkových ústavů, pracovníky medií, učitele, profesionální a amatérské badatele. Jejím cílem je předávat odborné informace mezi členy a společně větrné mlýny prezentovat široké veřejnosti jako zajímavou technickou památku. Vzájemnou pomocí přispět k odborné obnově a údržbě dochovaných větrných mlýnů.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Výroční zprávy - Technické muzeum v Brně [online]. Technické muzeum v Brně [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  2. Metodické Centrum Konzervace [online]. [cit. 2018-04-10]. Dostupné online. 
  3. VYKYDAL, Vlastimil. Střednědobá koncepce Technického muzea v Brně 2014–2020 [online]. Mkcr.cz, 2013-11-30 [cit. 2018-06-23]. S. 15. Dostupné online. 
  4. Živá historie, říjen 2013
  5. 150 let trati Lipník nad Bečvou - Bohumín
  6. Flašinety [online]. Brno: Sekce Flašinety a hrací stroje při Technickém muzeu v Brně, 2016 [cit. 2021-07-02]. [flasinet.cz Dostupné online]. 
  7. PAŘÍZEK, Patrik. Flašinetářské festivali v České republice [online]. Brno: Sekce Flašinety a mechanické hrací stroje, 2014 [cit. 2021-07-02]. Dostupné online. 
  8. PAŘÍZEK, Patrik. Seminář Flašinety a mechanická hudba 2021 [online]. Brno: Technické muzeum v Brně, 30. 6. 2021 [cit. 2021-07-02]. Záznam dostupný on-line. 
  9. NEKUŽA, Petr. O Společnosti přátel starožitných hodin [online]. Brno: Sekce Společnosti přátel starožitných hodin, 2014 [cit. 2021-07-02]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]