Soběšice (Brno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Soběšice

Výhled na Soběšice z rozhledny
Základní informace
Charakter sídla městská čtvrť
Počet obyvatel 2 265 (26. 3. 2011[1])
Lokalita
PSČ 644 00 + 644 01
Součást statutárního města Brna
Součást městské části / městského obvodu Brno-sever
Historická země Morava
Katastrální území Soběšice (6,06[2] km²)
Zeměpisné souřadnice 49°15′14″ s. š., 16°37′18″ v. d.
Soběšice na mapě
Další údaje
Kód části obce 411728
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Soběšice (německy Obeschitz) jsou historická obec, městská čtvrť a katastrální území o rozloze 606,06 ha, tvořící od 24. listopadu 1990 nejsevernější část brněnské městské části Brno-sever. V roce 2002 zde žilo 1475 obyvatel.

Klášter sester Klarisek v severní části Soběšic

Blízkost města, současně však blízkost lesů, které Soběšice obklopují, láká lidi nejen k výletům, ale i k bydlení. Nachází se zde základní škola, hřbitov, hřiště, klášter klarisek, pomník mistra Jana Husa. Mezi geograficky nejznámější se řadí kopec Strom (404 m) nad sadovou oblastí. Na vrcholku zalesněného kopce se nachází památník kaple sv. Kříže, kterou zde jako výraz díků za odvrácení morové nákazy postavil v letech 1715-1717 brněnský architekt Mořic Grimm. a která zde stávala až do druhé světové války. Nedaleko od památníku je pěkná vyhlídka s rozhlednou Ostrá horka. V současné době probíhá poměrně rozsáhlá výstavba nových rodinných domků. Vedení městské části Brno-sever je si vědomo stoupajícího počtu obyvatel a jedná se o výstavbě menšího obchodního centra.

Sousedící katastrální území, městské části a obce[editovat | editovat zdroj]

Výhled z Rozhledny Soběšice
Výhled z Rozhledny Soběšice

Katastrální území Soběšice se rozkládá na severu městské části Brno-sever západně od Melatínského potoka, jehož tok tvoří část jeho východní hranice, a hraničí na jihu s katastrálním územím Obřany (součást městské část Brno-Maloměřice a Obřany), Lesná (rovněž součást městské části Brno-sever) a Sadová (součást městské části Brno-Královo Pole), na západě s katastrálním území Řečkovice (součást městské část Brno-Řečkovice a Mokrá Hora), na severozápadě s katastrálním územím městské části Brno-Jehnice, na severu s katastrálním územím městské části Brno-Ořešín, na severovýchodě a východě s katastrálním územím obce Bílovice nad Svitavou.

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Soběšicích pochází z roku 1286. Podle sčítání z 1. března 1950 měly Soběšice 298 domů, v nichž žilo 1160 obyvatel, z toho 585 mužů a 575 žen[3]. V souvislosti s radikální druhou katastrální reformou Brna došlo k úpravě jižní hranice soběšického katastru, při níž se původně soběšické parcely 952/1, 952/2, 952/3, 952/4, 952/6, 952/7, 952/8, 952/9, 952/10, 952/11, 952/12, 952/13, 952/14, 952/15 a 952/16 staly součástí nově vytvořeného brněnského katastrálního území Sadová, zatímco k Soběšicím byly připojeny původně obřanské parcely 1087/1, 1087/3 a 1087/4. K Brnu byla dosud samostatná obec připojena 26. listopadu 1971 a začleněna do městského obvodu Brno III. Připojení k Brnu bylo projednáváno 17. července 1971 na veřejném zasedání soběšického MNV pod předsednictvím Františka Šupky. Kromě členů MNV se zasedání zúčastnili také obyvatelé obce a představitelé Brna v čele s primátorem Ing. Vladimírem Štronerem. V projevech a následné diskusi byla občanům přislíbena plynofikace, zřízení vodovodu a kanalizace, oprava vozovky, posílení dopravního spojení s Brnem a vypracování územního plánu. Z přítomných 352 zdejších občanů pak pro připojení k Brnu hlasovalo 352 a proti bylo jen 19[4]. Po připojení proběhlo přejmenování těch sběšických ulic, jejichž názvy byly identické s názvy ulic ve zbytku města[5]. Podle sčítání z roku 1980 měly Soběšice 343 obydlených domů, v nichž žilo 1157 obyvatel[6]V rámci obvodu Brno III pak Soběšice setrvaly až do roku 1990, kdy vznikla současná městská část Brno-sever.

Místní aktivity[editovat | editovat zdroj]

V brněnských Soběšicích jsou každý rok pořádány tradiční svatováclavské hody. Tyto hody pořádá Hodový výbor, o.s. jehož předsedou je Tomáš Lerch. V září roku 2009 začala skupina mladých lidí vydávat časopis pro místní občany pod jménem Sobulák.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Denní dopravní spojení zajišťuje dopravní podnik města Brna prostřednictvím autobusové linky č. 57 jedoucí ze zastávky Tomkovo náměstí přes Štefánikovu čtvrť a Lesnou do Soběšic, většinou až do Útěchova (někdy pokračuje až do Vranova), a linky č. 43 jedoucí od nádraží v Králově Poli do Soběšic. V noci zajišťuje spojení autobus č. 93 z Hlavního nádraží.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí 2013. Základní údaje za obce, části obcí a základní sídelní jednotky podle krajů a okresů. Jihomoravský kraj – okres Brno-město [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013-10-31, [cit. 2015-01-21]. Obsahuje základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů, provedeného k 26. březnu 2011. Dostupné online.  
  2. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Soběšice: podrobné informace [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupné online.  
  3. BARTOŠ, Ladislav. Z minulosti Soběšic. Brno : OS Ostrá Horka, 2014. Kapitola 58. Nové společenské poměry, s. 170. (čeština)  
  4. BARTOŠ, Ladislav. Z minulosti Soběšic. Brno : OS Ostrá Horka, 2014. Kapitola 67. Rozvoj obce, s. 208. (čeština)  
  5. BARTOŠ, Ladislav. Z minulosti Soběšic. Brno : OS Ostrá Horka, 2014. Kapitola 67. Rozvoj obce, s. 209. (čeština)  
  6. BARTOŠ, Ladislav. Z minulosti Soběšic. Brno : OS Ostrá Horka, 2014. Kapitola 67. Rozvoj obce, s. 213. (čeština)  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FLODROVÁ, Milena. Brno v proměnách času : malá zamyšlení. Brno : Šimon Ryšavý, 2007. 178 s. ISBN 80-86137-79-1. Kapitola Soběšice a Geografie, s. 158-160.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]