Soběšice (Brno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Soběšice
Výhled na Soběšice z rozhledny
Výhled na Soběšice z rozhledny
Lokalita
Charakter vesnice
Městská část Brno-sever
Obec Brno
Okres Brno-město
Kraj Jihomoravský
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 265 (2011)[1]
Katastrální území Soběšice (6,06 km²)
Nadmořská výška 370 m n. m.
PSČ 644 00
Počet domů 709 (2011)[1]
Soběšice na mapě
Soběšice
Soběšice
Další údaje
Kód části obce 411728
Kód k. ú. 751910
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Soběšice (německy Obeschitz) jsou městská čtvrť na severním okraji statutárního města Brna. Její katastrální území má rozlohu 6,06 km². Původně samostatná obec byla k Brnu připojena v roce 1971, od 24. listopadu 1990 je součástí samosprávné městské části Brno-sever. Žije zde přibližně 2300 obyvatel.

Klášter sester klarisek v severní části Soběšic

V Soběšicích je základní škola, hřbitov, hřiště, klášter klarisek, pomník Mistra Jana Husa i minipivovar. Významným vrcholem je kopec Strom nad sadovou oblastí. Na jeho zalesněném vrcholu se nachází památník kaple svatého Kříže, kterou zde jako výraz díků za odvrácení morové nákazy postavil v letech 1715–1717 brněnský architekt Mořic Grimm. a která zde stávala až do druhé světové války. Nedaleko od památníku je vyhlídka s rozhlednou Ostrá horka. Ve 21. století probíhá v Soběšicích poměrně rozsáhlá výstavba nových rodinných domků.

Sousedící katastrální území, městské části a obce[editovat | editovat zdroj]

Výhled z Rozhledny Soběšice
Výhled z Rozhledny Soběšice

Katastrální území Soběšice se rozkládá na severu městské části Brno-sever západně od Melatínského potoka, jehož tok tvoří část jeho východní hranice, a hraničí na jihu s katastrálním územím Obřany (součást městské část Brno-Maloměřice a Obřany), Lesná (rovněž součást městské části Brno-sever) a Sadová (součást městské části Brno-Královo Pole), na západě s katastrálním území Řečkovice (součást městské část Brno-Řečkovice a Mokrá Hora), na severozápadě s katastrálním územím městské části Brno-Jehnice, na severu s katastrálním územím městské části Brno-Ořešín, na severovýchodě a východě s katastrálním územím obce Bílovice nad Svitavou.

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Soběšicích pochází z roku 1286. V roce 1900 zde žilo 733 obyvatel. Podle sčítání z 1. března 1950 měly Soběšice 298 domů, v nichž žilo 1160 obyvatel, z toho 585 mužů a 575 žen.[2] V souvislosti s radikální druhou katastrální reformou Brna došlo k úpravě jižní hranice soběšického katastru, při níž se původně soběšické parcely 952/1, 952/2, 952/3, 952/4, 952/6, 952/7, 952/8, 952/9, 952/10, 952/11, 952/12, 952/13, 952/14, 952/15 a 952/16 staly součástí nově vytvořeného brněnského katastrálního území Sadová, zatímco k Soběšicím byly připojeny původně obřanské parcely 1087/1, 1087/3 a 1087/4. K Brnu byla dosud samostatná obec připojena 26. listopadu 1971 a začleněna do městského obvodu Brno III. Připojení k Brnu bylo projednáváno 17. července 1971 na veřejném zasedání soběšického MNV pod předsednictvím Františka Šupky. Kromě členů MNV se zasedání zúčastnili také obyvatelé obce a představitelé Brna v čele s primátorem Ing. Vladimírem Štronerem. V projevech a následné diskusi byla občanům přislíbena plynofikace, zřízení vodovodu a kanalizace, oprava vozovky, posílení dopravního spojení s Brnem a vypracování územního plánu. Z přítomných 352 zdejších občanů pak pro připojení k Brnu hlasovalo 352 a proti bylo jen 19[3]. Po připojení proběhlo přejmenování těch sběšických ulic, jejichž názvy byly identické s názvy ulic ve zbytku města[4]. Podle sčítání z roku 1980 měly Soběšice 343 obydlených domů, v nichž žilo 1157 obyvatel[5]V rámci obvodu Brno III pak Soběšice setrvaly až do roku 1990, kdy vznikla současná městská část Brno-sever.

Místní aktivity[editovat | editovat zdroj]

V brněnských Soběšicích jsou každý rok pořádány tradiční svatováclavské hody. Tyto hody pořádá Hodový výbor, o.s. jehož předsedou je Tomáš Lerch. V září roku 2009 začala skupina mladých lidí vydávat časopis pro místní občany pod jménem Sobulák. 24. června 2017 byla v Prvním soběšickém pivovaru uvařena první várka piva.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Denní dopravní spojení zajišťuje dopravní podnik města Brna prostřednictvím autobusové linky č. 57 jedoucí ze zastávky Tomkovo náměstí přes Štefánikovu čtvrť a Lesnou do Soběšic, většinou až do Útěchova (někdy pokračuje až do Vranova), a linky č. 43 jedoucí od nádraží v Králově Poli do Soběšic. V noci zajišťuje spojení autobus č. 93 z Hlavního nádraží.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. BARTOŠ, Ladislav. Z minulosti Soběšic. Brno: OS Ostrá Horka, 2014. Kapitola 58. Nové společenské poměry, s. 170. (čeština) 
  3. BARTOŠ, Ladislav. Z minulosti Soběšic. Brno: OS Ostrá Horka, 2014. Kapitola 67. Rozvoj obce, s. 208. (čeština) 
  4. BARTOŠ, Ladislav. Z minulosti Soběšic. Brno: OS Ostrá Horka, 2014. Kapitola 67. Rozvoj obce, s. 209. (čeština) 
  5. BARTOŠ, Ladislav. Z minulosti Soběšic. Brno: OS Ostrá Horka, 2014. Kapitola 67. Rozvoj obce, s. 213. (čeština) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FLODROVÁ, Milena. Brno v proměnách času : malá zamyšlení. Brno: Šimon Ryšavý, 2007. 178 s. ISBN 80-86137-79-1. Kapitola Soběšice a Geografie, s. 158-160. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]