Štefánikova čtvrť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Štefánikova čtvrť
Merhautova ulice na okraji Štefánikovy čtvrti
Základní informace
Charakter sídla městská čtvrť
Lokalita
PSČ 613 00
Statutární město Brno
Městská část/obvod Brno-sever
Okres Brno-město
Historická země Morava
Katastrální území Černá Pole
Zeměpisné souřadnice
Štefánikova čtvrť
Štefánikova čtvrť
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štefánikova čtvrť je čtvrť, součást města Brna. Tvoří severovýchodní část Černých Polí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vilová Štefánikova čtvrť vznikla ve 20. letech 20. století v severozápadním cípu katastru Husovic, od kterých byla zcela oddělena železniční tratí do Tišnova. Dráha zároveň určila tvar severního okraje čtvrti, tvořeného dnešní ulicí Sládkovou. Čtvrť získala své jméno získala v roce 1923,[1] kdy byla zahájena stavba samostatných rodinných domků v zahradách na území ohraničeném dnešnímu ulicemi Alešovou, Pflegrovou, Sládkovou a Merhautovou. V té době šlo o zcela samostatný urbanistický útvar.[2] V letech 1933–1935 si v Alešově ulici postavil vlastní rodinný dům ve funkcionalistickém stylu architekt Josef Kranz.[3]

V těsné blízkosti Štefánikovy čtvrti, na jejím západním okraji (dnes severní část Janouškovy ulice), byla v roce 1925 založena nouzová kolonie Na Novém hřbitově, která byla tvořena deseti dřevěnými baráky a která patřila k nejchudším v Brně. Název získala podle svého umístění na pozemku, který byl původně určen pro nový husovický hřbitov, přičemž zde již byla postavena márnice, která byla rovněž využívána k obytným účelům. Tato kolonie zanikla po skončení druhé světové války.[4]

Ve druhé polovině 30. let probíhala výstavba řadových domů jižně od Štefánikovy čtvrti, která se tak postupně stala součástí souvislé městské zástavby, na jejímž okraji se nacházela.[5] V roce 1949 byla na východním okraji Štefánikovy čtvrti ukončena smyčkou nová tramvajová trať, která byla z centra města trasována Merhautovou ulicí.[6] V roce 1962 byl ukončen provoz na původní železniční trati do Tišnova, jež byla vedena těsně kolem čtvrti.[7] V trase této dráhy byl na konci 90. let 20. století vybudován Velký městský okruh s Husovickým tunelem.

V letech 1952–1991 nesla Štefánikova čtvrť název Fučíkova čtvrť. Roku 1969 bylo vytvořeno nové katastrální území Černá Pole, kam připadla i tehdejší Fučíkova čtvrť.[1] Téhož roku byla zahájena stavba malého panelového sídliště Černá Pole v západním sousedství čtvrti. Toto sídliště, jehož centrem se stalo nově vytvořené náměstí SNP, bylo dokončeno v polovině následující dekády.[8]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 324–329. 
  2. SLUKA, Jakub. Vznik a vývoj Černých Polí v Brně. , 2012. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta – Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Vedoucí práce Dušan Foltýn. s. 66–69. Dále jen Sluka. Dostupné online.
  3. Sluka, s. 77.
  4. Sluka, s. 70–72.
  5. Sluka, s. 83–84.
  6. NESIBA, Zdeněk, a kol. 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně 1900–2000. Ústí nad Labem: Vojtěch Wolf – vydavatelství WOLF & Tramvajklub Brno, 2000. S. 105. 
  7. VAŠÍČEK, Milan, a kol. 110 let trati Brno – Tišnov a 90 let trati Tišnov – Žďár. Brno: České dráhy, Obchodně přepravní ředitelství v Brně, 1995. S. 15. 
  8. LESOVÁ, Pavlína. Brněnská sídliště. Brno, 2011. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta – Geografický ústav. Vedoucí práce Ondřej Mulíček. s. 28–29. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]