Náhon (Brno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Náhon
Křižovatka ulic Úzké a Dornych, prostor bývalého předměstí Náhon
Křižovatka ulic Úzké a Dornych, prostor bývalého předměstí Náhon
Základní informace
Charakter sídla městská čtvrť
Lokalita
PSČ 602 00, pošta Brno
Obec Brno
Městská část/obvod Brno-střed
Okres Brno-město
Historická země Morava
Katastrální území Trnitá
Zeměpisné souřadnice
Náhon
Náhon
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Náhon (též Na Příkopech, německy Mühlgraben) je bývalá předměstská čtvrť Brna, která byla do roku 1941 také samostatným katastrálním územím. Tvořilo ji okolí dnešních ulic Spálené, Přízovy, Úzké a severní části Dornychu. Oblast je dnes součástí Trnité a městské části Brno-střed.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předměstské osídlení v prostoru pozdější čtvrti Náhon, jižně od brněnské Židovské brány, existovalo již ve středověku. Přibližně podél dnešních ulic Úzké a Dornych probíhal Svratecký náhon, přes nějž vedl v trase druhé zmíněné (na dnešní křižovatce Úzké a Dornychu) Sladovnický most, po kterém cesta směřovala do osady Dornych a dále na Komárov. Západně od něj překračoval náhon druhý most s cestou do osady Trnitá (dnes ulice Trnitá). Na levém břehu vodoteče se vyvinula zástavba, jejíž součástí byl mlýn. Rozvoj na konci 18. století znamenal pro čtvrť Náhon vznik velkých průmyslových areálů. Na pravobřežním výběžku katastru, v místě pozdějšího obchodního domu, byla roku 1786 vybudována rozsáhlá Offermannova továrna na vojenská sukna, kvůli níž zanikla většina zdejší zástavby, další tovární provoz vznikl východně od Sladovnického mostu. Před polovinou 19. století došlo k urbanizaci východní části území, kdy zde byly v sousedství předměstí Křenová vytyčeny a postupně obytnými domy zastavovány dnešní ulice Spálená a Přízova, na jejímž jižním konci stál nový mlýn. K Náhonu patřila i jižní uliční fronta dnešní Mlýnské ulice mezi Dornychem a Přízovou. Během druhé poloviny 19. století zde, ve východní části Náhonu, vznikla velkoměstská činžovní zástavba, včetně dalších průmyslových areálů.[1]

Roku 1855 byla na nároží ulic Spálené a Přízovy postavena první novodobá brněnská synagoga – Velká synagoga, která byla v roce 1939 vypálena a následně zbořena. V roce 1870 bylo území Náhonu rozděleno náspem železniční spojovací trati mezi dolním a hlavním nádražím (podél ulic Plotní a Dornych). Roku 1901 byl na ulici Dornych zahájen provoz tramvají. Ve druhé polovině 20. století došlo v oblasti k radikálním urbanistickým změnám, při nichž byla v 60.–80. letech zbořena téměř veškerá zástavba podél ulic Dornych a Úzká, včetně Offermannovy továrny. Na místě továrny bylo v 80. letech vybudováno obchodní centrum Dornych a z ulic se staly hlavní silniční tahy rozšířené na několik pruhů. Již po druhé světové válce byl v prostoru čtvrti zatrubněn Svratecký náhon, v dalších desetiletích byla zrušena i železniční spojka, i když její násep zůstal zachován až do počátku 21. století.[1] V 10. letech 21. století byl zbořen areál podniku Vlněna, tvořící východní stranu Přízovy ulice. Zachován zůstal jen palác Bochnerů ze Stražiska, zbytek byl nahrazen kancelářskými budovami.[2]

Náhon byl do 19. století ve správě brněnského magistrátu, byl tzv. magistrátním předměstím. Součástí Brna se stal v roce 1850. Katastrální území Náhonu bylo zrušeno v roce 1941 při katastrální reformě města. Oblast se tehdy stala součástí katastru Trnité.[1][3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 461–462. 
  2. ŠEDA, Martin. Nová Vlněna roste. Necelé dva roky od demolice textilky dokončuje developer první tři budovy [online]. Brnenskadrbna.cz, 2018-03-13 [cit. 2019-05-12]. Dostupné online. 
  3. SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]