Řečkovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Řečkovice

Pohled na Řečkovice přes ulici Vážného
Základní informace
Charakter sídla městská čtvrť
Počet obyvatel 14 585 (26. 3. 2011[1])
Lokalita
Součást statutárního města Brna
Součást městské části / městského obvodu Brno-Řečkovice a Mokrá Hora
Historická země Morava
Katastrální území Řečkovice (6,68[2] km²)
Zeměpisné souřadnice 49°15′ s. š., 16°34′54″ v. d.
Řečkovice na mapě
Další údaje
Kód části obce 411876
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řečkovice (německy Rzeczkowitz či Retschkowitz, v hantecu Řečkany) jsou městská čtvrť na severním okraji statutárního města Brna. Její katastrální území má rozlohu 6,68 km². Původně samostatná obec byla k Brnu připojena v roce 1919, od 24. listopadu 1990 je součástí samosprávné městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora. Žije zde přes 14 000 obyvatel.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Řečkovice, jimiž procházejí významné silniční a železniční dopravní trasy, mají v současnosti městský charakter. Sídlí zde i úřad městské části Brno-Řečkovice a Mokrá hora. Značnou část zástavby Řečkovic tvoří kvalitní rodinné domy, vedle nich se zde vyskytují i panelové domy. Na východě katastru Řečkovic se za železniční stanicí na trati spojující Brno s Tišnovem rozkládá rozsáhlý průmyslový areál někdejší farmaceutické společnosti Lachema. Kromě něj jinak východní polovinu katastru tvoří již pouze rozlehlé lesy Soběšické vrchoviny. V nich se v údolí potoka Kubelína nedaleko katastru Soběšic nachází přírodní památka Soběšické rybníčky.

Sousední katastrální území[editovat | editovat zdroj]

Řečkovice sousedí na západě s Jinačovicemi a Medlánkami, na jihu s Královým Polem, na jihovýchodě se Sadovou, na východě se Soběšicemi, na severu s Ivanovicemi, Jehnicemi a Mokrou Horou.

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Řečkovicích pochází z roku 1277, kdy Přemysl Otakar II. daroval dvůr svatojánské kaple Špilberku. Jádro Řečkovic se rozkládá v okolí dnešního Palackého náměstí východně od dnešní ulice Terezy Novákové. V roce 1422 byly Řečkovice husity vypáleny. Řečkovice velice utrpěly při obléhání Brna Švédy. V důsledku tohoto obléhání Brna pak Řečkovice až do 18. století stagnovaly a nedocházelo k rozšiřování zástavby. Teprve od 90. letech 19. století začíná novodobý rozvoj Řečkovic, na němž se podílelo především nezemědělské obyvatelstvo, jako například dělníci z brněnských a královopolských továren. Před rokem 1918 se začíná řečkovická zástavba rozšiřovat směrem k Mokré Hoře, ale i západním a jižním směrem podél tzv. císařské silnice v linii dnešních ulic Banskobystrické a Terezy Novákové.

Na území řečkovického katastru se v minulosti nacházelo i několik různě velkých rybníků, z nichž největší, zvaný Dolní, se rozkládal na jihovýchodě katastru Řečkovic na místě nezastavených ploch v lokalitě Podhájí. Další rybník se nacházel na Palackého náměstí v jižním sousedství zdejšího kostela sv. Vavřince.

K Brnu byly Řečkovice připojeny 16. dubna 1919. Až do radikální druhé katastrální reformy Brna ze druhé poloviny 60. let 20. století, však měly Řečkovice poněkud jiné katastrální hranice než v současnosti. Na jihu končily nejjižnějšími domy v Banskobystrické ulici; Kuřimská ulice, zrušená cihelna v Podpěrově ulici a zahrádky na severozápadě moderního řečkovického katastru náležely původně k sousedním Medlánkám, zatímco Palackého třída a nejjižnější části ulic Vránovy, Novoměstské, Sportovní a Žitné náležely původně ke Královu Poli. K Řečkovicím naopak původně patřily okrajové části moderního katastru Mokré Hory a některé zemědělské pozemky na jihu moderního katastru Ivanovic.

Koncem 60. let 20. století byla východně od železniční tratě vybudována chemická továrna Lachema, po jejíž likvidaci v roce 2011 se v areálu usídlily menší společnosti, převážně medicínské. V letech 1970-1977 vzniklo východně od Měřičkovy a Žitné ulice v těsném sousedství se starou zástavbou sídliště Novoměstská. V jeho blízkosti pak v 80. letech vznikl východní silniční obchvat, tzv. Svitavská radiála.

Správní vývoj[editovat | editovat zdroj]

  • od roku 1945 do 31. prosince 1946 – území moderního katastrální území Řečkovice bylo podle tehdejších katastrálních hranic v působnosti brněnských místních národních výborů Řečkovice, Královo Pole (jih moderního katastru Řečkovic), Medlánky (jihozápadní a severozápadní okraj moderního katastru Řečkovic) a mimobrněnského místního národního výboru Ivanovice u Brna.
  • od 1. ledna 1947 do roku 1949 – téměř celé moderní katastrální území Řečkovice náleželo do městského obvodu Brno IV., spravovaného z Králova Pole, zatímco malá část moderního katastru zůstávala nadále součástí obce Ivanovice u Brna.
  • od roku 1949 do roku 1964 – správní rozdělení řečkovického katastru zůstávalo stejné jako v předchozím období, pouze docházelo ke změně názvu městského obvodu, který se z počátku nazýval Brno VII, od roku 1954 Brno V.
  • od roku 1964 do 25. listopadu 1971 – tehdejší katastr Řečkovic tvořil spolu s tehdejšími katastrálními územími Medlánky a Mokrá Hora městskou část Řečkovice s vlastním místním národním výborem, zatímco severní okraj katastru byl nadále součástí obce Ivanovice u Brna. Pro změnu tehdy královopolské pozemky nadále zůstávaly součástí městského obvodu Brno V.
  • od 26. listopadu 1971 do 20. září 1972 – městská část Řečkovice, jež byla od 26. listopadu 1971[3] přejmenována na Brno VI-Řečkovice (a od 1. května 1972[4] na Brno-Řečkovice) byla nyní vymezena celým územím moderních městských částí Brno-Ivanovice, Brno-Jehnice, Brno-Ořešín a Brno-Řečkovice a Mokrá Hora.
  • od 21. září 1972 do 23. listopadu 1990 – předchozí městská část Brno-Řečkovice byla začleněna do městského obvodu Brno V spravovaného z Králova Pole.
  • od 24. listopadu 1990 – Řečkovice a Mokrá Hora jsou součástí moderní samosprávné městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí 2013. Základní údaje za obce, části obcí a základní sídelní jednotky podle krajů a okresů. Jihomoravský kraj – okres Brno-město [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013-10-31, [cit. 2015-01-21]. Obsahuje základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů, provedeného k 26. březnu 2011. Dostupné online.  
  2. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Řečkovice: podrobné informace [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupné online.  
  3. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 10, č. 20/1971, str 153
  4. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FLODROVÁ, Milena. Brno v proměnách času (Malá zamyšlení). Brno : Šimon Ryšavý, 2008. 179 s. ISBN 978-80-86137-79-1. Kapitola Řečkovice, s. 149-151.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]