Brno-Maloměřice a Obřany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Brno-Maloměřice a Obřany
Městská část Brno-Maloměřice a Obřany • Vlevo 1: Ulice Liští v Obřanech • Vlevo 2: Kostel svatého Václava v Obřanech • Vlevo 3: Přírodní památka Velká Klajdovka • Vpravo 1: Ulice Babická v Maloměřicích • Vpravo 2: Výhled na Hády od Obřan • Vpravo 3: Lávka přes řeku Svitavu v Obřanech

Městská část Brno-Maloměřice a Obřany
• Vlevo 1: Ulice Liští v Obřanech
• Vlevo 2: Kostel svatého Václava v Obřanech
• Vlevo 3: Přírodní památka Velká Klajdovka
• Vpravo 1: Ulice Babická v Maloměřicích
• Vpravo 2: Výhled na Hády od Obřan
• Vpravo 3: Lávka přes řeku Svitavu v Obřanech

městská část statutárního města Brna
kraj: Jihomoravský
okres: Brno-město
historická země: Morava
katastrální výměra: 9,292 km²
obyvatel: 5 621 (26. 3. 2011[1])

PSČ: 614 00
zákl. sídelních jednotek: 11
celých částí obce: 1
dílů částí obce: 1
celých katastrálních území: 1
částí katastr. území (ÚTJ): 1
adresa úřadu: Selská 66
614 00 Brno
podatelna@malomerice.brno.cz
starosta / starostka: Vlastimil Břicháček

Oficiální web: www.malomerice.cz
Ofic. web úřadu: www.malomerice.cz

Brno-Maloměřice a Obřany na mapě

Brno-Maloměřice a Obřany je městská část statutárního města Brna o rozloze 929 hektarů, rozkládající se po obou březích řeky Svitavy nedaleko Hádů. Městská část vznikla 24. listopadu 1990 a skládá se z celého katastrálního území Obřany a téměř celého katastrálního území Maloměřice (k této části Maloměřic náleží od konce 60. let 20. století také někdejší severní exkláva bývalé obce Juliánova, jíž je dnešní ulice Baarovo nábřeží). Katastrální hranice mezi oběma čtvrtěmi, které do roku 1919 tvořily samostatné obce probíhá středem řeky Svitavy a Mlýnského náhonu. Severovýchodně od Obřan se, již mimo území Brna, nachází také hrad Obřany. Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Maloměřice a Obřany zařazeno do volebního obvodu číslo 58.

Pod názvem Brno-Obřany-Maloměřice se jedná se o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční tratě Na dlouhých, Nad loučí, U doubku).

Doprava v městské části[editovat | editovat zdroj]

Okrajem městské části prochází velice rušná trasa velkého městského okruhu, po němž sem směřuje autobusová linka 75 či noční autobusová linka 94. Lze se sem dostat také tramvajovou linkou číslo 4. Územím městské části prochází železniční trasa z Brna do Svitav. Na ní se ve střední části maloměřického katastru nachází mamutí komplex zdejšího seřaďovacího nákladového nádraží, které zabírá značnou část maloměřického katastru.

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

Na území moderní městské části Brno-Maloměřice a Obřany existovalo významnější osídlení již v době Velkomoravské říše.[2] Území moderní městské části původně náleželo především ke katastrálním územím Maloměřice a Obřany, okrajové části však náležely také k Židenicím, Husovicím, Bílovicím nad Svitavou (les nad pravým břehem údolí Svitavy) a Kanicím. Oba hlavní sídelní celky, jimiž jsou Maloměřice a OBřany, vznikly již ve středověku. Roku 1241 vpadli na Moravu Mongolové, kteří toho roku Maloměřice zpustošili a vypálili. Teprve na konci 13. století byly Maloměřice obnoveny. Další vážné poškození Maloměřic následovalo při obléhání Brna Švédy roku 1645. Pro změnu Obřan se obě výše zmíněné události příliš nedotkly. Ve druhé polovině 19. století pak vzniká zástavba Baarova nábřeží, patřící tehdy k obci Juliánovu (neměl nikdy vlastní katastr, nýbrž katastrálně spadal pod Židenice), nazývaná „Juliánov u Husovic“. K Brnu byly obce Maloměřice, Ořany, Husovice, Juliánov a Židenice připojeny 16. dubna 1919, pozemky patřící původně k Bílovicím nad Svitavou a Kanicím ale až při reambulaci Brna koncem 60. let 20. století. Při této reambulaci byly také nově stanoveny téměř všechny současné úseky hranic těchto katastrálních území. Další úpravy pak následovaly v 70. letech (změna hranice mezi k. ú. Obřany a Lesná, při níž byla stanovena linie tvořící moderní hranici městské části se sousední městskou částí Brno-sever) a 26. listopadu 1998 (malá změna hranice mezi k. ú. Maloměřice a Židenice v prostoru sousední městské části Brno-Vinohrady).

Správní vývoj[editovat | editovat zdroj]

  • 1945-31. prosince 1946 - fungovaly na území moderní městské části Brno-Maloměřice a Obřany v rámci Brna MNV Maloměřice, MNV Obřany, malá část spadala do působnosti MNV Židenice. Okrajové části byly součástí obcí Bílovice nad Svitavou a Kanice.
  • 1947-1949 - převážná část moderní městské části byla v rámci Brna součásti městského obvodu Brno V, židenické pozemky spadaly do obvodu Brno VI. Okrajové části byly součástí obcí Bílovice nad Svitavou a Kanice.
  • 1949-1954 - v tomto období došlo k menší zmeně. Tehdy stále ještě židenické Baarovo nábřeží bylo v ohledu správy odděleno od Židenic a spolu s většinou území moderní městské části Brno-Maloměřice a Obřany začleněno do obvodu Brno VIII, který byl v podstatě jen mírně modifikovanou verzí předchozího obvodu Brno V. Zbytek tehdy židenických pozemků moderní městské části byl nadále spravován ze Židenic, ovšem židenický obvod měl nyní označení Brno IX. Na příslušnosti tehdy nebrněnských okrajových pozemků se nic nezměnilo a stále byly součástí obcí Bílovice nad Svitavou a Kanice.
  • 1954-1957 - správní hranice zůstaly na území moderní městské části Brno-Maloměřice a Obřany stejné jako v předchozím období. Rozdílem bylo to, že židenický obvod se stal součástí většího obvodu Brno VI. Brněnské části moderní městské části Brno-Maloměřice a Obřany byly nyní součástí obvodu Brno III.
  • 20. května 1957[3]-1960 - Existoval předchůdce moderní městské části Brno-Maloměřice a Obřany, jímž se stala městská část Brno XIII-Maloměřice, v jejímž čele stanul nikoliv obvodní národní výbor, nýbrž místní národní výbor. Tato městská část zahrnula ty pozemky moderní městské části Brno-Maloměřice a Obřany, které byly součástí předchozího městského obvodu Brno III, s výjimkou tehdy stále židenického Baarova nábřeží, které bylo ponecháno v městském obvodě Brno III. Ostatní tehdy židenické části moderní městské části Brno-Maloměřice a Obřany zůstaly nadále součástí městského obvodu Brno VI. Na příslušnosti tehdy nebrněnských pozemků se nic nezměnilo.
  • 1960-1964 - jediným rozdílem oproti předchozímu členění bylo připojení Baarova nábřeží k maloměřické městské části, která se nyní nazývala Maloměřice.
  • 1964-1971 - téměř vše jako v předchozím období, ale městský obvod Brno VI zrušen a začleněn do městského obvodu Brno IV. V tomto období však v rámci reambulace došlo ke změně hranice Brna, což v případě městské části Maloměřice znamenalo připojení pozemků, které předtím náležely k obcím Kamenice a Bílovice nad Svitavou.
  • 26. listopadu 1971-1974 - správní hranice dány do souladu s katastrálními hranicemi nově stanovenými při reambulaci. V tomto období již celé území moderní městské části Brno-Maloměřice a Obřany náleželo do jedné městské části, která nejprve nesla název Brno XIII-Maloměřice,[4] od 1. května 1972[5] už jen Brno-Maloměřice.
  • dd 1. ledna 1975[6] do 23. listopadu 1990 bylo území moderní městské části součástí městského obvodu Brno III.
  • od 24. listopadu 1990 - moderní samosprávná městská část Brno-Maloměřice a Obřany

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí 2013. Základní údaje za obce, části obcí a základní sídelní jednotky podle krajů a okresů. Jihomoravský kraj – okres Brno-město [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013-10-31, [cit. 2015-01-20]. Obsahuje základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů, provedeného k 26. březnu 2011. Dostupné online.  
  2. KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha : Miloš Uhlíř - Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. Kapitola Maloměřice, s. 452 a 468. (čeština) 
  3. Úřední list republiky Československé, ročník 1957, částka 68, str. 473 a 474, vydáno v Praze dne 20. července 1957
  4. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 10, č. 20/1971, str 153
  5. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56
  6. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 3, č. 9/1976, str. 89

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]