Brno-Vinohrady

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Brno-Vinohrady
Městská část Brno-Vinohrady • Nahoře: Panoramatický pohled od severovýchodu • Vlevo: Pálavské náměstí • Vpravo: Lávka ve Vinohradech na ulici Žarošická • Dole: Typická paneláková zástavba Vinohrad

Městská část Brno-Vinohrady
• Nahoře: Panoramatický pohled od severovýchodu
• Vlevo: Pálavské náměstí
• Vpravo: Lávka ve Vinohradech na ulici Žarošická
• Dole: Typická paneláková zástavba Vinohrad

městská část statutárního města Brna
kraj: Jihomoravský
okres: Brno-město
historická země: Morava
katastrální výměra: 1,96 km²
obyvatel: 13 361 (26. 3. 2011[1])

PSČ: 628 00
zákl. sídelních jednotek: 2
celých částí obce: 0
dílů částí obce: 2
celých katastrálních území: 0
částí katastr. území (ÚTJ): 2
adresa úřadu: Velkopavlovická 25
62800 Brno
info@vinohrady.brno.cz
starosta / starostka: PhDr. Jiří Čejka
(ČSSD, od 2002)

Oficiální web: www.vinohrady.brno.cz

Brno-Vinohrady na mapě

Brno-Vinohrady (v hantecu Vincky) je městská část o rozloze 1,96 km² na východním okraji statutárního města Brna. Je tvořena městskou čtvrtí, resp. sídlištěm Vinohrady v katastrálním území Židenice a drobnou částí katastrálního území Maloměřice. Území pozdějších Vinohrad bylo k Brnu připojeno v roce 1919. Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přes 13 000 obyvatel.

Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Vinohrady zařazeno do volebního obvodu číslo 58.

Jedná se o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční trať V hlavách).

Charakteristika městské části[editovat | editovat zdroj]

Drtivou většinu zástavby městské části tvoří asi 50 barevných panelových domů sídliště Vinohrady, rozkládajícího se na protáhlé vyvýšenině na jihu území městské části. Silueta sídliště je dobře viditelná z mnoha stran Brna. Přestože se území městské části skládá z části dvou katastrálních území, není toto rozdělení navenek takřka poznat a tak lze Vinohrady prakticky považovat ze jednu čtvrť. Maloměřická čísla popisná najdeme pouze na několika garážích. Téměř všechny ulice v této městské části jsou pojmenované podle obcí na jižní Moravě, např. Bzenecká, Prušánecká, Věstonická, Čejkovická … i střed sídliště tvořící Pálavské náměstí. Výjimku tvoří ulice Šedova a nově vybudovaná Révová ulice, v níž se vyskytují výlučně rodinné domky. Nejsevernějším a zároveň i nejvýchodnějším místem městské části jsou pozemky, na nichž stojí hotel Velká Klajdovka a přilehlá hájenka, nacházející se poblíž Hádů.

Sousedící městské části a obce[editovat | editovat zdroj]

Území městské části Brno-Vinohrady sousedí na východě a jihovýchodě s městskou částí Brno-Líšeň, na jihu a jihozápadě s městskou částí Brno-Židenice, na severozápadě s městskou částí Brno-Maloměřice a Obřany, a na severu s katastrem obce Kanice.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Veřejné dopravní spojení s ostatními částmi Brna zajišťuje Dopravní podnik města Brna prostřednictvím autobusových linek 58 a 78, trolejbusových linek 25, 26, 27, a noční autobusové linky N99. V rámci integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje je možné též spojení s mimobrněnskými obcemi prostřednictvím autobusových linek číslo 201 a 202.

Změna hranice mezi k. ú. Židenice a k. ú. Maloměřice na území Vinohrad[editovat | editovat zdroj]

Před 28. březnem 2015 měla hranice k. ú. Maloměřice a Židenice na území městské části Brno-Vinohrady odlišný průběh, kdy dělila některé domy. To by zdaleka nepředstavovalo takový problém, pokud by měly všechny domy adekvátní čísla popisná. Místo toho však měly všechny zdejší panelové domy od počátku židenická čísla popisná, což později způsobovalo zdejším občanům problémy[2]. Obyvatelům domů, kterým měla být správně přidělena maloměřická čísla popisná, po zprovoznění základních registrů následně nastaly při vyřizování osobních dokladů potíže na správních úřadech, jelikož adresa domu, ležícího v k. ú. Maloměřice s číslem popisným Židenic v registrech neexistuje. Již v minulosti přišla radnice MČ Brno-Vinohrady s návrhy na změny katastrálních hranic obou katastrálních území. Roku 2000 navrhla radnice MČ Brno-Vinohrady vznik samostatného katastrálního území Brno-Vinohrady,[3] které by zahrnulo celé území městské části Brno-Vinohrady. Tento návrh však nakonec nebyl realizován a tak byla dosud realizována jen nepatrná změna hranice obou katastrálních území z 26. listopadu 1998, spočívající v začlenění celého objektu technické vybavenosti na adrese Vlčnovská 8a do katastrálního území Židenice. Roku 2014 přišla radnice Vinohrad s novým návrhem, kdy by nová hranice mezi k. ú. Maloměřice a Židenice vedla tak, aby všechny dotčené panelové domy byly překatastrovány do Židenic. Ke změně hranice mezi těmito dvěma katastrálními územími bylo dle současné legislativy zapotřebí souhlasu sousedních městských částí Brno-Židenice a Brno-Maloměřice a Obřany, k nimž náleží převážná část obou katastrálních území. Zastupitelstvo městské části Brno-Židenice změnu schválilo dne 9. dubna 2014,[4] zastupitelstvo městské části Brno-Maloměřice a Obřany změnu schválilo dne 23. dubna 2014.[5] Souhlasně se vyjádřilo též Zastupitelstvo města Brna na své schůzi konané 2. září 2014, které dále pověřilo vedoucího majetkového odboru Magistrátu města Brna podpisem návrhu na změnu hranice obou katastrálních území.[6]. Nová hranice nakonec nabyla platnosti ke dni 28. března 2015[7].

Původ názvu a historický přehled[editovat | editovat zdroj]

Archeologické výzkumy dokládají lidskou přítomnost na území dnešních Vinohrad již přibližně před 500 000 lety v období starého paleolitu. Území Vinohrad bylo dlouho bez jakékoliv zástavby, a jižní a jihovýchodní stráně sloužily k pěstování vinné révy, z čehož je odvozen název městské části.

Roku 1860 vznikl u silnice na kopci poblíž Hádů v nadmořské výšce 380 metrů původní zájezdní hostinec Klajdovka, v 30. letech 20. století přestavěný do současné podoby a známý dnes jako hotel Velká Klajdovka.[8]

Téměř celé území moderní městské části Vinohrady bylo připojeno k Brnu 16. dubna 1919 jako součást katastrů dosavadních obcí Židenic a Maloměřic. Malá okrajová část území (východní pruh silnice ve Křtinské ulici a menší území přiléhající k severozápadnímu okraji křižovatky ulic Jedovnické, Novolíšeňské a Věstonické) byla původně součástí katastru Líšně a k Brnu byla připojena 1. dubna 1944. Zbytek území, tvořený areálem hotelu Velká Klajdovka s nejbližším okolím, byl původně součástí katastrálního území obce Kanice, a k Brnu náleží až od druhé katastrální reformy Brna z let 1966-1969. Roku 1943[9] založili Němci pro hospodářské pracovníky nově zakládané brněnské pobočky tehdejší továrny Flugmotorenwerke Ostmark (předchůdce dnešního Zetoru), na území dnešního sídliště v katastrálním území Židenice kolonii 20 dřevěných domků. Obyvatelé Brna začali tuto kolonii nazývat Hamburk, protože převážná část jejích obyvatel z Hamburku pocházela. Při spojeneckém bombardování na sklonku druhé světové války byla zasažena i tato kolonie. Po osvobození Brna a následném odsunu Němců byla kolonie krátkou dobu opuštěná a chátrala. Poté sem na přelomu let 1945 /1946 začalo přicházet nové obyvatelstvo, jímž byli lidé postižení válkou, bývalí vězni nacistických věznic, koncentračních táborů a příslušníci odboje, jímž zde úřady přidělily domy. Vznikl zde i obchod, malý hostinec s kulturní místností, vodovod, kanalizace i veřejné osvětlení. V souvislosti s výše uvedenou druhou katastrální reformou Brna došlo na území moderní městské části k úpravě hranic katastrálních území Kanice, Líšeň, Maloměřice a Židenice.

K zániku osady Hamburk došlo v 80. letech 20. století v souvislosti s výstavbou dnešního sídliště. Obyvatelé osady proti likvidaci neúspěšně protestovali. Sídliště se začalo budovat v září 1981 a bylo dokončeno roku 1989, přičemž původně stanoveným termínem dostavby, jenž se nepodařilo dodržet, byl rok 1988. Nové sídliště vznikalo především v severovýchodní části katastrálního území Židenice, ale některé jeho severní domy(či jejich části) byly vybudovány i v okrajové jižní části sousedního katastrálního území Maloměřice. První objekt byl dokončen roku 1983. Po Sametové revoluci zde 24. listopadu 1990 byla vytvořena moderní samosprávná městská část. Od 90. let 20. století zde dochází ke zlepšování infrastruktury v podobě budování nových domů obchodů a služeb, včetně zcela nového domova důchodců, dokončeného a otevřeného roku 1996.

Správní vývoj území městské části[editovat | editovat zdroj]

  • 1945-1946 - tehdy brněnské pozemky moderní městské části spravovaly MNV Židenice, Maloměřice, Líšeň. Zbývající území (hotel Velká Klajdovka s okolím) bylo součásti obce Kanice.
  • 1947-1949 - tehdy brněnské pozemky moderní městské části spravovaly obvodní rady BRNO V (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Maloměřice), BRNO VI (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Židenice), BRNO X (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Líšeň). Zbývající území bylo součásti obce Kanice.
  • 1949-1954 - tehdy brněnské pozemky moderní městské části spravovaly obvodní národní výbory BRNO VIII (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Maloměřice), BRNO VI (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Židenice), BRNO XII (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Líšeň). Zbývající území bylo součásti obce Kanice.
  • 1954-1957 - tehdy brněnské pozemky moderní městské části spravovaly obvodní národní výbory BRNO III (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Maloměřice), BRNO VI-Židenice (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Židenice), BRNO XII-LÍŠEŇ (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Líšeň). Zbývající území bylo součásti obce Kanice.
  • 1957-1960 - tehdy brněnské pozemky moderní městské části spravovaly obvodní národní výbory Brno VIII-MALOMĚŘICE (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Maloměřice), BRNO VI-ŽIDENICE (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Židenice), BRNO XII-LÍŠEŇ (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Líšeň). Zbývající území bylo součásti obce Kanice.
  • 1960-1964 - tehdy brněnské pozemky moderní městské části spravoval obvodní národní výbor BRNO VI (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Židenice) a místní národní výbory MALOMĚŘICE a LÍŠEŇ. Zbývající území bylo součásti obce Kanice.
  • 1964-1971 - tehdy brněnské pozemky moderní městské části spravoval obvodní národní výbor BRNO IV (pozemky tehdy patřící ke k.ú. Židenice) a místní národní výbory MALOMĚŘICE a LÍŠEŇ. Zbývající území bylo do druhé katastrální reformy součásti obce Kanice. K této reformě došlo během tohoto období.
  • 1971-1972 - pozemky moderní městské části spravovaly obvodní národní výbory BRNO IV (pozemky patřící ke k.ú. Židenice) a BRNO XIII. MALOMĚŘICE (pozemky patřící ke k.ú. Maloměřice).
  • 1972-1975 - pozemky moderní městské části spravoval obvodní národní výbor BRNO IV (pozemky patřící ke k.ú. Židenice) a BRNO-MALOMĚŘICE (pozemky patřící ke k.ú. Maloměřice).
  • 1975-1990 - území Vinohrad bylo z počátku součástí městských obvodů Brno IV a Brno III, později byly všechny panelové domy součástí městského obvodu Brno IV., což ovšem představovalo v rámci Brna určitou anomálii, jelikož koncem 70. let bylo stanoveno pravidlo, že ani jedno katastrální území nemá být rozděleno mezi více katastrálních území.
  • od 24. listopadu 1990 moderní samosprávná městská část Brno-Vinohrady.

Starostové městské části[editovat | editovat zdroj]

Detailní popis hranic městské části[editovat | editovat zdroj]

Jak již bylo uvedeno výše, skládá se území městské části Brno-Vinohrady z částí dvou katastrálních území, jimiž jsou Maloměřice a Židenice. Jak je však patrné například z mapy na brněnském GIS, rozděluje v současné době (stav ke 29. září 2014) tato hranice na několika místech dokonce i několik parcel.

Podle brněnského GISu začíná na území katastrálního území Židenice nejjižnější úsek hranice mezi městskými částmi Brno-Vinohrady a Brno-Židenice na trojmezí s hranicí s městskou částí Brno-Líšeň, tvořeném stykem líšeňské parcely 4292/11 s parcelami 7947 a 7958/16. Od tohoto místa probíhá hranice mezi městskými částmi Brno-Vinohrady a Brno-Židenice k severozápadu a jihozápadu to z počátku po severovýchodní a severní hranici parcely č. 7947 (kterou ponechává na území městské části Brno-Židenice)cely), dále se obrací k severozápadu, pokračujíc po severovýchodní hranici parcelyseverní hranici parcely 7947 a poté se obrací k severozápadu, probíhajíc po severovýchodní hranici parcely 4920/5 a východní hranici parcely 4920/13; poté se hranice obrátí k jihozápadu, probíhající po jižní hranici parcel 7807, 7808, 7809 a 7810/1; dále hranici tvoří východní hranice parcely 7810/2; jižní hranice parcely 7811; jižní hranice parcely 7745/2 (ulice Šedova); východní hranice parcely 5116/3, jižní hranice parcel 7242/2, 7240/3, 7237, 7234, 7233, 7229/2, 7229/1, 7228, 7226, 7225/1, 7223, 7216 a 7213; jižní, západní a severní hranice parcely 7212; severní hranice parcel 7214 a 7218; západní a severní hranice parcely 7221; severní hranice parcely 7225/2; jižní hranice parcel 7249, 7292, 7294/2, 7296, 7298/3, 7298/1, 7299/1, 7304, 7306/3, 7308, 7313, 7316, 7320, 7322, 7323, 7327, 7329, 7331, 7332, 7334/1, 7336, 7338/2, 7339/1, 7341, 7342, západní hranici parcely 7342; jižní okraje parcel 7197/2, pokračuje na západ přičemž po vnitřní kresbě rozděluje na dvě části parcelu 7196/1; dále společná hranice pokračuje po jižní hranici parcel 7194/1, 7192/2, 7190/1, 7344, 7186/2; po jižní a západní hranici parcely 7184/2; po jižní hranici parcel 7353/2, 7179/1, 7180, 7174/1, 7170/2, 7170/1 a 7160; po západní hranici parcel 7160 a 7161; po jižní hranici parcel 7156, 7155 a 7148, pokračuje dále k jihozápadu po východním hranici parcel 7142/26, 7142/27 a 7142/28; jižní okraje parcel 7142/28; pak se stočí prudce k jihozápadu po východní hranici parcely 7135, poté se obrátí prudce k severozápadu, procházejíc po jižní hranici parcel 7135, 7130, 7124/2, 7121/2, 7119/2 a 7108/1; poté se stočí prudce k jihozápadu, procházejíc po jihovýchodní hranici parcely 7092/3; poté se stočí prudce k severozápadu, procházejíc po jihozápadní hranici parcel 7092/3, 7092/2, 7089/1, 7086/1, 7083/1, 7082/1; poté se stočí prudce k jihozápadu, procházejíc po jihovýchodní hranici parcely 7081/2; poté se obrátí prudce k severozápadu, procházejíc po jihozápadní hranici parcel 7081/2 a 7080/2; dále se stočí prudce k jihozápadu, procházejíc po jihovýchodní hranici 7079 a chvíli též po jihovýchodní hranici parcely 7078/3; přibližně v severní čtvrtině její jihovýchodní hranice však prudce obrátí k severozápadu a tuto parcelu po její vnitřní kresbě rozdělí na dvě části mezi městskou část Brno-Židenice a Brno-Vinohrady. Dále hranice prochází po jihozápadní hranici parcel 7076/2, 7076/1 a 7369/1; dále se na chvíli stočí prudce k severovýchodu, procházejíc po jihovýchodní hranici parcely 7376/5, poté obrátí k severozápadu, procházejíc po severovýchodní hranici téže parcely, poté se stočí k jihozápadu, procházejíc po severozápadní hranici parcel 7376/5, 7376/3 a 7376/4. Hranice pak dále sleduje západní hranici parcel 7376/6, 7377/2, 7379/2, 7382/2, 7384/2, 7385/2, 7388/4, 7388/3, 7390/2, 7395, 7396, 7397 a 7399/1; poté se stočí prudce k severovýchodu, procházejíc po severozápadní hranici parcely 7399/1 a 7400. Poté hranice sleduje západní hranici parcely 7641/1 - tuto parcelu tvoří cesta. Dále se hranice obrátí prudce k východu a pokračuje po severní hranici parcel 7641, 7628/2, 7628/3, 7628/1 a jižní hranice parcely 7477/1, poté hranice obrátí na chvíli prudce k severozápadu a poté k jihozápadu, probíhajíc po severovýchodní a severozápadní hranici parcely 7477/1; poté se hranice obrátí prudce přímo k severu, probíhajíc po východní hranici parcely 7623/183, poté obrátí na chvíli přímo k západu, probíhajíc po severní hranici téže parcely, poté se stočí opět přímo k sešveru, probíhající po západní hranici parcel 7623/36, 7603/2, 7603/1, 7608/3 a 7608/1. Poté se hranice stočí k severovýchodu a posléze k jihovýchodu, probíhající po jižní hranici parcel 7612/3 a 7612/2; poté hranice probíhá po severním okrajic oblouku silniční komunikace, jíž tvoří parcela 7623/36. Dále pak hranice pokračuje k východu po jižní hranici parcely 7612/1 a 7614; dále po jižní hranici parcely 7621, 7620 a 9174. Dále se stáčí k severozápadu, probíhajíc po západní hranici parcel 9172 a 7975/1. Poté obrátí hranice prudce k východu, probíhajíc po severní hranici parcel 7975/1, 7975/36, 7975/44, 7975/45, 7534/2 a 8966.

Poté se stáčí k severozápadu přičemž prochází po katastrální hranici Židenic a Maloměřic až k jižní hranici zahradních pozemků přiléhajících k severnímu okraji silniční komunikace v Rokytově ulici. Odtud se pak hranice stáčí k severovýchodu, procházejíc katastrálním územím Maloměřice po jižní hranici zahradních a následně lesních pozemků přiléhajících k severnímu okraji silniční komunikace v ulicích Rokytova a Žarošická až ke hranici s katastrálním územím Židenice, kde pak ostře obrátí k severovýchodu, probíhajíc nadále po hranici katastrálních území Maloměřice a Židenice.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí 2013. Základní údaje za obce, části obcí a základní sídelní jednotky podle krajů a okresů. Jihomoravský kraj – okres Brno-město [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013-10-31, [cit. 2015-01-20]. Obsahuje základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů, provedeného k 26. březnu 2011. Dostupné online.  
  2. Usnesení ZMČ Brno-Židenice o změně katastrální hranice mezi k. ú. Maloměřice a k. ú. Židenice na správním území MČ Brno-Vinohrady
  3. Příloha k zápisu 10. zasedání Zastupitelstva MČ Brno - Židenice konaného dne 2. října 2000
  4. Usnesení ZMČ Brno-Židenice o změně katastrální hranice mezi k. ú. Maloměřice a k. ú. Židenice na správním území MČ Brno-Vinohrady
  5. Usnesení z XXII. zasedání ZMČ Brno-Maloměřice a Obřany, konaného 23.4.2014
  6. Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Brna, konaného dne 2. září 2014, o změně hranice katastrálních území Maloměřice a Židenice
  7. Upozornění o nabytí právní moci nové katastrální hranice mezi Židenicemi a Maloměřicemi
  8. http://www.turistika.cz/mista/hotel-velka-klajdovka
  9. http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=3325

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠVÉDA, Jiří - Městská část Brno-Židenice. Z dějin Židenic, Zábrdovic a Juliánova. ISBN 80-86137-51-1. Strana 86.
  • VINOHRADY a okolí - PLÁN MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO-VINOHRADY

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]