Růžový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Růžová (rozcestník).
Růžový
Ulice U Viaduktu
Ulice U Viaduktu
Lokalita
Charaktervesnice
Městská částBrno-Chrlice
ObecBrno
OkresBrno-město
KrajJihomoravský kraj
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíChrlice
PSČ643 00, pošta Brno-Chrlice
Růžový
Růžový
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Růžový (do roku 1947 Roznberk, německy Rosenberg) je vesnice v Brně, součást městské části Brno-Chrlice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vesnice Růžový vznikla jako raabizační osada v těsné blízkosti Chrlic. Na jejich severovýchodním okraji se nacházely dva panské dvory, které byly na přelomu 18. a 19. století zrušeny. Severní z nich, ležící za Tuřanským potokem, byl v 80. letech 18. století zbořen a jeho místo bylo rozparcelováno. V roce 1787 zde vznikla řadová familiantská zástavba nové vsi Roznberk, která si udržela půdorys a dispozici už neexistujícího pravoúhlého dvora s malou návsí uprostřed (dnešní ulice U Dráhy), na které později vzniklo několik dalších domků. Obdobně zastavěna byla i přístupová cesta z Chrlic (dnešní ulice Blümlova). V roce 1790 čítala ves celkem 32 domů, ve kterých žilo 143 osob.[1]

Během první čtvrtiny 19. století se ves rozrostla jižním směrem. Jednak vznikla zástavba na druhé straně cesty směrem na Tuřany (dnešní ulice U Viaduktu), která společně s původními domy v místě jižního křídla dvora vytvořila krátkou ulici. Druhé rozšíření vsi se týkalo bývalého druhého chrlického dvora jižně od Tuřanského potoka, který navazoval na severovýchodní zástavbu Chrlic a s protilehlým zámkem vytvářel náměstíčko (dnešní Chrlické náměstí). Dvůr byl rovněž zbořen, zůstalo však stát jeho západní křídlo, které bývalo jeho hlavní budovou a které je zachováno dodnes. Místo východního křídla vznikla nová zástavba a zároveň byla vybudována krátká ulice ze severu (dnešní ulice Na Mlatech). Tím byl základní urbanistický rozvoj Růžového ukončen. V roce 1834 čítala ves 54 domů, v nichž žilo 277 lidí. V dalších desetiletích byly postaveny ještě domy podél cesty do Holásek (dnešní ulice V Rejích) a východně od bývalého jižního dvora vznikla současná ulice Prokešova.[1] Roku 1856 byl postaven v dnešní ulici U Viaduktu kříž, který je jedinou výraznější historickou pamětihodností vsi.[2] Podél východního okraje vesnice byla v roce 1869 zprovozněna železniční trať z Brna do Přerova.[3] Do roku 1900 stoupl počet obyvatel Roznberku na 495 a počet domů na 75.[1]

Od svého založení byl Růžový součástí Chrlic. V 19. století probíhaly snahy o osamostatnění, které vyvrcholily v 70. letech. Samostatná obec Roznberk vznikla v roce 1875. Ta se však stále nacházela v chrlickém katastrálním území a další desetiletí se řešilo katastrální uspořádání. Krátce před první světovou válku přiznal vídeňský Nejvyšší soudní dvůr Roznberku katastr, k realizaci tohoto rozhodnutí ovšem kvůli válečným událostem nedošlo. Obě obce jednaly o katastrálním uspořádání i za první republiky, kvůli neexistující shodě ale k žádným faktickým krokům nedošlo.[4] V roce 1930 žilo v Roznberku 493 obyvatel, jeho zástavba byla tvořena 96 domy.[1] Roku 1947 byl název vsi změněn na český tvar Růžový.[5] Obec byla v roce 1949 připojena k Chrlicím,[6] v jejich rámci měla ves zpočátku status osady, ten však byl o další dva roky zrušen. V roce 1971 se Chrlice i s Růžovým staly součástí Brna. Obě vsi si udržely vesnický charakter a tvoří jeden spojitý intravilán.[7]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 500–501. 
  2. STEHLÍKOVÁ, Klára. Epigrafické památky jihovýchodní části Brna do r. 1900. , 2015. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Ústav pomocných věd historických a archivnictví. Vedoucí práce Helena Krmíčková. s. 21. Dostupné online.
  3. KOTRMAN, Jiří. Historický vývoj brněnského železničního uzlu. In: KOTRMAN, Jiří. 160 let železnice v Brně. Brno: České dráhy, 1999. S. 30–42.
  4. FASORA, Lukáš; ŠTĚPÁNEK, Václav, a kol. Dějiny Brna 6: Předměstské obce. Brno: Statutární město Brno a Archiv města Brna, 2017. ISBN 978-80-86736-54-9. S. 591. Dále jen Fasora–Štěpánek. 
  5. Fasora–Štěpánek, s. 597.
  6. Vyhláška č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. [cit. 2018-03-03]. Dostupné online.
  7. Fasora–Štěpánek, s. 597.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]