Brno-Žabovřesky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Brno-Žabovřesky
Městská část Brno-Žabovřesky • Vlevo 1: Secesní dům z roku 1908 • Vlevo 2: Kounicovy koleje, národní kulturní památka • Vlevo 3: Ulice Elišky Machové • Vpravo 1: Makovského náměstí • Vpravo 2: Wilsonův les/lesopark • Vpravo 3: Kolonie Nový dům (1928)

Městská část Brno-Žabovřesky
• Vlevo 1: Secesní dům z roku 1908
• Vlevo 2: Kounicovy koleje, národní kulturní památka
• Vlevo 3: Ulice Elišky Machové
• Vpravo 1: Makovského náměstí
• Vpravo 2: Wilsonův les/lesopark
• Vpravo 3: Kolonie Nový dům (1928)

městská část statutárního města Brna
kraj: Jihomoravský
okres: Brno-město
historická země: Morava
rozloha: 4,35 km²
obyvatel: 21 047 (26. 3. 2011[1])

PSČ: 616 00
zákl. sídelních jednotek: 12
celých částí obce: 1
dílů částí obce: 0
celých katastrálních území: 1
částí katastr. území (ÚTJ): 0
adresa úřadu: Horova 28
616 00 Brno
info@zabovresky.brno.cz
starosta / starostka: Ing. Pavel Tyralík[2] (ČSSD)[3]

Oficiální web: www.zabovresky.cz

Brno-Žabovřesky na mapě

Brno-Žabovřesky je městská část severozápadně od centra statutárního města Brna. Je tvořena městskou čtvrtí Žabovřesky (německy Sebrowitz,[4] v hantecu Žabiny), původně samostatnou obcí, která byla k Brnu připojena v roce 1919. Její katastrální území má rozlohu 4,35 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přes 21 000 obyvatel.

Žabovřesky se rozkládají na levém břehu Svratky a mají městský charakter. Na území městské části se nachází dva lesoparky, z nichž Wilsonův les tvoří nejjižnější část Žabovřesk. Naopak lesopark na Palackého vrchu tvoří nejsevernější část čtvrti.

Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Žabovřesky zařazeno do volebního obvodu číslo 60.

Sousedící městské části[editovat | editovat zdroj]

Žabovřesky na jihovýchodě sousedí s městskou částí Brno-střed (s katastrálními územími Pisárky, Stránice a Veveří), na východě a severovýchodě s městskou částí Brno-Královo Pole (s katastrálními územími Královo Pole a Ponava), na severozápadě s městskou částí Brno-Komín, a na jihozápadě s městskou částí Brno-Jundrov (s katastrálním území Jundrov).

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

Ve Wilsonově lese

Žabovřesky vznikly už ve středověku a původně se jednalo o velice malou zeměpanskou ves. První písemnou znímkou se Žabovřesky připomínají v roce 1156, kdy kníže Vladislav II. daroval filiálnímu klášteru třebíčských benediktinů na Luhu (v dnešním Komárově) desátek z polí ve vsi Manicích u Žabovřesk. Kolem roku 1260 se nazývají Břešťany, 1314 Séwerwitz a později Ziabobreski.[5] Před rokem 1314 se Žabovřesky staly šlechtickým majetkem. Na severním okraji původních Žabovřesk existovala ve středověku, pravděpodobně v prostoru dnešní ulice Maničky, malá vesnice Manice, jež byla v 15. století připojena k Žabovřeskám. První písemná zmínka o Manicích pochází již z roku 1092.[5] Roku 1784 vznikla v důsledku raabizace v centrální části katastru Žabovřesk, východně od zástavby původní vsi, osada Vinohrádky (něm. Weinberg), tvořená jednoulicovou zástavbou v prostoru dnešní Horovy ulice. V 19. století pak, v nejjižnější části tehdejšího žabovřeského katastru, vznikla na levém břehu Svratky osada Kamenný Mlýn, jež se roku 1898 stala samostatnou obcí s vlastním katastrálním územím. Před polovinou 19. století začal velice rychlý růst zástavby Žabovřesek a Vinohrádek, která se rozšiřovala především směrem k Brnu.

Roku 1847 byla tehdy ještě nezastavěná jihovýchodní část tehdejšího katastru obce Žabovřesky – s ulicemi Chládkovou, Matzenauerovou, Spojovací, Zborovskou a Žižkovou překatastrována do katastrálního území Křížová, s níž se pak 6. července 1850 stala součástí Brna. Téhož dne se součástí Brna stala i nejvýchodnější část území dnešních Žabovřesk, vymezená na západě linií ulic Veveří a Tábor, jako původní součást tehdejšího katastrálního území Velká Nová Ulice. 16. dubna 1919 pak byl k Brnu připojen zbytek území dnešní městské části, zahrnující kromě většiny území původního katastru dosavadní obce Žabovřesky také severní část katastru dosavadní obce Kamenný Mlýn a malou část původního katastru Jundrova.

Někdejší „Česká úřednická čtvrť“

Ještě před rokem 1918 začala na východě Žabovřesk v těsném sousedství Wilsonova lesa vznikat zástavba České úřednické čtvrtě jako protiváha Německé úřednické čtvrti na východě sousední Masarykovy čtvrtě. Kolem roku 1922 zde již existovala vilová zástavba ulic Krondlovy, Tichého a Gogolovy. Zástavba této části Žabovřesk postupně s Masarykovou čtvrtí splynula. V letech 1922–1923 byla v sousedství České úřednické čtvrtě postavena významná budova Kaunicových studentských kolejí.

Roku 1927[6] byl téměř celý katastr Kamenného Mlýna připojen zpět k Žabovřeskám, nepatrná nezastavěná část území na jihu, zasahující do dnešní parcely 882/1, byla naopak připojena ke Starému Brnu a Vídeňce. Zároveň došlo k úpravě hranice s katastrálními územími Jundrov, Komín, Královo Pole, Křížová a Velká Nová Ulice a Červená, při níž Žabovřesky ztratily ve prospěch Křížové část katastru při východní straně Březinovy ulice a pozemky po obou stranách Wurmovy ulice; naopak jim byla vrácena oblast ležící západně od ulice Tábor. Od Králova Pole získaly některé pozemky ležící na západní straně Purkyňovy ulice, jižně od Tyršovy ulice, zatímco Královo Pole získalo od Žabovřesk malé území na rohu Purkyňovy a Dobrovského; od Komína získaly domy na severní straně Štursovy ulice v současném katastru Komína, a od Jundrova pozemky ležící východně od Veslařské ulice na současném katastru Žabovřesek. Roku 1930 přestal být Kamenný Mlýn samostatnou osadou.

Na západní straně Wilsonova lesa pak byla podle návrhu Bohuslava Fuchse roku 1930 postavena funkcionalistická budova dětského domova Dagmar.

Za války neblaze proslulé Kounicovy studentské koleje

Během druhé světové války byly Kounicovy koleje byly přeměněny na policejní věznici brněnského gestapa a jeho popraviště,[7] zatímco vojenské baráky na hranicích žabovřeského katastru se staly koncentračním táborem Pod Kaštany.

Po roce 1945 pokračovala především výstavba bytových domů, které postupně vyrůstaly na původně volných prostorech mezi starší zástavbou Žabovřesk a Králova Pole. V letech 1966-1977 bylo postaveno v Žabovřeskách velké panelové sídliště, které dokončilo propojení Žabovřesk se sousední zástavbou Králova Pole. Na svazích Palackého vrchu pak na sídliště navázaly řadové, místy terasové rodinné domky.

Při radikální druhé katastrální reformě Brna, provedené v letech 1966-1969 došlo k podstatně větším změnám hranice katastrálního území Žabovřesky. Žabovřesky při ní ztratily jižní část území (včetně jižní poloviny Kamenného Mlýna), začleněnou do nově vzniklého katastru Pisárky, svoji část Masarykovy čtvrtě začleněnou do nově vytvořeného katastru Stránice, východní část nově začleněnou do Králova Pole, i západní část území s částí Štursovy ulice (včetně domů náležejících do roku 1927 ke Komínu) a některými pozemky současného SOÚ Spojů nově přičleněnou ke Komínu. Žabovřesky pro změnu získaly části zrušených katastrálních území Křížová (de facto se jim však pouze vrátila velká část území, kterou od nich Křížová v minulosti získala, včetně okolí východní strany Březinovy ulice) a Velká Nová Ulice a Červená.

V 70. letech 20. století byla při výstavbě silnice z Pisárek do Komína a Bystrce zcela zlikvidována zástavba Kamenného Mlýna.

K 1. červenci 1979[8] došlo k další změně žabovřeských hranic, při níž Žabovřesky ve prospěch katastrálního území Ponava ztratily část území náležející do 60. let 20. století ke katastru Velké Nové Ulice a Červené. Jednalo se o území vymezené na západě ulicí Kounicovou, na severu ulicí Tábor, na východě ulicí Chodskou a na jihu ulicí Šumavskou. Od té doby již k dalším změnám hranice nedošlo a katastrální hranice z roku 1979 se stala 24. listopadu 1990 i hranicí nově vzniklé samosprávné městské části Brno-Žabovřesky.

Vývoj správní příslušnosti po roce 1945[editovat | editovat zdroj]

  • 1945-1946 - Žabovřesky v tehdejších katastrálních hranicích tvořily městský obvod Brna s vlastním MNV
  • 1947-1949 - území moderní městské části Brno-Žabovřesky bylo rozděleno mezi městské obvody Brno I. (část území náležející tehdy ke katastrům Křížové a Velké Nové Ulice a Červené) a Brno III. (většina území moderní městské části)
  • 1949-1954 - území moderní městské části Brno-Žabovřesky bylo rozděleno mezi městské obvody Brno VI. (většina území moderní městské části), Brno II. (menší část území východně od komunikace v ulici Pod Kaštany a jižně od ulice Tábor) a Brno VII. (malá část území východně od komunikace v ulici Hradecká a severně od ulice Tábor).
  • 1954-1957 - území moderní městské části Brno-Žabovřesky bylo rozděleno mezi městské obvody Brno VII. (většina území moderní městské části), Brno II. (menší část území východně od komunikace v ulici Pod Kaštany a jižně od ulice Tábor) a Brno V. (malá část území východně od komunikace v ulici Hradecká a severně od ulice Tábor).
  • 1957-1990 - celé území moderní městské části náleželo k městskému obvodu Brno II.
  • od roku 1990 – moderní samosprávná městská část Brno-Žabovřesky.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Brně-Žabovřeskách.
Jurkovičova vila

Školství[editovat | editovat zdroj]

V městské části působí čtyři základní školy (náměstí Svornosti, Jana Babáka, Sirotkova a waldorfská ZŠ a MŠ Plovdivská[10]) a pět mateřských škol.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Veřejné dopravní spojení s ostatními částmi Brna zajišťuje Dopravní podnik města Brna prostřednictvím tramvajových linek 1 (jiho-západně z Pisárek do Komína), 3 a 11 (východo-západně z Veveří do Komína), trolejbusových linek 34 a 36 (v severní části území), autobusových linek 44, 84 (okružní linky, obsluhují sever MČ - ul. Královopolská), 53 (bsluha severní části MČ Palackého vrchu) a 80 (oblast u Kounicových kolejí) a nočních autobusových linek N89, N92 a N93.

Území městské části protíná severo-jižně část městského okruhu, a to ulicí Žabovřeskou od brněnského výstaviště v Pisárkách po křižovatku s ulicí Hradeckou v Králově Poli.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí 2013. Základní údaje za obce, části obcí a základní sídelní jednotky podle krajů a okresů. Jihomoravský kraj – okres Brno-město [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013-10-31, [cit. 2015-01-20]. Obsahuje základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů, provedeného k 26. březnu 2011. Dostupné online.  
  2. Žabovřesky mají nového starostu. Do křesla jde Tyralík
  3. http://www.cssdbrno.cz/cs/mistni-organizace/mo-03-brno-zabovresky/zastupitele
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 209.  
  5. a b VLASÁKOVÁ, Olga. Brno Žabovřesky Historie a současnost. [s.l.] : Zastupitelstvo MČ Brno Žabovřesky. 155 s.  
  6. mapa katastrálního území Žabovřesky [online]. mapa je datovaná rokem 1904, ale zachycuje i pozdější změny. Dostupné online. (čeština) 
  7. Kounicovy koleje v Brně, navštíveno 26. února 2010.
  8. Ústřední věstník České socialistické republiky, ročník 1980, částka 1, č. 3/1980, str. 23
  9. Zajímavá místa v Brně-Žabovřeskách
  10. Školy a sdružení u nás: Brno – Waldorfské školy

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FLODROVÁ, Milena. Brno v proměnách času : malá zamyšlení. Brno : Šimon Ryšavý, 2007. 178 s. ISBN 80-86137-79-1. Kapitola Žabovřesky aneb Sebrovitz, s. 161-164.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]