Brno-sever

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Brno-sever
Městská část Brno-Sever • Nahoře (vlevo): Panorama Lesné • Nahoře (vpravo): Panorama Husovic • Vlevo 1 (vlevo): Kostel Nejsvětějšího srdce Páně • Vlevo 1 (vpravo): Most přes schodovou ulici • Vlevo 2: Ulice v Soběšicích • Vlevo 3: Ulice v Černých polích • Vpravo 1 (vlevo): Bytový komplex Orion na Lesné • Vpravo 1 (vpravo): Soběšická rozhledna • Vpravo 2: Jedna z budov Mendelovy univerzity • Vpravo 3: Vila Tugendhat, Světové dědictví UNESCO

Městská část Brno-Sever
• Nahoře (vlevo): Panorama Lesné
• Nahoře (vpravo): Panorama Husovic
• Vlevo 1 (vlevo): Kostel Nejsvětějšího srdce Páně
• Vlevo 1 (vpravo): Most přes schodovou ulici
• Vlevo 2: Ulice v Soběšicích
• Vlevo 3: Ulice v Černých polích
• Vpravo 1 (vlevo): Bytový komplex Orion na Lesné
• Vpravo 1 (vpravo): Soběšická rozhledna
• Vpravo 2: Jedna z budov Mendelovy univerzity
• Vpravo 3: Vila Tugendhat, Světové dědictví UNESCO

městská část statutárního města Brna
kraj: Jihomoravský
okres: Brno-město
historická země: Morava
rozloha: 12,24 km²
obyvatel: 47 643 (26. 3. 2011[1])

PSČ: 602 00, 613 00, 614 00, 638 00
zákl. sídelních jednotek: 23
celých částí obce: 3
dílů částí obce: 2
celých katastrálních území: 3
částí katastr. území (ÚTJ): 2
adresa úřadu: Bratislavská 70
601 47 Brno
info@sever.brno.cz
starosta / starostka: Mgr. Martin Maleček

Oficiální web: www.sever.brno.cz
Ofic. web úřadu: www.sever.brno.cz

Brno-sever na mapě

Brno-sever je městská část na severu statutárního města Brna. Je tvořena několika čtvrtěmi a katastrálními územími, konkrétně Husovicemi, Lesnou a Soběšicemi a částmi Černých Polí a Zábrdovic. Celková katastrální výměra činí 12,24 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990, její úřad sídlí v Zábrdovicích. Žije zde přes 47 000 obyvatel.

Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-sever zařazeno do volebního obvodu číslo 60.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Městská část Brno-sever se rozkládá na okraji brněnské kotliny, z její níže položené části území stoupá přes terasu Lesné k zalesněným náhorním planinám v katastru Soběšic. Městská část má velice nesourodou strukturu a v důsledku svého vymezení i dost atypický tvar připomínající přesýpací hodiny. S výjimkou Soběšic, které mají charakter velké vesnice, má zbytek městské části výrazně městský charakter. Úřad městské části se nachází v katastrálním území Zábrdovice. Na území městské části se nachází například budovy Mendelovy univerzity, Muzeum romské kultury, dětská nemocnice, Taneční divadlo MIMI FORTUNAE, vila Tugendhat nebo soběšický klášter klarisek. Dále se zde nachází i park Schreberovy zahrádky. Zatím jediným kostelem na území městské části je husovický kostel Nejsvětějšího srdce Páně.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Územím městské části prochází řada frekventovaných dopravních tepen, zejména část trasy brněnského Velkého městského okruhu (VMO), jež zde prochází ulicí Provazníkovou, Husovickým tunelem a dále ulicí Porgesovou. K dalším zdejším dopravně frekventovaným ulicím patří například Cejl, Dukelská Třída, Merhautova, Okružní, Seifertova, Třída Generála Píky a Vranovská. Veřejnou dopravu mezi jednotlivými čtvrtěmi městské části a zbytkem Brna zajišťuje v rámci Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje Dopravní podnik města Brna prostřednictvím denních autobusových linek 43, 44, 46, 57, 67, 84, tramvajových linek 2, 3, 4, 5, 7, 9 a 11, trolejbusových linek 25 a 26, a nočních autobusových linek 92, 93, 94, 97, 99.

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Nejstaršími částmi Brna-severu jsou Husovice, Soběšice a Zábrdovice, jejichž zástavba vznikala již od středověku. Černá Pole vznikala až během 19. a 20. století. Naopak nejnovější částí je Lesná, jejíž panelová zástavba vznikala v 60. - 70. letech 20. století. V přibližně stejné době (60. - 80. léta) vznikly i panelové domy v Černých Polích. V ostatních čtvrtích moderní městské části se panelová sídliště neobjevila. V letech 1996-1998 byl na území městské části vybudován Husovický tunel.

Z historického hlediska zahrnuje území moderní městské části Brno-sever celé katastry bývalého města Husovice a bývalé obce Soběšice, části původních katastrů Králova Pole, Zábrdovic, Dolního a Horního Cejlu, Obřan a nepatrnou část původního katastru Velké Nové Ulice a Červené. Na tato katastrální území se území moderní městské části Brno-sever členilo až do druhé katastrální reformy ze druhé poloviny 60. let 20. století, přičemž během historie došlo k několika úpravám hranic těchto celků. K Brnu bylo území městské části Brno-sever připojeno postupně v několika fázích: 6. července 1850 byly připojeny Dolní a Horní Cejl, Velká Nová Ulice a Zábrdovice; 23. října 1912 některé pozemky původně patřící ke Královu Poli; 16. dubna 1919 pak byly připojeny Husovice, Obřany a zbytek území Králova Pole; 26. listopadu 1971 byly jako poslední připojeny Soběšice. Moderní městská část Brno-sever vznikla 24. listopadu 1990 na většině území dosavadního městského obvodu Brno III, od něhož se při jeho zrušení oddělilo několik čtvrtí (například Maloměřice a Obřany), jejichž obyvatelé vyjádřili po Sametové revoluci nespokojenost s dosavadní příslušností svých čtvrtí k tomuto obvodu a jeho fungováním. K 1. květnu 1998 pak byla městská část Brno-sever na základě dohody se sousední městskou částí Brno-střed[2] dodatečně rozšířena připojením části katastrálního území Zábrdovice.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v městské části Brno-sever.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí 2013. Základní údaje za obce, části obcí a základní sídelní jednotky podle krajů a okresů. Jihomoravský kraj – okres Brno-město [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013-10-31, [cit. 2015-01-20]. Obsahuje základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů, provedeného k 26. březnu 2011. Dostupné online.  
  2. Dohoda o změně hranice mezi m.č. Brno-sever a Brno-střed

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]