Dopravní podnik města Brna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dopravní podnik města Brna
Logo
Právní forma akciová společnost
Založeno 1. ledna 1998
Sídlo Brno
Oficiální web www.dpmb.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dopravní podnik města Brna,a.s. (DPMB) je akciová společnost, která je hlavním dopravcem v městské hromadné dopravě na území statutárního města Brna. Jejím jediným akcionářem je město Brno.[1] Všechny provozované linky jsou zapojeny do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK), jehož jádro vzniklo v roce 2004 právě v Brně a okolí.

V roce 2017 provozoval Dopravní podnik města Brna dopravu na 11 tramvajových, 55 městských autobusových (z toho je 34 běžných denních, tři expresní, dvě určené primárně pro tělesně postižené, čtyři školní, jedna bezplatná k nákupnímu centru Avion a 11 nočních) a 13 trolejbusových pravidelných linkách v Brně a jeho nejbližším okolí. Rovněž je provozovatelem jedné linky lodní dopravy na Brněnské přehradě, dvou sezónních historických (nostalgických) linek (jedna tramvajová, jedna trolejbusová), seniorbusu a pravidelných vyhlídkových jízd turistického minibusu. Některé městské linky DPMB zajížděly z Brna i do některých okolních měst (Kuřim, Modřice a Šlapanice) a obcí (Bílovice nad Svitavou, Česká, Kobylnice, Lelekovice, Prace, Sokolnice a Vranov). Příměstská autobusová doprava (regionální linky IDS JMK) zajišťovaná DPMB obsluhovala několik dalších obcí (např. Hvozdec, Veverskou Bítýšku nebo Ostopovice).

Brno bylo prvním městem na území dnešního Česka, kde byla zavedena tehdy koněspřežná tramvaj. Současná brněnská trolejbusová síť je největší v České republice, tramvajová síť je druhá největší po pražské.

Historie podniku[editovat | editovat zdroj]

Roku 1977 byli v brněnské MHD zrušeni průvodčí a bylo zavedeno samostatné odbavování cestujících.

Dopravní podnik města Brna akciová společnost vznikl dne 1. ledna 1998 přeměnou z Dopravního podniku města Brna, státního podniku, který byl zrušen bez likvidace. DPMB se v roce 2007 řídil stanovami upravenými a schválenými rozhodnutím jediného akcionáře v působnosti valné hromady.

Dne 25. listopadu 2013 zavedl DPMB prodej SMS jízdenek. Tato služba byla zavedena se zpožděním roku a půl oproti původnímu plánu, neboť jejího provozovatele se podařilo vybrat teprve ve třetím výběrovém řízení.[2]

Od 1. ledna 2017 zavedl DPMB elektronické odbavování cestujících s předplatními jízdenkami. Jízdní doklad je nahrán přímo na platební kartě, což je rozdíl oproti jiným městům v ČR, které používají vlastní karty, ať je to ODISka, nebo Lítačka.

Vedení podniku[editovat | editovat zdroj]

Generální ředitel DPMB Miloš Havránek
  • Generální ředitel: Ing. Miloš Havránek (od 16. května 2011),[3] Ing. Bedřich Prokeš (1998 – 15. května 2011)
  • Technický ředitel: Ing. Jaromír Holec (od 1. ledna 2012), Ing. Rudolf John (do 31. prosince 2011)
  • Provozní ředitel: Ing. Jan Seitl (od 1. ledna 2017), Ing. Jiří Valníček (do 31. prosince 2016)
  • Ekonomická ředitelka: Ing. Zuzana Ondroušková (od 1. ledna 2012), Ing. Hana Černochová (od 1. ledna 2008), Marie Marhanová (do 31. prosince 2007)

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Tramvajová doprava[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tramvajová doprava v Brně.

Brno bylo pátým městem v Rakousku-Uhersku, které zavedlo koněspřežnou dráhu, před Brnem byla pouze ve Vídni, Pešti, Budíně a Temešváru. V roce 1869 byl postaven první úsek, který vedl od Kiosku (dnešní Moravské náměstí) do Kartouz (dnešní Semilasso). Celá síť byla dokončena o rok později a dosáhla délky 14,5 km. Roku 1874 byl provoz kvůli nerentabilitě zrušen. Představitelé města ovšem chtěli udržet pouliční dráhu, a tak jednali s dalšími zájemci o tramvajovou dopravu. V roce 1876 byl tedy obnoven letní provoz na jedné trati z Pisárek do Králova Pole. Opět z důvodů finančních byla dráha roku 1881 zrušena.

Pomocí inzerce byl vybrán další zájemce a ten zavedl místo koňky parní dráhu. Provoz byl zahájen v roce 1884 opět na trati Pisárky – Královo Pole a nově i na odbočce k Ústřednímu hřbitovu. Kolem roku 1898 začaly neshody mezi městem a provozovatelem. Nedlouho poté celý podnik prodal majitel Rakouské elektrárenské společnosti Union.

Nový správce tratí přebudoval tratě na elektrické (provoz zahájen v červnu 1900) a do konce téhož roku byla zprovozněna třetí trať z náměstí Svobody do Zábrdovic, linky byly tehdy označeny barvami. Vznikla také Společnost brněnských elektrických pouličních drah, přímý předchůdce dopravního podniku, jenž byl v roce 1914 převzat městem. V následujících třech letech byly vybudovány další úseky, čímž byla síť dokončena a bez výraznějších změn vydržela do první světové války. Od roku 1913 byly linky označeny čísly. Po válce odešli rakouští pracovníci dopravního podniku. Byly změněny názvy mnoha zastávek. Začalo se s prodlužováním tratí a jejich zdvoukolejňováním. Následovalo rozšíření sítě linek do dalších čtvrtí. Např. v roce 1924 byla zahájena doprava do Maloměřic, o dva roky později do Řečkovic.

Padesátá léta přinesla do tramvajové dopravy spoustu inovací, jako třeba regulovaný nástup a výstup cestujících a dálkové ovládání dveří, které zamezilo vyskakování za jízdy. Poprvé došlo ke zrušení tarifních pásem a za jednu cenu se dalo jet buď pouze jednu zastávku nebo až na druhý konec města. V roce 1958 byl zahájen provoz nových vozů typu Tatra T2, pro které byla postavena nová vozovna v Medlánkách. V tomto roce byla zrušena doprava ulicí Kobližnou. Stavba tratí nebo jejich prodlužování ale pokračovalo.

V 80. letech probíhala stavba tratí rychlodrážního charakteru do sídlišť na okrajích města. Roku 1980 byla zprovozněna trať do Bohunic, v roce 1983 do Bystrce, do Líšně v roce 1986.

Od roku 1963 byly dodávány nové vozy Tatra T3 a od roku 1967 kloubové dvoučlánkové tramvaje Tatra K2, oba typy stále tvoří pilíř vozového parku.

V Brně jsou v provozu tramvaje Tatra T3 a její modifikace, Tatra K2 a její modifikace, Tatra KT8D5 a její modifikace, Tatra T6A5, Škoda 03T, Škoda 13T, Tatra K3R-N, VarioLF a VarioLF2.

Autobusová doprava[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Městská autobusová doprava v Brně.

V roce 1930 se ve městě objevily autobusy. Do konce tohoto roku bylo zprovozněno 7 linek, označených písmeny. Jejich provoz byl ztrátový. Autobusová doprava měla v Brně ale až do 50. let spíše doplňkový charakter.

Od konce 50. let však autobusy nabyly na významu. Zabezpečovaly dopravu do okrajových částí Brna a do průmyslových podniků, například do líšeňského Zetoru. Význam měly i při výstavbě velkých sídlištních celků – jejich trasa mohla být měněna spolu osídlováním.

DPMB provozuje autobusy typů Karosa B 931, Karosa B 941, Karosa B 961, Irisbus Citelis 12M, Irisbus Citelis 18M, Irisbus Crossway LE, Solaris Urbino 18 a minibusy Mave CiBus ENA a SKD Stratos. V letech 2014 a 2015 proběhla masivní modernizace vozového parku spojená s nákupem 100 ks vozidel na stlačený zemní plyn, kdy byly pořízeny vozy Irisbus Citelis 12M CNG, SOR NBG 12 a Iveco Urbanway 12M CNG.

Trolejbusová doprava[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Trolejbusová doprava v Brně.

V roce 1949 v Brně vyrazil do ulic tehdy moderní trolejbus. První linka vedla od Hlavního nádraží do Slatiny a do konce téhož roku byly uvedeny do provozu ještě další dvě linky. Jedna vedla z České (tehdy náměstí Rudé armády) do Králova Pole ulicí Botanickou, druhá od tramvajové smyčky Komárově do Tuřan. Linka 23 k tuřanské točně byla později zrušena a linka 21 do Slatiny prodloužena až do Šlapanic.

Brno bylo jediné město v ČSSR, kde byla budována trolejbusová síť jako doplněk tramvajové. Trolejbusy se začaly zavádět do nově vystavěných sídlišť (Kohoutovice, Slatina, Bystrc, Vinohrady).

Po vozech Škoda 6Tr, 7Tr, 8Tr a 9Tr byly do provozu uvedeny koncepčně odlišné vozy od stejného výrobce 14Tr a jim velmi podobná kloubová verze 15Tr. Dále zde jezdí trolejbusy Škoda 21Tr v různých modifikacích, Škoda 22Tr, Škoda 25Tr Irisbus a Škoda 31Tr SOR.

Lodní doprava[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Lodní doprava na Brněnské přehradě.

DPMB provozuje od roku 1946 na Brněnské přehradě vlastní lodní dopravu. Od roku 2012 používá celkem pět větších dvoupalubových (Lipsko, Vídeň, Utrecht, Dallas a Stuttgart) a jednu menší jednopalubovou loď (Brno), všechny jsou poháněny elektromotorem. Lodě jezdí každoročně od konce dubna do poloviny října.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Obchodní rejstřík – IČO 25508881, justice.cz
  2. KREJSOVÁ, Vladimíra. Za první půlden si v Brně koupilo SMS jízdenku 282 lidí [online]. Brnensky.denik.cz, 2013-11-25, [cit. 2013-11-25]. Dostupné online.  
  3. Eda. Nový generální ředitel jmenován [online]. Bmhd.cz, 2011-05-18, [cit. 2011-05-20]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 49°11′37″ s. š., 16°36′47″ v. d.