Ostopovice
| Ostopovice | |
|---|---|
.jpg) Náves v Ostopovicích | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Šlapanice |
| Obec s rozšířenou působností | Šlapanice (správní obvod) |
| Okres | Brno-venkov |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°9′40″ s. š., 16°32′44″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 751 (2025)[1] |
| Rozloha | 3,85 km²[2] |
| Katastrální území | Ostopovice |
| Nadmořská výška | 245 m n. m. |
| PSČ | 664 49 |
| Počet domů | 463 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | U Kaple 260/5 664 49 Ostopovice evidence@ostopovice.cz |
| Starosta | Jan Symon |
| Oficiální web | www |
  Ostopovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 583596 |
| Kód části obce | 113395 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ostopovice jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji, na rozhraní Bobravské vrchoviny a Dyjsko-svrateckého úvalu. Severním krajem obce protéká potok Leskava. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Ostupovici odvozené od osobního jména Ostupa (v jehož základu je sloveso ostúpiti – „obestoupit“) a znamenající „Ostupovi lidé“. Samohláska -o- ve druhé slabice je nářeční (poprvé doložena 1353). Jméno se také psalo Ustopovice a Ustupovice.[4]
O vzniku vsi vypráví místní legenda. Podle ní vesnici založili dva bratři, poutníci. Po dlouhém cestování se chtěl jeden z nich zastavit a odpočinout si. Druhý mu navrhl, aby šli ještě „o sto stop více“. A právě na onom místě měly vzniknout Ostopovice.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1237 z majetkoprávní transakce krále Václava I., která je podepsána svědky Robertem z Troubska a mistrem Štěpánem z Ostopovic. Dokument je zapsán v Moravských zemských deskách. Ostopovice bývaly samostatným statkem a panským sídlem, později rozděleným. Stávala zde tvrz a svobodnické dvory.
Na počátku 17. století zde bylo 22 domů, 3 z nich byly po třicetileté válce pusté. V roce 1790 zde bylo už 40 domů s 262 obyvateli, roku 1834 to už bylo 99 domů a 368 obyvatel. Škola v obci byla postavena roku 1834.[6]
V roce 2018 získaly Ostopovice první místo v národním kole soutěže Entente Florale a zúčastnily se i kola mezinárodního.[7]
V květnu 2026 byla otevřena nová dvoupatrová budova základní a mateřské školy. Nahradila původní nevyhovující budovu z 18. století.[8]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 419 | 428 | 525 | 606 | 685 | 689 | 913 | 847 | 904 | 1 041 | 1 458 | 1 376 | 1 298 | 1 544 | 1 826 |
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kaple svatého Jana Křtitele
- mostní konstrukce a propustek tzv. Hitlerovy dálnice
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Obecní úřad
Kaple svatého Jana Křtitele
Pomník obětem válek
ZŠ a MŠ Ostopovice
Dům čp. 27
Ulice
Dívčí kroje
Nedokončený most tzv. Hitlerovy dálnice na území obce
.jpg)
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Severním krajem území obce prochází dálnice D1 s exitem 190 Brno-západ a z této křižovatky vychází silnice I/23 na Brno. Dále územím prochází silnice III. třídy:
- III/15270 Starý Lískovec – Ostopovice – Střelice
- III/15273 Ostopovice – Moravany
Katastrálním územím obce prochází též železniční trať Brno – Jihlava, od roku 2021 je zde v provozu železniční zastávka. Obec leží v zóně 410 Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje a je obsluhována autobusovými linkami 403 a 502 a vlakovou linkou S4.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 201.
- ↑ STUDIE VODNÍHO PRVKU OSTOPOVICE [PDF online]. 2024 [cit. 2026-05-17]. Dostupné online.
- ↑ SLAVÍK, František A. Brněnský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2007. 392 s. ISBN 978-80-86347-53-0. S. 243.
- ↑ HRABAL, Michal. Kvetoucí sídlo Evropy? Šanci mají letos Ostopovice. Brněnský deník [online]. 2019-06-28 [cit. 2019-09-08]. Dostupné online.
- ↑ Ostopovice na Brněnsku dnes otevřely novou budovu školy místo dvouseleté. Archiweb [online]. 2026-05-14 [cit. 2026-05-21]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27.
- ↑ Obyvatelstvo podle pohlaví a obcí vybraného okresu, území Ostopovice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2022-11-11]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostopovice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Ostopovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
