Ostopovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ostopovice
Kaple svatého Jana Křtitele
Kaple svatého Jana Křtitele
Znak obce OstopoviceVlajka obce Ostopovice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0643 583596
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Brno-venkov (CZ0643)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Šlapanice
Historická země Morava
Katastrální území Ostopovice
Katastrální výměra 3,85 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 761 (2019)[1]
Nadmořská výška 245 m n. m.
PSČ 664 49
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu U Kaple 260/5
664 49 Ostopovice
Starosta MgA. Jan Symon (nez.)
Oficiální web: www.ostopovice.cz
E-mail: epodatelna@ostopovice.cz
Ostopovice
Ostopovice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostopovice jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji, na rozhraní Bobravské vrchoviny a Dyjsko-svrateckého úvalu. Severním krajem obce protéká potok Leskava. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1237 z majetkoprávní transakce krále Václava I., která je podepsána svědky Robertem z Troubska a mistrem Štěpánem z Ostopovic. Dokument je zapsán v Moravských zemských deskách. Ostopovice bývaly samostatným statkem a panským sídlem, později rozděleným. Stávala zde tvrz a svobodnické dvory.

Na počátku 17. století zde bylo 22 domů, 3 z nich byly po třicetileté válce pusté. V roce 1790 zde bylo už 40 domů s 262 obyvateli, roku 1834 to už bylo 99 domů a 368 obyvatel. Škola v obci byla postavena roku 1834.[2]

O vzniku vsi vypráví místní legenda.[zdroj?] Podle ní vesnici založili dva bratři, poutníci. Po dlouhém cestování se chtěl jeden z nich zastavit a odpočinout si. Druhý mu navrhl, aby šli ještě „o sto stop více“. A právě na onom místě měly vzniknout Ostopovice.

V roce 2018 získaly Ostopovice první místo v národním kole soutěže Entente Florale a zúčastnily se i kola mezinárodního.[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[4]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
419 428 525 606 685 689 913 847 904 1 041 1 458 1 376 1 298 1 544

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Severním krajem území obce prochází dálnice D1 s exitem 190 Brno-západ a z této křižovatky vychází silnice I/23 na Brno. Dále územím prochází silnice III. třídy:

  • III/15270 Starý Lískovec - Ostopovice - Střelice
  • III/15273 Ostopovice - Moravany

Katastrálním územím obce prochází též železniční trať Brno – Jihlava, vybudování železniční zastávky v obci je plánováno na rok 2022.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. SLAVÍK, František A. Brněnský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2007. 392 s. ISBN 978-80-86347-53-0. S. 243. 
  3. HRABAL, Michal. Kvetoucí sídlo Evropy? Šanci mají letos Ostopovice. Brněnský deník [online]. 2019-06-28 [cit. 2019-09-08]. Dostupné online. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online. 
  5. JAKUBCOVÁ, Hana. Vagony, které jezdí do ciziny, začnou vozit cestující přes Třebíč. Brněnský deník [online]. 2019-08-29 [cit. 2019-09-08]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]