Kuřim

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kuřim

Kostel svaté Maří Magdalény v Kuřimi
Znak obce KuřimVlajka obce Kuřimznakvlajka
Lokalita
Status město
LAU  (obec) CZ0643 583251
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Brno-venkov (CZ0643)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Kuřim
Historická země Morava
Katastrální území Kuřim
Katastrální výměra 17,37 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 11 026 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 286 m n. m.
PSČ 664 34
Zákl. sídelní jednotky 10
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa městského úřadu Městský úřad Kuřim
Jungmannova 968
664 34  Kuřim
Starosta Drago Sukalovský
Oficiální web: www.facebook.com/kurim
Ofic. web MÚ: www.kurim.cz
Email: posta@kurim.cz
Kuřim
Red pog.svg
Kuřim
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kuřim (německy Gurein) je město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v Bobravské vrchovině, 14 km severozápadně od Brna, na okraji přírodního parku Baba. V roce 2016 zde žilo přes 11 000 obyvatel a bylo tak největším městem v okrese. V katastru města je věznice pro výkon trestu odnětí svobody odsouzených mužů starších 18 let, kteří byli soudem zařazeni k výkonu trestu do věznice s ostrahou.

Poloha a přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Kuřim leží na samém okraji České vysočiny. Do oblasti zasahuje nejvýznamnější tektonický zlom České vysočiny, Boskovická brázda. Ta odděluje Hornosvrateckou vrchovinu na severozápadě od Bobravské a Drahanské.

Kuřimí protékají dva potoky: Kuřimka a Luční potok, který se do ní vlévá. Kuřimka se ve Veverské Bítýšce vlévá zleva do Svratky, již v místech vzdutí Brněnské přehrady. V západní části Kuřimi, u železniční trati, se nachází malý rybník Srpek.

Východně od Kuřimi, již mimo katastr města, se nachází hřeben Babího lomu (562,1 m n. m.), na kterém stojí rozhledna.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Kuřimi se nachází v listině vydané českým králem a moravským markrabětem Přemyslem Otakarem I., píše se v ní o placení desátek brněnskému kostelu sv. Petra a Pavla. Listina byla vydána při založení kuřimského kostela sv. Maří Magdaleny roku 1226. Kuřim však již vznikla pravděpodobně ve 12. století, v době přemyslovské kolonizace.

Kuřim během své středověké existence vystřídala mnoho pánů (Milota z Křižanova, Boskovicové, Nekšové z Landeka). Poté byla Kuřim prodána městu Brnu. Značný hospodářský vývoj byl přerušen třicetiletou válkou (kolem roku 1645), při níž byla Kuřim několikrát zpustošena. Kuřim však i přes tento útlak pomáhala Brnu při jeho obléhání.

V letech 1805 a 1809 prošlo Kuřimí Napoleonovo vojsko, přičemž se zde i usídlilo a kuřimští se museli starat o vojáky i jejich koně. V 19. století byla Kuřim sužována častými epidemiemi (cholera, mor) a také požáry, které takřka zničily celou obec. Do 1. světové války narukovalo z Kuřimi 298 mužů, 50 z nich padlo.

V roce 1926 začala výstavba měšťanské školy. Od roku 1943 začala na východě katastru Kuřimi vznikat nová osada Podlesí. V roce 1944 byl bombardován závod TOS Kuřim americkými letadly. V roce 1945 byla Kuřim bombardována ruskými letadly – 7 lidí zahynulo. Město bylo osvobozeno 9. května 1945.

K 1. lednu 1961[2] byl katastr Kuřimi usnesením ONV Brno-venkov ze dne 22. prosince 1960 rozšířen o pozemky o rozloze 5,8546 hektarů, ležící u východního okraje Podlesí, patřící předtím do katastru obce Lelekovic. Tehdy byly důvodem dva obytné domy a kulturní dům, urbanisticky patřící do sídliště Podlesí. Později došlo ještě k dalším úpravám hranice Kuřimi.

Městem se Kuřim stala roku 1964 (právně však až v roce 1990). Roku 1996 obdržela Kuřim prapor bílého listu s černými křídly s bílou jetelovou pružinou z městského erbu umístěným v horním žerďovém rohu. Od roku 2003 je Kuřim obcí s rozšířenou působností, její správní obvod čítá celkem 10 obcí.

V roce 2008 byla ve městě vyšetřována Kuřimská kauza.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[3]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[4]
1 403 1 535 1 585 1 610 1 874 2 024 2 844 4 131 5 944 7 076 7 695 8 621 8 930 11 540

Náboženský život[editovat | editovat zdroj]

Město je centrem římskokatolické farnosti Kuřim, která kromě samotné Kuřimi zahrnují i další tři sousední obce, Českou, Jinačovice a Moravské Knínice. V Kuřimi také funguje náboženská obec církve československé husitské se sborem Dr. Karla Farského.

Nedlouho před rokem 2012 vzniklo ve městě středisko konvertitů k ší'itskému islámu s názvem Ahlulbayt centrum. Jde o vůbec první takovou ší'itskou skupinou, jež se v Česku oficiálně prezentuje. Vyznávají směr dvanáctníků.[5]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Nádraží v Kuřimi

Kuřim leží na křižovatce silnic druhé třídy 385 (BrnoŽďár nad Sázavou) a 386 (Ostrovačice – Kuřim), východně od města také prochází silnice první třídy 43 (Brno – Svitavy).

Železnice[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází železniční trať Havlíčkův Brod – Kúty. V letech 1911–1936 se z ní v Kuřimi odpojovala trať do Veverské Bítýšky.

Kuřim je přestupním uzlem Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje v zóně 310. Spojení zajišťují vlaky na dráze S3 (Břeclav – Brno – Níhov) a autobusové linky 71, 91, 152, 162, 301, 302, 310, 311, 312 a 313.

Cyklotrasy[editovat | editovat zdroj]

Kuřimí vede několik cyklotras, z toho tři značené, spadající do kategorie 4 (regionální cyklotrasa):

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Kuřimi.

Školství[editovat | editovat zdroj]

V Kuřimi působí 4 školy: dvě základní, jedna střední a jedna umělecká.

  • ZŠ Tyršova (rok založení 1989) – 1. stupeň v budově v Komenského ulici (založena v roce 1929), 2. stupeň v Tyršově ulici
  • ZŠ Jungmannova (rok založení 1953) – 1. i 2. stupeň
  • SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. (rok založení 1951) – soukromá škola v prostorách kuřimského zámku
  • ZUŠ Kuřim (rok založení 1949) – sídlí v budově na Zahradní ulici s výukou hudebního, literárně-dramatického, tanečního a výtvarného oboru

Sport[editovat | editovat zdroj]

Město vyniká házenou, v níž muži jsou v II. lize – Morava a mladší dorost v I. lize – Morava. Od 1. října 2005 zahájila svou první sezónu nafukovací hala, a tak již kuřimští nemusejí odehrávat své ligové domácí zápasy jako dříve v Tišnově. Kuřim má vlastní fotbalový stadion (viz FC Kuřim), tenisové kurty, saunu, fitness centrum se soláriem. V Kuřimi se také nachází lezecká stěna vysoká 12 m s plochou 450 m² a 4 500 úchyty.

Koncem roku 2006 vedení města odsouhlasilo kompletní rekonstrukci krytého bazénu a koupaliště. Na podzim roku 2010 byl komplex otevřen jako Wellness Kuřim. V roce 2009 vybrán zastupitelstvem vítězný návrh z architektonické soutěže na multifunkční sportovní halu. V roce 2016 schválilo zastupitelstvo města zahájení stavby nové městské sportovní haly.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

  • TOS Kuřim: výroba obráběcích strojů, kuličkových šroubů
  • Slévárna Kuřim: výroba litin
  • TE Connectivity: výroba elektrokabeláží do automobilů, konektorů, kabelů, vláknové optiky

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Úřední list republiky Československé, ročník 1961, částka 5, str. 38, vydáno v Praze dne 1. února 1961
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
  4. Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz
  5. Kuřim má netušené prvenství. První centrum šíitských muslimů v zemi

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]