Nová Ves (okres Brno-venkov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nová Ves
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého na návsi od místního kameníka Majera z roku 1755

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého na návsi od místního kameníka Majera z roku 1755

znak obce Nová Vesznak

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0643 583502
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (LAU 1): Brno-venkov (CZ0643)
obec s rozšířenou působností: Ivančice
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální území: Nová Ves u Oslavan
katastrální výměra: 11,54 km²
počet obyvatel: 793 (2017)[1] (e)
domů 263
nadmořská výška: 278 m n. m.
PSČ: 664 13
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Nová Ves 67
66491 Ivančice
starosta / starostka: Ladislav Horák ("Sdružení nestraníků")
Oficiální web: novaves-bv.cz
E-mail: novaves.starosta@volny.cz

Nová Ves
Red pog.svg
Nová Ves
Zdroje k infoboxu a částem obce
O části města Pohořelice pojednává článek Nová Ves (Pohořelice).

Obec Nová Ves (německy Neudorf) se nachází západně od města Ivančice a jižně od města Oslavany v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v Boskovické brázdě, v katastrálním území Nová Ves u Oslavan, na okraji přírodních parků Oslava a Střední Pojihlaví. V obci je 263 popisných čísel a žije zde přibližně 800 obyvatel.

Obec Nová Ves je členskou obcí Mikroregionu Ivančicko.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Území, na němž obec leží a které se nachází západně od Ivančic, se nachází na okraji staré osídlené oblasti, což dokazují nálezy z dob paleolitu, neolitu a z doby železné a bronzové. Nová Ves byla založena kolem roku 1410[zdroj?] po zaniklé osadě Řevušín (Revssin) zmiňované roku 1230, kterou Arnold, opat třebíčský, zastavil v roce 1230 oslavanskému klášteru za 75 hřiven. Osada, majetek oslavanského kláštera, byla vypálena a nová vesnice následně vznikla blíže k Oslavanům. Místo, na němž původní osada stávala, se nazývá „Pustá ves“. První písemná zmínka o obci Nová Ves pochází z roku 1547, ale patrně se zmiňuje již dříve (1354[zdroj?]). Po zániku Oslavanského kláštera s celým panstvím, střídala různé majitele. Na pečeti byl tehdy nápis DEDINA NOWA WES a znak radlice, na níž byl vyryt vinařský nůž. Je doloženo, že tato pečeť se používala do roku 1750. Na následné pečeti z roku 1870 se nachází nápis Obec Nová Ves, hrábě, 2 kosy a pluh. To vyjadřovalo zemědělský charakter, který si obec udržela do současnosti. Tato pečeť byla používána jako znak obce do roku 2012, kdy obec získala znak nový. V roce 1914 byl v obci založen sbor dobrovolných hasičů. Na návsi bývala kaplička, která byla v roce 1960 zbourána.

Na přelomu 20. a 21. století se začal budovat nový sportovní areál, který byl otevřen v roce 2004. V roce 2005 byla zahájena postupná realizace výstavby dvou nových ulic na jihovýchodním okraji obce, přičemž v roce 2015 započala výstavba inženýrských sítí a následně prodej pozemků na výstavbu rodinných domů.

V roce 2012 obec získala svůj znak, v roce 2016 získala obec svoji vlajku.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[2]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[3]
556 597 664 684 730 793 881 855 884 824 737 720 706 752

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Nová Ves je bývalou vinařskou obcí v Jihomoravském kraji, ležící na pomyslné křižovatce mezi Ivančicemi s vinařskou oblastí Dolnokounicka (na východě), bývalou těžební oblastí Rosicko-Oslavanska (na severu), Znojemskem (na jihu) a Vysočinou (na západě). Leží na pomezí přírodního parku Oslava a přírodního parku Střední Pojihlaví, na vyvýšenině mezi řekami Oslavou a Jihlavou. Původní obec tvořila podlouhlá obdélníková náves a západní část obce, nazývaná Vrbovec. Obec se postupně rozvinula o několik bočních ulic a stále se rozrůstá. Na návsi se nachází barokní socha sv. Jana Nepomuckého a památník obětem obou světových válek.

V obci se pěstuje především pšenice, kukuřice či brambory. Působí zde zemědělské družstvo i soukromý zemědělec.

Obec tvoří půl kilometru dlouhá náves a několik přilehlých bočních ulic rozkládajících se severně, západně a východně od návsi.

V současnosti Novou Ves obývá kolem 750 obyvatel. Obcí vedou cyklostezky, funguje zde kulturní život. Občanská vybavenost obce je tvořena obchody, restaurací, školou a školkou, knihovnou, poštou, obecním úřadem, dětským hřištěm, zemědělským družstvem, menšími firmami a sportovním areálem. Dále je zde zbudována dešťová kanalizace, plynofikace, vodovod, asfaltové komunikace a chodníky po celé obci. Obec je obsluhována autobusovou linkou IDS JMK.

Nová Ves leží na ostrohu obtékaném ze severu řekou Oslavou a z jihu řekou Jihlavou, po jejichž toku také částečně vedou hranice obce. U Oslavy jsou místními obyvateli pořádány různé akce, například dětský den, závody malotraktorů či netradiční hasičské závody.

V obci sídlí kromě již zmíněného zemědělského družstva a statku také několik menších firem a soukromníků.

Obec spadá do působnosti římskokatolické farnosti Oslavany.

Samosprávu obce tvoří devítičlenné zastupitelstvo v čele se starostou Ladislavem Horákem a místostarostkou Naděždou Chajmovou.

Znak obce[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2012 neměla obec svůj znak, proto používala jako znak pečeť z roku 1870, jež vyjadřovala zemědělský charakter obce. Nová Ves má svůj vlastní znak od roku 2012.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nové Vsi (okres Brno-venkov).

Socha[editovat | editovat zdroj]

  • Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1755, na návsi naproti sportovnímu areálu

Památníky[editovat | editovat zdroj]

  • Památník obětem obou světových válek, naproti obecnímu úřadu
  • Pomník Jaroslava Karáska (zdejší občan, který padl roku 1945)
  • Pomník Miloše Kostečky, u silnice směrem k Biskoupkám

Boží muky[editovat | editovat zdroj]

  • Boží muka u silnice směrem na Ivančice-Letkovice, V od obce
  • Boží muka z poloviny 17. století v zahradě u domu čp. 203, SV okraj obce směrem na Oslavany

Kříže[editovat | editovat zdroj]

  • Kamenný kříž, stojící u jatek
  • Kamenný kříž, nacházející se na jižním okraji obce, u plotu zemědělského družstva
  • Kamenný kříž z roku 1847, stojící v severozápadní části obce, u čp. 205
  • Kamenný kříž z roku 1809, stojící východně od obce, jižně od silnice směrem Ivančice-Letkovice
  • Kamenný kříž, stojící v poli, západně od obce

Kaple[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple sv. Cyrila a Metoděje na návsi, která však byla v roce 1960 zbourána a dnes zde vede silnice.

Bývalé zemědělské usedlosti[editovat | editovat zdroj]

  • Bývalý vrchnostenský dvůr č. p. 1 (později JZD, stal se základem dnešního ZD POOSLAVÍ)
  • Hostinec "U Slavíků" č.p. 2 (Dříve též "U Sládků" a ještě dřív "U Loucků")
  • Venkovská usedlost č.p. 3
  • Venkovská usedlost č.p. 4
  • Venkovská usedlost č.p. 5
  • Venkovská usedlost č.p. 6
  • Venkovská usedlost č.p. 7
  • Venkovské usedlost č.p. 8
  • Venkovské usedlost č.p. 9
  • Venkovská usedlost č.p. 10
  • Venkovská usedlost č.p. 11
  • Venkovská usedlost č.p. 12
  • Venkovská usedlost č.p. 13
  • Venkovská usedlost č.p. 14
  • Venkovská usedlost č.p. 15
  • Venkovská usedlost č.p. 16
  • Venkovská usedlost č.p. 17
  • Venkovská usedlost č.p. 19
  • Venkovská usedlost č.p. 21
  • Venkovská usedlost č.p. 23
  • Venkovská usedlost č.p. 25
  • Venkovská usedlost č.p. 26
  • Venkovská usedlost č.p. 47
  • Venkovská usedlost č.p. 48
  • Venkovská usedlost č.p. 50
  • Venkovská usedlost č.p. 52
  • Venkovská usedlost č.p. 53
  • Venkovská usedlost č.p. 54
  • Venkovská usedlost č.p. 55
  • Venkovská usedlost č.p. 56
  • Venkovská usedlost č.p. 57
  • Venkovská usedlost č.p. 58
  • Venkovská usedlost č.p. 59
  • Venkovská usedlost č.p. 60
  • Venkovská usedlost č.p. 61
  • Venkovská usedlost č.p. 62
  • Venkovská usedlost č.p. 63
  • Venkovská usedlost č.p. 64
  • Venkovská usedlost č.p. 65
  • Venkovská usedlost č.p. 66

Přírodní památky[editovat | editovat zdroj]

  • Smuteční vrba na návsi
  • Lípy na návsi
  • Pramen "Sv. voda"
  • Pramen "Beran"
  • Starý dub (u bývalé cihelny)
  • Les "Doubrava"

Kaple svatého Cyrila a Metoděje[editovat | editovat zdroj]

V Nové Vsi se nacházela kaple svatého Cyrila a Metoděje. Stávala uprostřed dlouhé návsi, kde se také konávala Novoveská pouť. Kapličku tvořily dvě hlavní části, a to kaple a zvonice, ve které byl zvon, jenž pravidelně zvonil ráno, v poledne a večer a to každý den. Kaplička byla zbourána v roce 1960, protože musela ustoupit stavbě silnice, která vede prostředkem návsi.

Školní sportovní areál[editovat | editovat zdroj]

Školní sportovní areál se nachází na návsi vedle obecního úřadu. Je v provozu od roku 2004, funguje zde krytý bazén, sport-bar, 2 tělocvičny, jsou zde také kabiny fotbalistů TJ Sokol Nová Ves a víceúčelová teleskopická hala vhodná pro hraní tenisu i jiných her.

Školy[editovat | editovat zdroj]

Původní škola vznikla v Nové Vsi v letech 1858/1859. Současná škola je na návsi a založena byla roku 1908. Je školou malotřídní, učí se zde žáci prvního stupně rozděleni do tří učeben. Za školou je zahrada s víceúčelovým hřištěm, funguje zde také školní družina, která provozuje několik kroužků. K základní škole patří i mateřská škola, která se nachází za obchodem poblíž obecního úřadu, její budova byla postavena v roce 1969. Školka prošla v roce 2008 rekonstrukcí, při které byla vyměněna všechna okna a zároveň byla navýšena kapacita na 28 dětí.

V obci dále sídlí kovoúpravna se svářečskou školou.

Sbor dobrovolných hasičů Nová Ves[editovat | editovat zdroj]

Sbor dobrovolných hasičů v Nové Vsi byl založen roku 1914. Sbor se zúčastňuje a zúčastňoval závodů a cvičení v sousedních obcích a městech. Hasičská zbrojnice, která stojí na návsi vedle obecního úřadu prošla v roce 2014 rekonstrukcí.

Sbor dobrovolných hasičů Nová Ves pořádá každoročně závody malotraktorů, jenž se konají ve stejnou sobotu jako den dětí.

Obecní knihovna[editovat | editovat zdroj]

Starosta obce společně s řídícím učitelem začal v letech 1874–1876 zřizovat veřejnou knihovnu. Řídícímu učiteli Antonínu Hájkovi se následně podařilo založit školní knihovnu, která v roce 1902 měla 83 svazků. Roku 1931 založil sbor dobrovolných hasičů v Nové Vsi svoji knihovnu. Veřejná knihovna byla postupně doplňována novými knihami, kam byly převedeny i svazky z hasičské knihovny. Do roku 1945 byla umístěna v budově školy a v hasičské zbrojnici. Od roku 1946 se přemístila do budovy místního národního výboru, dnes obecního úřadu, kde je dodnes. V současnosti čítá více než 5150 knih různých žánrů.

Zemědělské družstvo POOSLAVÍ Nová Ves[editovat | editovat zdroj]

Zemědělské družstvo POOSLAVÍ NOVÁ VES je největším podnikem v obci. Areál družstva se nachází v jižní části obce, kousek za školním sportovním areálem a fotbalovým hřištěm. Družstvo původně neslo název JZD DOUBRAVA Nová Ves. Od roku 1999 se družstvo nazývá Zemědělské družstvo Pooslaví Nová Ves. Družstvo vždy hospodařilo a hospodaří i na polích v sousedních obcích a městech. Družstvo se zaměřuje na čtyři odvětví: rostlinná výroba, živočišná výroba, bioplynová stanice a služby v zemědělství. V areálu družstva působí i jiné firmy. Ředitelem družstva je Lukáš Jurečka, bratr Mariana Jurečky.

Hudební kapela Doubravěnka byla pojmenována právě podle místního JZD DOUBRAVA, protože její kapelník zde pracoval.

Služby[editovat | editovat zdroj]

V obci je základní a mateřská škola. Obecní knihovna se nachází na návsi v prostorách obecního úřadu, v jeho přízemí se nachází také pošta. Občanům slouží místní hostinec a několik obchodů (potraviny, smíšené zboží, textil). Obec je obsluhována autobusovou linkou IDS JMK, jejíž spoje zastavují na dvou místních zastávkách (Nová Ves, hostinec U Slavíků a Nová Ves, škola). Sportovní vyžití zajišťuje SPORTOVNÍ AREÁL, pracovní příležitosti nabízí obec, ZD POOSLAVÍ, firma MKZ a několik menších živnostníků. Ochranu obyvatelstva zajišťuje SDH.

Různé akce zařizuje občanské sdružení Novoveská parta.

Studánky[editovat | editovat zdroj]

  • Pramen Svatá voda s minerální léčivou vodu, která podle pověsti léčí zrak, se nachází severozápadně od obce. Ke studánce vede udržovaná cesta a přímo u pramene je altánek. Voda s obsahem sirovodíku obsahuje též hořčík a další minerály.[4]
  • Pramen U Berana se nachází ve stráni nad řekou Oslavou, taktéž severozápadně od Nové Vsi. Ve vodě je zvýšený obsah vápníku. U pramene bylo vybudováno posezení. Jedná se o nejvydatnější pramen pitné vody v povodí Oslavy. Jméno získal podle vodního trkače, (berana) který vodu pohání.[5]

Tradice[editovat | editovat zdroj]

Každoročně se zde díky snaze místních koná spousta tradičních akcí. Mezi největší a nejznámější místní události patří například tradiční rozmarýnové hody, které se konají vždy na sv. Václava. Dále jsou zde závody malotraktorů, (první ročník se konal v roce 2013), pouť v červenci, filmové stanování u řeky Oslavy v polovině letních prázdnin aj. Během roku je pořádán také den dětí, ostatky a ostatková zábava, setkání seniorů, obecní ples, hasičská zábava, velikonoční zábava, rozsvícení vánočního stromu před obecním úřadem, pálení čarodějnic na kopci u vodárny, a další.

Občanské sdružení Novoveská parta[editovat | editovat zdroj]

Občanské sdružení Novoveská parta bylo založeno 28. března 2013. Požádá různé zájezdy a akce, jako např. Dýňobraní, šipkovanou, hudební odpoledne, zájezd do zoo, Noc s Andersenem, silvestr aj.

Samospráva obce[editovat | editovat zdroj]

Ve volebním období 19901994 zastával funkci starosty Ladislav Horák. Funkci zástupce starosty zastával Oldřich Šlapanský. Zastupitelstvo obce tvořilo 9 zastupitelů (5 za KSČM a 4 za OF).

Ve volebním období 19941998 zastával funkci starosty František Bureš. Devítičlenné zastupitelstvo obce tvořili zástupci zvoleni za KSČM.

Ve volebním období 19982002 zastával funkci starosty František Bureš a funkci místostarostky Drahomíra Karásková. Zastupitelstvo obce bylo devítičlenné, 8 zastupitelů bylo za KSČM a 1 nezávislý kandidát.

Ve volebním období 20022006 byl starostou obce Ladislav Veselý a místostarostkou Drahomíra Karásková. Obecní zastupitelstvo tvořilo 9 zastupitelů, a to 4 za KSČM, 3 za SNK - Pro rozvoj obce, 1 za ČSSD a 1 za SZ.

Ve volebním období 20062010 byl starostou obce Ladislav Veselý (SNK - Pro rozvoj obce) a místostarostkou Jarmila Stojarová (KSČM). V komunálních volbách 2006 kandidovalo 7 volebních stran ("Pro rozvoj obce",ODS, "Pro sport a požární bezpečnost", KSČM, SZ, KDU-ČSL a ČSSD). Do zastupitelstva obce se dostaly pouze 4 volební strany. 3 zastupitelé za KSČM, 3 zastupitelé za "Pro rozvoj obce", 2 zastupitelé za ČSSD a 1 zastupitel za "Pro sport a požární bezpečnost"

Ve volebním období 20102014 byl starostou obce Jan Dobrovolný (SN) a místostarostkou Stanislava Zrucká (SN). V komunálních volbách 2010 kandidovalo celkem 6 stran ("Pro rozvoj obce", "Pro sport a požární bezpečnost", KSČM, ČSSD, VV a "Sdružení nestraníků"). Do zastupitelstva obce se dostaly 4 strany. Obecní zastupitelstvo tvořilo 5 zastupitelů za SDRUŽENÍ NESTRANÍKŮ, 2 zastupitelé za KSČM, 1 zastupitel za ČSSD a 1 zastupitel za "Pro rozvoj obce".

V komunálních volbách 2014 kandidovaly 3 strany (KSČM, Sdružení nestraníků a ČSSD). Starostou obce byl po volbách 2014 zvolen Ladislav Horák (vnuk prvního starosty po roce 1989). Místostarostkou je Naděžda Chajmová. Nejsilnějším politickým uskupením zastupitelstva obce ve volebním období 2014–2018 je "Sdružení nestraníků", jehož kandidáti tvoří 7 z 9 členů. Zbylé dva posty zastupitelů jsou obsazeny kandidáty za KSČM a ČSSD.

Starostové od roku 1874[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Vavřík (1874-1876)
  • Jan Hanák (1876-1880)
  • František Klika (1880-1882)
  • Václav Kratochvil (1883-1886)
  • Václav Kovář (1886-1889)
  • Josef Čech (1889-1891)
  • František Hrůza (1892-1895)
  • František Klika (1895-1898)
  • Cyril Řezanina (1898-1901)
  • Raimund Kolouch (1901-1903)
  • František Klika (1904-1907)
  • Václav Karásek (1907-1910)
  • Raimund Kolouch (1910-1913)
  • František Klika (1913-1919)
  • Antonín Kolouch (1919-1920)
  • Jan Konečný (1920-1923)
  • Antonín Kubíček (1923-1927)
  • František Pokorný (1927-1945)

Předsedové MNV[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Červinka (1945; KSČ)
  • Vilém Brázda (1945-1949; KSČ)
  • Cyril Karásek (1949-1960; KSČ)
  • Ladislav Horák (1960-1976; KSČ) - působil jako ředitel místní ZŠ, po revoluci byl prvním starostou
  • Ivo Dubšík (1976-1981; KSČ)
  • Marta Tůmová (1981-1985; KSČ)

Součást města Oslavany[editovat | editovat zdroj]

Obec byla přičleněna v letech 1986-1991 k městu Oslavany. Během té doby prošla rekonstrukcí budova MNV a po sametové revoluci byla obec opět osamostatněna.

  • Karel Hošek (1986-1991; KSČ) - zastupoval obec Nová Ves

Starostové od roku 1991[editovat | editovat zdroj]

  • Ladislav Horák (1991–1994; KSČM)
  • František Bureš (1994–2002; KSČM)
  • Ladislav Veselý (2002–2010; SNK - Pro rozvoj obce)
  • Jan Dobrovolný (2010–2014; "SN")
  • Ladislav Horák (od 2014; "SN")

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Mezi slavné rodáky patří kamenický rod Majerů, jejichž kamenné kříže a sochy jsou dodnes rozmístěny po širokém okolí (Nová Ves, Oslavany, Ivančice, Senorady, Čučice, Letkovice, Alexovice, Řeznovice, Hrubšice, Biskoupky, Lhánice, Mohelno, Rapotice, Moravské Bránice, Lukovany, Stanoviště, Velká Bíteš, Jezeřany-Maršovice, Popovice, Ledce, Holasice, Hajany, Babice u Rosic, Brno, Příbram na Moravě, aj.)

Kameníci:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
  3. Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz
  4. http://www.novaves-bv.cz/pramen-svata-voda/ds-3855/p1=3695
  5. http://www.novaves-bv.cz/pramen-beran/ms-4021/p1=4021

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]