Oslavany
| Oslavany | |
|---|---|
Zámek v Oslavanech |
|
|
|
|
| status: | město |
| LAU 2 (obec): | CZ0643 583588 |
| kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ064) |
| okres (LAU 1): | Brno-venkov (CZ0643) |
| obec s rozšířenou působností: | Ivančice |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 18,68 km² |
| počet obyvatel: | 4 653 (2016)[1] (e) |
| zeměpisné souřadnice: | 49°7′24″ s. š., 16°20′12″ v. d. |
| nadmořská výška: | 230 m n. m. |
| PSČ: | 664 12 |
| zákl. sídelní jednotky: | 7 |
| části obce: | 2 |
| katastrální území: | 2 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Oslavany Nám. 13. prosince 2 664 12 Oslavany |
| starosta / starostka: | Vít Aldorf |
| Oficiální web: www Ofic. web MÚ: vismo E-mail: oslavany@mboxr.cz |
|
| Zdroje k infoboxu a částem obce | |
Oslavany jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Leží na řece Oslavě, asi 25 km jihozápadně od Brna a 3 km severozápadně od Ivančic, na okraji Boskovické brázdy. Částí města je též vesnice Padochov.
Město Oslavany je členské město Mikroregionu Ivančicko.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Osídlení městského území je archeology datováno už od neolitu. První písemná zmínka o Oslavanech pochází z roku 1104.
V roce 1225 zde moravská markraběnka Heilwida založila nejstarší ženský klášter na Moravě.
Oslavany byly původně zemědělskou a vinařskou obcí. V letech 1783–1973 se v jejich okolí těžilo černé uhlí, takže měly spíš hornický charakter a byly jedním z center Rosicko-oslavanského revíru. Severovýchodně od města se nachází areál bývalého dolu Kukla, po ním ústí u řeky Oslavy dědičná štola.
V letech 1913–1993 zde pracovala uhelná Elektrárna Oslavany o výkonu 115 MW. Havířské město dodnes připomíná černá barva ve znaku a vlajce a také dále činžovní bytové domy. Vzhledem k těžbě mělo město průmyslový charakter, zdejší ovzduší bylo plné prachu a smogu, což se postupně změnilo po ukončení těžby.
Od roku 1912 končí v Oslavanech železniční trať z Moravských Bránic.
V zámku fungoval v letech 1949–1951 tábor nucených prací, určený pro převýchovu protikomunistických vězňů, který byl zřízen na žádost rosických a jihomoravských dolů.[2]
V roce 1964 byly Oslavany povýšeny na město. V šedesátých letech také vzniklo hornické sídliště a spousta nových domů.
Demografie[editovat | editovat zdroj]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011[4] |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2 832 | 3 001 | 3 134 | 3 481 | 4 073 | 4 669 | 4 719 | 4 553 | 5 262 | 5 285 | 4 893 | 4 445 | 4 544 | 4 619 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Oslavanech.
- zámek Oslavany s kostelem Matky Boží (původně klášter cisterciaček)
- kostel svatého Mikuláše
- kamenný kříž u kostela
- kamenný kříž před kostelem
- kamenný kříž u domu na ulici Kostelní
- hřbitov
- důl Kukla – kulturní a technická památka
- doly
- kamenné kříže
- socha Ecce homo (Ejhle člověk)
Náměstí 13. prosince[editovat | editovat zdroj]
Náměstí 13. prosince se nachází v centru Oslavan. Nachází se zde městský úřad a v sousedství několik málo obchodů. Na protější straně kdysi taktéž bývaly domy, ty však byly kvůli zbouráním starého a výstavbě nového mostu zdemolovány. Dnes je zde nová část náměstí, na jehož území stojí obchod s potravinami, který byl postaven na začátku 21. století. Na proti němu vyrostly ve stejné době tři bytové domy, v jejichž přízemí jsou obchody. Na náměstí se nachází také socha.
Náměstí Republiky[editovat | editovat zdroj]
Náměstí Republiky se nachází poblíž zámku. Na náměstí, které je tvořeno činžovními domy postavenými po polovině 20. století, se nachází večerka, vinotéka, řeznictví a hotel Horník.
Farnost[editovat | editovat zdroj]
Římskokatolická farnost Oslavany působí na území města Oslavany (včetně jeho části Padochov) a sousední obce Nová Ves.
Farním kostelem je oslavanský chrám sv. Mikuláše. Filiálním kostelem je kostel Matky Boží na zámku.
Příroda[editovat | editovat zdroj]
Město leží na rozhraní Českomoravské vrchoviny a Brněnské vrchoviny, na okraji přírodního parku Oslava. Na katastru Padochova se nachází přírodní památka Rybičková skála.
Naučná stezka permokarbonu Boskovické brázdy začíná u městského úřadu, má 9 zastavení a končí u druhého mostu přes Oslavu.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Karl Leuthner (1869, Padochov – 1944, Vídeň), rakouský sociálně demokratický politik a poslanec
- Vilém Gross (1894, Padochov – 1977), archeolog, historik, cestovatel a malíř. Popsal několik nových paleolitických nalezišť na Brněnsku, organizoval první velkou hornickou výstavu v Oslavanech. Je pohřben na hřbitově v Oslavanech.
- 23. července 1940 zde zemřel Metoděj Janíček, český kantor a hudební skladatel (* 1. února 1862). Je pochován ve svém posledním školním působišti, ve Zbýšově.
Samospráva[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1998 je starostou města Vít Aldorf (ODS). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. listopadu 2014 byl do této funkce zvolen opětovně.[5] Místostarostou města je Svatopluk Staněk, zvolený za ČSNS2005 (Česká strana národně socialistická 2005). Do roku 2010 tuto funkci zastával Miloš Musil (ČSNS2005).
Zastupitelstvo města má celkem 21 členů.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
- ↑ Historie Oslavan. OKNO. 1994, čís. 8, s. 5–8. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, czso.cz
- ↑ Vybrané základní údaje podle obcí – Jihomoravský kraj, czso.cz
- ↑ Největší změny po volbách v Ivančicích. Zrcadlo [online]. 2014-11-07 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oslavany ve Wikimedia Commons- Oficiální stránky města
- Infoportál Oslavany - informační portál
| Město Oslavany |
|---|
|
Oslavany | Padochov |
