Oslavany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oslavany
Zámek v Oslavanech
Zámek v Oslavanech
Znak města OslavanyVlajka města Oslavany
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecIvančice
Obec s rozšířenou působnostíIvančice
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 802 (2023)[1]
Rozloha18,71 km²[2]
Nadmořská výška230 m n. m.
PSČ664 12
Počet domů1 345 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa městského úřadunám. 13. prosince 51/2
664 12 Oslavany
oslavany@mboxr.cz
StarostaVít Aldorf (ODS)
Oficiální web: www.oslavany-mesto.cz
Oslavany
Oslavany
Další údaje
Kód obce583588
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oslavany (německy Oslawan) jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Leží na řece Oslavě, asi 25 km jihozápadně od Brna a 3 km severozápadně od Ivančic, na okraji Boskovické brázdy. Žije zde přibližně 4 800[1] obyvatel. Částí města je též vesnice Padochov. Město Oslavany je členským městem Mikroregionu Ivančicko a sousedí s obcemi Čučice, Zakřany, Lukovany, Ivančice, Neslovice, Zbýšov a Nová Ves.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Osídlení městského území je archeology datováno už od neolitu (hradiště Dvorek a Náporky). První písemná zmínka o Oslavanech pochází z roku 1104.[4]

V roce 1225 zde moravská markraběnka Heilwida založila klášter Vallis sanctae Mariae, první ženský klášter na Moravě.

Oslavany byly původně zemědělskou a vinařskou obcí. V letech 1783–1973 se v jejich okolí těžilo černé uhlí, takže měly spíš hornický charakter a byly jedním z center Rosicko-oslavanského revíru. Severovýchodně od města se nachází areál bývalého dolu Kukla, pod ním ústí u řeky Oslavy Dědičná štola.

V letech 1913–1993 zde pracovala uhelná Elektrárna Oslavany o výkonu 115 MW. Vzhledem k těžbě mělo město průmyslový charakter, zdejší ovzduší bylo plné prachu a smogu, což se postupně změnilo po ukončení těžby.

Od roku 1912 končí v Oslavanech železniční trať z Moravských Bránic.

V zámku fungoval v letech 1949–1951 tábor nucených prací, určený pro převýchovu politických vězňů - odpůrců komunistického režimu, který byl zřízen na žádost rosických a jihomoravských dolů.[5]

V roce 1964 byly Oslavany povýšeny na město. V šedesátých letech také vzniklo hornické sídliště a spousta nových domů.

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Znak byl vytvořen na základě obecní pečeti z roku 1622. Základ tvoří zeleno-černý vodorovně dělený štít ze zlatého vršku vyrůstá zlatý vinný keř s jedním hroznem, třemi listy a dvěma úponky. Přes prut je vodorovně přiložen stříbrný vinařský nůž se zlatou rukojetí. Znak odkazuje na původní zemědělský a vinařský charakter obce - réva a vinařský nůž a dolování černého uhlí - tinktury štítu. Vlajka sestává ze tří pruhů zalený, černý a tenký zlatý. Ze zlatého vyrůstá v levé části vlajky réva shodného popisu jako u znaku.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Na začátku 17. století měla obec 71 domů, po třicetileté válce z nich byly obydlených pouze 37. V roce 1790 měla obec 142 domů a 784 obyvatel, v roce 1834 pak 192 domů a 1162 obyvatel.[6]

Vývoj počtu obyvatel a počtu domů města Oslavany (sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 832 3 001 3 134 3 481 4 073 4 669 4 719 4 533 5 262 5 285 4 893 4 445 4 544 4 619 4 679
Počet domů 275 338 343 446 579 685 864 1 032 1 144 1 153 1 149 1 285 1 281 1 320 1 345

Vývoj počtu obyvatel města Oslavany

Vývoj počtu obyvatel a počtu domů části obce Oslavany (sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 329 2 473 2 521 2 841 3 398 3 714 3 764 3 710 4 459 4 534 4 230 3 885 3 991 4 060 4 083
Počet domů 237 297 297 389 496 555 705 855 947 964 957 1 069 1 066 1 093 1 104

Vývoj počtu obyvatel části obce Oslavany

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Oslavanech.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Městský úřad

Náměstí[editovat | editovat zdroj]

Náměstí 13. prosince[editovat | editovat zdroj]

Náměstí 13. prosince se nachází v centru Oslavan. Nachází se zde městský úřad a v sousedství několik málo obchodů. Na protější straně kdysi taktéž bývaly domy, ty však byly kvůli zbourání starého a výstavbě nového mostu zdemolovány. Dnes je zde nová část náměstí, na jehož území stojí obchod s potravinami, který byl postaven na začátku 21. století. Naproti němu vyrostly ve stejné době tři bytové domy, v jejichž přízemí jsou obchody. Na náměstí se nachází také socha.

Náměstí Republiky[editovat | editovat zdroj]

Náměstí Republiky se nachází poblíž zámku. Na náměstí, které je tvořeno činžovními domy postavenými po polovině 20. století, se nachází večerka, řeznictví, pekárna a hotel Horník.

Farnost[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Mikuláše

Římskokatolická farnost Oslavany působí na území města Oslavany (včetně jeho části Padochov) a sousední obce Nová Ves.

Farním kostelem je oslavanský chrám sv. Mikuláše. Filiálním kostelem je kostel Matky Boží na zámku.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Město leží na rozhraní Českomoravské vrchoviny a Brněnské vrchoviny, na okraji přírodního parku Oslava. Na katastru Padochova se nachází přírodní památka Rybičková skála.

Naučná stezka permokarbonu Boskovické brázdy začíná u městského úřadu, má 9 zastavení a končí u druhého mostu přes Oslavu.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • P. Josef Gross (kněz) (1906, Oslavany - 1967, Brno), moravský římskokatolický duchovní, perzekvovaný během Druhé světové války, v roce 1963 zastupoval Brněnskou diecézi na Druhém vatikánském koncilu.
  • Karl Leuthner (1869, Padochov – 1944, Vídeň), rakouský sociálně demokratický politik a poslanec
  • Vilém Gross (1894, Padochov – 1977), archeolog, historik, cestovatel a malíř. Popsal několik nových paleolitických nalezišť na Brněnsku, organizoval první velkou hornickou výstavu v Oslavanech. Je pohřben na hřbitově v Oslavanech.
  • Karel Kunka (1913 - 1940), československý letec, příslušník 311. bombardovací perutě RAF, který padl v bitvě o Británii. [9][10]
  • V letech 1623 - 1629 zde působil arcibiskup Jean Baptiste Gramaye, římskokatolický titulární arcibiskup upsalský a primas Afriky. V Oslavanech působil jako správce hudebního semináře a knihtiskárny, chvíli také jako administrátor farnosti.
  • Před rokem 1629 zde působil Carlo Abbate, františkánský kněz a italský hudební skladatel. Vyučoval ve zdejším chlapeckém hudebním semináři na zámku.
  • 23. července 1940 zde zemřel Metoděj Janíček, český kantor a hudební skladatel (* 1. února 1862). Je pochován ve svém posledním školním působišti, ve Zbýšově.
  • V letech 1954 - 1958 zde působil P. Karel Bříza CSsR, moravský římskokatolický kněz, významný hudební skladatel, varhaník a varhanář. Autor Břízova ordinária. V Oslavanech působil jako varhaník a vedoucí dětského chrámového sboru, začal zde také skládat duchovní hudbu.

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1998 je starostou města Vít Aldorf (ODS). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. listopadu 2014 byl do této funkce zvolen opětovně.[11] Místostarostou města je Svatopluk Staněk, zvolený za ČSNS2005 (Česká strana národně socialistická 2005). Do roku 2010 tuto funkci zastával Miloš Musil (ČSNS2005).

Zastupitelstvo města má celkem 21 členů.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Dostupné online.
  4. Historie Oslavan: Oslavany. www.oslavany-mesto.cz [online]. [cit. 2021-06-17]. Dostupné online. 
  5. Historie Oslavan. OKNO. 1994, čís. 8, s. 5–8. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. KRATOCHVIL, Augustin. Ivančický okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2007. 364 s. ISBN 978-80-86347-65-3. S. 208. 
  7. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. 
  8. a b Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Ivančice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. 
  9. ARMYWEB.CZ. 75 let od začátku Bitvy o Británii, 75 let od vzniku většiny československých perutí v RAF. www.armyweb.cz [online]. [cit. 2020-05-07]. Dostupné online. 
  10. Sergeant Karel Kunka (1913-1940) - Find A Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2020-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Největší změny po volbách v Ivančicích. Zrcadlo [online]. 2014-11-07 [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]