Oslavany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Oslavany
Zámek v Oslavanech
Zámek v Oslavanech
Znak obce OslavanyVlajka obce Oslavany
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0643 583588
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Brno-venkov (CZ0643)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Ivančice
Historická země Morava
Katastrální výměra 18,71 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 4 693 (2019)[1]
Nadmořská výška 230 m n. m.
PSČ 664 12
Zákl. sídelní jednotky 7
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa městského úřadu Městský úřad Oslavany
Nám. 13. prosince 2
664 12 Oslavany
Starosta Vít Aldorf
Oficiální web: www.oslavany-mesto.cz
E-mail: oslavany@mboxr.cz
Oslavany
Oslavany
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oslavany jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Leží na řece Oslavě, asi 25 km jihozápadně od Brna a 3 km severozápadně od Ivančic, na okraji Boskovické brázdy. Žije zde přibližně 4 700[1] obyvatel. Částí města je též vesnice Padochov. Město Oslavany je členským městem Mikroregionu Ivančicko a sousedí s obcemi Čučice, Zakřany, Lukovany, Ivančice, Neslovice, Zbýšov a Nová Ves.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Osídlení městského území je archeology datováno už od neolitu. První písemná zmínka o Oslavanech pochází z roku 1104.

V roce 1225 zde moravská markraběnka Heilwida založila nejstarší ženský klášter na Moravě.

Oslavany byly původně zemědělskou a vinařskou obcí. V letech 17831973 se v jejich okolí těžilo černé uhlí, takže měly spíš hornický charakter a byly jedním z center Rosicko-oslavanského revíru. Severovýchodně od města se nachází areál bývalého dolu Kukla, po ním ústí u řeky Oslavy dědičná štola.

V letech 19131993 zde pracovala uhelná Elektrárna Oslavany o výkonu 115 MW. Havířské město dodnes připomíná černá barva ve znaku a vlajce a také dále činžovní bytové domy. Vzhledem k těžbě mělo město průmyslový charakter, zdejší ovzduší bylo plné prachu a smogu, což se postupně změnilo po ukončení těžby.

Od roku 1912 končí v Oslavanech železniční trať z Moravských Bránic.

V zámku fungoval v letech 1949–1951 tábor nucených prací, určený pro převýchovu protikomunistických vězňů, který byl zřízen na žádost rosických a jihomoravských dolů.[2]

V roce 1964 byly Oslavany povýšeny na město. V šedesátých letech také vzniklo hornické sídliště a spousta nových domů.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Na začátku 17. století měla obec 71 domů, po třicetileté válce z nich byly obydlených pouze 37. V roce 1790 měla obec 142 domů a 784 obyvatel, v roce 1834 pak 192 domů a 1162 obyvatel.[3]

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[4]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
2 832 3 001 3 134 3 481 4 073 4 669 4 719 4 553 5 262 5 285 4 893 4 445 4 544 4 619

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Oslavanech.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Náměstí[editovat | editovat zdroj]

Náměstí 13. prosince[editovat | editovat zdroj]

Náměstí 13. prosince se nachází v centru Oslavan. Nachází se zde městský úřad a v sousedství několik málo obchodů. Na protější straně kdysi taktéž bývaly domy, ty však byly kvůli zbouráním starého a výstavbě nového mostu zdemolovány. Dnes je zde nová část náměstí, na jehož území stojí obchod s potravinami, který byl postaven na začátku 21. století. Naproti němu vyrostly ve stejné době tři bytové domy, v jejichž přízemí jsou obchody. Na náměstí se nachází také socha.

Náměstí Republiky[editovat | editovat zdroj]

Náměstí Republiky se nachází poblíž zámku. Na náměstí, které je tvořeno činžovními domy postavenými po polovině 20. století, se nachází večerka, vinotéka, řeznictví a hotel Horník.

Farnost[editovat | editovat zdroj]

Římskokatolická farnost Oslavany působí na území města Oslavany (včetně jeho části Padochov) a sousední obce Nová Ves.

Farním kostelem je oslavanský chrám sv. Mikuláše. Filiálním kostelem je kostel Matky Boží na zámku.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Město leží na rozhraní Českomoravské vrchoviny a Brněnské vrchoviny, na okraji přírodního parku Oslava. Na katastru Padochova se nachází přírodní památka Rybičková skála.

Naučná stezka permokarbonu Boskovické brázdy začíná u městského úřadu, má 9 zastavení a končí u druhého mostu přes Oslavu.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Karl Leuthner (1869, Padochov – 1944, Vídeň), rakouský sociálně demokratický politik a poslanec
  • Vilém Gross (1894, Padochov – 1977), archeolog, historik, cestovatel a malíř. Popsal několik nových paleolitických nalezišť na Brněnsku, organizoval první velkou hornickou výstavu v Oslavanech. Je pohřben na hřbitově v Oslavanech.
  • 23. července 1940 zde zemřel Metoděj Janíček, český kantor a hudební skladatel (* 1. února 1862). Je pochován ve svém posledním školním působišti, ve Zbýšově.

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1998 je starostou města Vít Aldorf (ODS). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. listopadu 2014 byl do této funkce zvolen opětovně.[5] Místostarostou města je Svatopluk Staněk, zvolený za ČSNS2005 (Česká strana národně socialistická 2005). Do roku 2010 tuto funkci zastával Miloš Musil (ČSNS2005).

Zastupitelstvo města má celkem 21 členů.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Historie Oslavan. OKNO. 1994, čís. 8, s. 5–8. Dostupné online. 
  3. KRATOCHVIL, Augustin. Ivančický okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2007. 364 s. ISBN 978-80-86347-65-3. S. 208. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online. 
  5. Největší změny po volbách v Ivančicích. Zrcadlo [online]. 2014-11-07 [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]