Rybičková skála

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Zdroje k infoboxuPřírodní památka
Rybičková skála
Jezerní sedimenty v PP Rybičková skála
Datum vyhlášení 11. prosince 1980
Vyhlásil Krajský úřad Jihomoravského kraje
Kód ÚSOP 205
Lokalita Padochov
Výška 305 - 320 m n. m.
Výměra 0,0511 ha
Seznam CHÚ v okrese Brno-venkov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice
Rybičková skála
Rybičková skála
Přírodní památky v Česku

Rybičková skála je přírodní památka ev. č. 205 severovýchodně od města Oslavany, západně od obce Neslovice, na katastru vsi Padochov v okrese Brno-venkov. Oblast spravuje AOPK Havlíčkův Brod. Hlavním důvodem ochrany je významná paleontologická lokalita s nálezy svrchnopaleozoických (permských) zkamenělin, především ryb.[1]

Přírodní památka byla vyhlášena 11. prosince 1980 na území o rozloze 0,0511 ha. Objekt je charakterizován poměrně rozsáhlým skalním defilé. Čtyřicet metrů dlouhá skála katastrálně spadá pod vesnici Padochov, část města Oslavany. Nadmořská výška se pohybuje od 305 do 320 m. Skála je součástí Boskovické brázdy, která je velmi významnou geologickou a paleontologickou lokalitou. V blízkosti Rybičkové skály se také nachází četná uhelná naleziště – Rosicko-oslavanská pánev.[1][2]

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památka Rybičková skála je rozsáhlý skalní útvar na levém břehu Neslovického potoka, vzdálený 1 km od obce Neslovice.[2] K lokalitě vede zeleně značená turistická cesta z Oslavan do Neslovic.[2][3] Jde o bývalou lomovou stěnu, která je díky nalezeným otiskům prvohorních rostlin a ryb významnou paleontologickou lokalitou. V Padochově jsou také četná naleziště fytopaleontologických materiálů.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky vzniku Boskovické brázdy jsou datována již od prekambria. Největší pohyby jsou zaznamenány v závěru variského geotektonického cyklu ve svrchním karbonu a spodním permu.[5]

Z archeologických nálezů je patrné, že území bylo osídleno již v neolitu. Našlo se zde i několik málo kamenných nástrojů, ze kterých lze usoudit, že zde pobývali mlado- nebo pozdněpaleolitičtí lovci.[4] V 80. letech 19. století byly v lokalitě nalezeny hojné zbytky ryb, což následně dalo lokalitě i její jméno.[5] Ve Oslavanech měla již od roku 1760 velký význam těžba uhlí. Byla zde postavena i První přespolní velkoelektrárna, která byla jedna z největších v Rakousku-Uhersku a ve které se spalovalo uhlí z místních dolů.[4]

V roce 2002 se v okolí Rybičkové skály našlo asi 200 ks paprskoploutvých ryb.[5]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Rybičková skála

Krajinný pokryv tvoří směsice luk, polí a kultur trvalých plodin.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Rybičková skála

Rybičková skála je součástí Boskovické brázdy, která se řadí do mladšího paleozoika brázd a která patří do svrchního karbonu a permu, součásti pokryvných útvarů a postvariských magmatitů českého masivu. Jde o geoturistickou zajímavost (geotop).[2][4] Stratigrafický patří lokalita do permu. Geologicky se tento jev nazývá jeskynní defilé.[2]

Rybičková skála má přibližně 40 m na délku a 13 m na výšku. Je tvořena hlavně sedimentárními horninami padochovského souvrství, konkrétně nepravidelně se střídajícími jílovci, prachovci a pískovci, které jsou zeleno-šedé barvy.[2][4] V těchto sedimentech se nachází tzv. pelokarbonátový obzor, což je výskyt šedonačernalých bitumenních prachových jílovců. Díky nálezům z 80. let 19. století, kdy byly v těchto jílovcích objeveny hojné zbytky ryb, dostala Rybičková skála svůj název.[2]

Paleontologicko-stratigrafické výzkumy dokazují výskyt paprskoploutvých ryb čeledi Aeduellidae. Nalezeny zde byly šupiny a ploutevní trny akantodů (Acanthodes gracilis) a hmyzí křídla. Z flóry zde byla nalezena rostlinná řezanka a úlomky dřev, hojně se vyskytují vzácné kapradiny a korditové listy, většinou ve spodní poloze. Běžné kapradiny a přesličkovité rostliny jsou velmi vzácné.[2] Lokalitu znal již Dionýz Štúr v roce 1860.[2]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Území je tvořeno převážně listnatými a smíšenými lesy, převážně dubo-habrovými háji. Nejčastěji vyskytujícími se stromy jsou dub zimní (Quercus petraea) a habr obecný (Carpinus betulus), mezi další patří např. jeřáb břek (Sorbus torminalis). Z jehličnanů se mohou vyskytovat jedle (Abies alba) nebo smrky (Picea abies). V částech bohatších na živiny se může také vyskytovat třešeň (Prunus avium), jasan (Fraxinus excelsior) a javory klen (Acer pseudoplatanus) a mléč (A. platanoides). Z flóry se zde nachází nejčastěji druhy typické pro hercynskou oblast, např. jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), brambořík nachový (Cyclamen purpurascens), ostřice chlupatá (Carex pilosa), či pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides).[6]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Na lokalitě se vyskytuje spíše teplomilné, stepní a lesostepní fauny. Např. kobylka révová (Ephippiger ephippiger), zřídka se objevuje i mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), běžně čolek horský (Triturus alpestris). Můžou se zde vyskytovat ptáci, jako ostříž lesní (Falco subbuteo), čáp černý (Ciconia nigra) a sluka lesní (Scolopax rusticola). Nejběžnějšími savci jsou zde prase divoké (Sus scrofa) a jelen lesní (Cervus elaphus).[7]

Zelená turistická značka

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Cílem ochrany je opatření v lesním hospodářství, dosažení přirozené skladby porostů zcela odpovídající danému stanovišti. Snahou je tak udržení okolního lesního hospodářství tak, aby byla zachovaná původní skladba.[1]

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Přes Rybičkovou skálu vede zelená turistická značka z Neslovic do Padochova.[3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Zvláště chráněná území (§14). drusop.nature.cz [online]. [cit. 2016-11-27]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i Geologické lokality - Vyhledávání - Rybičková skála. lokality.geology.cz [online]. [cit. 2016-11-27]. Dostupné online. 
  3. a b S.R.O., Turistika.cz. Rybičková skála - přírodní památka. www.turistika.cz [online]. [cit. 2016-11-27]. Dostupné online. 
  4. a b c d e PLCHOVÁ, Jarmila. Oslavany z kronik, dokumentů a vzpomínek. první. vyd. Oslavany: Městský národní výbor Oslavany, 1989. 104 s. ISBN 978-80-260-3248-9. S. 16. 
  5. a b c Exkurzní lokalita Oslavany. pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz [online]. [cit. 2016-11-28]. Dostupné online. 
  6. Skálová, Petra. Přírodní poměry a flóra území severně od Ivančic., Brno 2014., 132 s., bakalářská práce., s. 35, 36
  7. S.R.O., VIZUS.CZ. Brněnsko. www.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]