Přírodní park Říčky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní park
Říčky
U Ochozské jeskyně
U Ochozské jeskyně
Základní informace
Vyhlášení 1984
Rozloha 30,05 km²[1]
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Brno-venkov, Vyškov
Souřadnice
Říčky
Říčky
Další informace
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní park Říčky se nachází na rozhraní okresů Brno-venkov a Vyškov na Drahanské vrchovině na rozloze 30,05 km². Byl zřízen v roce 1984 jako klidová oblast a v roce 1992 jako přírodní park. Roste zde množství chráněných rostlin a žijí zde chránění živočichové.[2] Nadmořská výška parku se pohybuje od 370 m n. m. podél toku Říčky po více než 500 m n. m. v nejvyšších partiích. Na území přírodního parku zasahuje část tzv. Lesnického Slavína.[3]

Geologické podmínky[editovat | editovat zdroj]

Podloží parku je tvořeno usazenými horninami mořského původu, přičemž se pravidelně střídají vrstvy slepenců a břidlic. Ty pak někde překrývají vrstvy devonských vápenců. Západní okraj parku sousedí s Moravským krasem, kde se vyskytují krasové jevy.

Přírodní park má velmi bohatou síť drobných potoků, pramenů a studánek. Některé studánky mají pitnou vodu (Habrová, Koretinka, Wiehlova, Pod Hádkem, V Srdci a jiné). V území parku se nalézají údolní nivy tří přírodě blízkých toků: Říčky, Malé Říčky a Hostěnického potoka a několik rybníčků.[4]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Smíšený les v PP Říčky

Cenný je zachovalý komplex aluviálních luk kolem meandrujícího potoka Říčky. Ze vzácných a ohrožených druhů zde roste upolín evropský (Trollius altissimus), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) či bradáček vejčitý (Listera ovata). V tůních se vyskytuje masožravá bublinatka jižní (Utricularia australis).

Z lesů se zde nachází enklávy bukových porostů, na jižních svazích a v horních partiích údolí jsou fragmenty teplomilných lesů s dubem zimním a s podrostem teplomilných bylin, jako je medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), bělozářka větvitá (Anthericum ramosum) nebo okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia). Na většině území byla druhová skladba lesních porostů v minulosti pozměněna výsadbami smrkových monokultur.[5]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

V přírodním parku žije řada obojživelníků a plazů (ropucha obecná, rosnička zelená, čolek horský, mlok skvrnitý, zmije obecná, různé druhy užovek). Velmi hojnou skupinou jsou ptáci, a to především druhy vázané na lesní porosty. Hnízdí zde například čáp černý (Ciconia nigra), z dravců jestřáb lesní (Accipiter gentilis) nebo krahujec obecný (Accipiter nisus). Dále lze spatřit datla černého (Dryocopus martius), strakapouda prostředního (Dendrocopus medius) či sluku lesní. Podél potoků je charakteristický konipas horský.[6]

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Přírodním parkem Říčky vede řada turistických stezek: červená po trase Ochoz u Brna – rozc. Kalečník – Rousínov, žlutá po trase Hostěnice – Kalečník – Račice-Pístovice a modrá trasou Ochoz u Brna – rozc. Malá Říčka – Olšany. Po cestách se zpevněným povrchem vedou cyklostezky, např. trasa 5135 nebo 507.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Přírodní parky Jihomoravského kraje [online]. Arcgis.com [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. 
  2. KOPŘIVA, Jiří. Chráněná území okresu Vyškov. Vyškov: OkÚ Vyškov - referát životního prostředí, 1999. Neprodejná publikace. 
  3. Přírodní parky jižní Moravy - Říčky [online]. [cit. 2015-11-27]. Dostupné online. 
  4. Přírodní parky jižní Moravy - Říčky [online]. [cit. 2015-11-27]. Dostupné online. 
  5. Přírodní parky jižní Moravy - Říčky [online]. [cit. 2015-11-27]. Dostupné online. 
  6. Přírodní parky jižní Moravy - Říčky [online]. [cit. 2015-11-27]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOPŘIVA, Jiří. Chráněná území okresu Vyškov. Vyškov: OkÚ Vyškov - referát životního prostředí, 1999. Neprodejná publikace. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]