Brambořík nachový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Brambořík nachový

alternativní popis obrázku chybí
Brambořík nachový (Cyclamen purpurascens)
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď: prvosenkovité (Primulaceae)
Rod: brambořík (Cyclamen)
Binomické jméno
Cyclamen purpurascens
Mill., 1768
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Brambořík nachový

Brambořík nachový (Cyclamen purpurascens) je vytrvalá bylina z čeledi prvosenkovitých (Primulaceae). Jeho název pochází z řeckého slova kýklos, které znamená kruh, kotouč - podle jeho okrouhlé hlízy. Je jedovatý a chráněný. Lidově nazývaný též alpská fialka, svinský ořech, svinský chléb či zemský sejr.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Brambořík nachový (Cyclamen purpurascens) má kulovitou, často mírně zploštělou, zkorkovatělou hlízu, ze které vyrůstají četné vláknité kořeny. Oddenek je válcovitý a uzlovitý. Listy jsou většinou okrouhle srdčité (mohou být i ledvinité) a nepravidelně vroubkované. Na svrchní straně jsou listy tmavě zelené s bělavými kresbami, na spodní straně jsou tmavě purpurově červené. Jejich purpurové zbarvení způsobuje barvivo antokyan. Květy bramboříku vyrůstají jednotlivě na 5–12 cm dlouhých stvolech. Vytvářejí zvonkovitou korunu, která je vonná a složená z pěti korunních cípů. Korunní cípy mají karmínově až fialově červenou barvu, jsou otočené nazpět, a vytvářejí korunní trubku (ta je světleji zbarvená). V květu nalezneme pestík se svrchním semeníkem a pět tyčinek. Jsou opylovány hmyzem, ale mohou se opylovat i autogamicky (samoopylení). Plodem je pak kulovitá tobolka, která obsahuje semena.

Významné obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Kulovité hlízy obsahují jedovatý glykosid (saponin) cyklamín, který má velmi silné hemolytické účinky. I přesto, že jsou hlízy jedovaté, divočáci je vyrývají a konzumují bez jakýchkoliv pozdějších následků.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

V rodu (Cyclamen) je známo asi 20 blízce příbuzných druhů. Jsou rozšířeny převážně ve východním Středomoří, v Malé Asii a v Íránu. Do střední Evropy zasahuje pouze jediný druh (Cyclamen purpurascens).

Přirozené rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Brambořík nachový se přirozeně vyskytuje od pohoří Cevenny, přes Juru, vápencové obvody Alp (od Provence až po Dolní Rakousko), Moravu, Maďarsko a částečně zasahuje i na Balkánský poloostrov. V České republice se jako původní druh nachází jen na jižní a na jihozápadní Moravě. Vzácně se může vyskytovat především mezi Oslavou a Rokytnou. Avšak s největší pravděpodobností je u nás brambořík nachový buď vysazený, nebo zplaněný.

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Brambořík snáší poměrně dobře nízké teploty (je mrazuvzdorný). Hlízy se nesázejí příliš hluboko (2 – 6 cm). Po výsadbě začne kvést zpravidla až druhým nebo třetím rokem. Množí se pouze semeny, která dozrávají v tobolkách. Semena začnou klíčit následující rok na jaře.

Další druhy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2016.3. 8. prosince 2016. Dostupné online. [cit. 2016-12-10]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOLEKTIV. Květena České republiky 3. Academia, Praha, 2003.
  • HRON, F. – ZEJBRLÍK, O.: Kapesní atlas rostliny strání, skal, křovin a lesů. SPN, Praha, 1990.
  • ŠTURSA, J. – ŽILÁK, P.: Cibulové a hlíznaté rostliny. Nakladatelství Aventinum, Praha, 1997.
  • VĚTVIČKA, V. – ŽILÁK, P. – TULÁČKOVÁ, M.: Trvalky. Nakladatelství Aventinum, Praha, 1998.
  • NOVÁK, F. A. – SVOLINSKÝ, K.: Horské rostliny. NČAV, Praha, 1963.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]