Brambořík nachový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxBrambořík nachový
alternativní popis obrázku chybí
Brambořík nachový (Cyclamen purpurascens)
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď prvosenkovité (Primulaceae)
Rod brambořík (Cyclamen)
Binomické jméno
Cyclamen purpurascens
Mill., 1768
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Brambořík nachový

Brambořík nachový (Cyclamen purpurascens) je vytrvalá bylina z čeledi prvosenkovitých (Primulaceae). Jeho název pochází z řeckého slova kýklos, které znamená kruh, kotouč - podle jeho okrouhlé hlízy. Je jedovatý a chráněný. Lidově nazývaný též alpská fialka, svinský ořech, svinský chléb či zemský sejr.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Brambořík nachový (Cyclamen purpurascens) má kulovitou, často mírně zploštělou, zkorkovatělou hlízu, ze které vyrůstají četné vláknité kořeny. Oddenek je válcovitý a uzlovitý. Listy jsou většinou okrouhle srdčité (mohou být i ledvinité) a nepravidelně vroubkované. Na svrchní straně jsou listy tmavě zelené s bělavými kresbami, na spodní straně jsou tmavě purpurově červené. Jejich purpurové zbarvení způsobuje barvivo antokyan. Květy bramboříku vyrůstají jednotlivě na 5–12 cm dlouhých stvolech. Vytvářejí zvonkovitou korunu, která je vonná a složená z pěti korunních cípů. Korunní cípy mají karmínově až fialově červenou barvu, jsou otočené nazpět, a vytvářejí korunní trubku (ta je světleji zbarvená). V květu nalezneme pestík se svrchním semeníkem a pět tyčinek. Jsou opylovány hmyzem, ale mohou se opylovat i autogamicky (samoopylení). Plodem je pak kulovitá tobolka, která obsahuje semena.

Významné obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Kulovité hlízy obsahují jedovatý glykosid (saponin) cyklamín, který má velmi silné hemolytické účinky. I přesto, že jsou hlízy jedovaté, divočáci je vyrývají a konzumují bez jakýchkoliv pozdějších následků.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

V rodu (Cyclamen) je známo asi 20 blízce příbuzných druhů. Jsou rozšířeny převážně ve východním Středomoří, v Malé Asii a v Íránu. Do střední Evropy zasahuje pouze jediný druh (Cyclamen purpurascens).

Přirozené rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Brambořík nachový se přirozeně vyskytuje od pohoří Cevenny, přes Juru, vápencové obvody Alp (od Provence až po Dolní Rakousko), Moravu, Maďarsko a částečně zasahuje i na Balkánský poloostrov. V České republice se jako původní druh nachází jen na jižní a na jihozápadní Moravě. Vzácně se může vyskytovat především mezi Oslavou a Rokytnou. Avšak s největší pravděpodobností je u nás brambořík nachový buď vysazený, nebo zplaněný.

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Brambořík snáší poměrně dobře nízké teploty (je mrazuvzdorný). Hlízy se nesázejí příliš hluboko (2 – 6 cm). Po výsadbě začne kvést zpravidla až druhým nebo třetím rokem. Množí se pouze semeny, která dozrávají v tobolkách. Semena začnou klíčit následující rok na jaře.

Další druhy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-11]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOLEKTIV. Květena České republiky 3. Academia, Praha, 2003.
  • HRON, F. – ZEJBRLÍK, O.: Kapesní atlas rostliny strání, skal, křovin a lesů. SPN, Praha, 1990.
  • ŠTURSA, J. – ŽILÁK, P.: Cibulové a hlíznaté rostliny. Nakladatelství Aventinum, Praha, 1997.
  • VĚTVIČKA, V. – ŽILÁK, P. – TULÁČKOVÁ, M.: Trvalky. Nakladatelství Aventinum, Praha, 1998.
  • NOVÁK, F. A. – SVOLINSKÝ, K.: Horské rostliny. NČAV, Praha, 1963.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]