Prvosenkovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPrvosenkovité
alternativní popis obrázku chybí
Prvosenka medvědí ouško (Primula auricula)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď prvosenkovité (Primulaceae)
Batsch ex Borkh., 1797
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prvosenkovité (Primulaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu vřesovcotvaré. Jsou to byliny i dřeviny s jednoduchými listy a zpravidla čtyř nebo pětičetnými pravidelnými květy. Čeleď zahrnuje v současném pojetí asi 2500 druhů v téměř 60 rodech. Je rozšířena po celém světě. V české květeně je zastoupena 10 bylinnými rody, z nichž nejběžnější je prvosenka (petrklíč), drchnička a vrbina. Četné druhy patří mezi oblíbené skalničky či zahradní trvalky. Mají význam také v lékařství.

V současné taxonomii je čeleď pojata široce a je v ní zahrnuto i mnoho dřevnatých vesměs tropických druhů v minulosti řazených do bývalých čeledí Myrsinaceae a Theophrastaceae.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Prvosenkovité jsou jednoleté i vytrvalé byliny, keře i menší stromy. Listy jsou jednoduché, celistvé nebo laločnaté, vstřícné, střídavé nebo přeslenité, bez palistů. U dřevitých rodů mohou být listy tuhé a kožovité. Květy jsou nejčastěji čtyř nebo pětičetné, jedno nebo oboupohlavné, jednotlivé nebo v květenstvích různých typů. Kalich je vytrvalý. Korunní lístky jsou srostlé. Koruna výjimečně chybí (Glaux). Tyčinky jsou ve stejném počtu jako korunní lístky, volné nebo na bázi srostlé v trubičku. Semeník je svrchní nebo výjimečně (Samolus) polospodní, srostlý pravděpodobně z 5 plodolistů avšak jednokomůrkový, s 1 čnělkou a nenápadnou hlavatou bliznou. Plodem je tobolka či bobule s několika až mnoha semeny nebo jednosemenná peckovice.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Čeleď zahrnuje asi 58 rodů a přes 2500 druhů. Je rozšířena celosvětově.[3] Dřevnaté Theophrastoideae rostou nejčastěji jako podrostové dřeviny v nížinných deštných lesích tropické Ameriky, pouze rod Clavija převažuje v Andách v nadm. výšce 1000 až 2000 m. Rod Samolus má centrum diverzity na jižní polokouli.[3]

V původní české květeně jsou zastoupeny rody pochybek (Androsace), kruhatka (Cortusa), prvosenka (Primula), drchnička (Anagallis), žebratka (Hottonia), dřípatka (Soldanella), sedmikvítek (Trientalis), brambořík (Cyclamen), vrbina (Lysimachia), sivěnka (Glaux), v Evropě nadto ještě rody koridka (Coris) a Vitaliana.[4]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Prvosenkovité prošly v moderní době poměrně bouřlivým taxonomickým vývojem. Při molekulárních výzkumech bylo v roce 1998 zjištěno, že čeleď prvosenkovité, ač byla v klasickém pojetí oproti příbuzným čeledím Theophrastaceae a Myrsinaceae velmi dobře morfologicky definována, je parafyletická. Na základě těchto poznatků došlo k dosti velkým přesunům rodů: Samolus byl přesunut do čeledi Theophrastaceae, rody Anagallis, Cyclamen, Glaux, Lysimachia a Trientalis do čeledi Myrsinaceae a Maesa z Myrsinaceae do samostatné čeledi Maesaceae. V systému APG III, publikovaném v říjnu 2009, jsou posléze tyto 3 čeledi sloučeny do čeledi Primulaceae.[5]

V současném systému je čeleď dělena na 4 podčeledi, víceméně zachovávající rodové rozdělení čeledí z předchozích molekulárních studií:

  • Maesoideae - jediný rod Maesa, asi 150 druhů v tropech Starého světa
  • Theophrastoideae
- Samoleae - 15 druhů v rodu Samolus, Eurasie, jižní Afrika, Severní i Jižní Amerika
- Theophrasteae - asi 90 druhů ve 4 rodech, tropická Amerika
  • Primuloideae - asi 900 druhů v 9 rodech, především mírný a subtropický pás severní polokoule, ojediněle i jinde
  • Myrsinoideae - téměř 1500 druhů ve 41 rodech, kosmopolitní[3]

Nejblíže příbuznými čeleděmi prvosenkovitých v současném pojetí jsou čeledi zapotovité (Sapotaceae) a ebenovité (Ebenaceae).[3]

Květ Deherainia smaragdina

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V rostlinné říši ojedinělou barvu mají květy keře Deherainia smaragdina. Jak druhové jméno napovídá, jsou sytě zelené a mimo to i dosti velké. Některé druhy rodu Clavija rostou jako nevětvené stromky v podrostu pralesa a mají listy až 1 metr dlouhé, nahloučené na vrcholu kmínku.

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Listy a kůra některých druhů Jacquinia mají velký obsah saponinů a jsou v tropické Americe využívány jednak jako náhrada mýdla, také však k přípravě jedu na lov ryb, zvaného barbasco. V Ekvádoru je takto využíván druh Jacquinia sprucei. Plody Clavija jsou jedlé. Některé druhy Ardisia jsou pěstovány jako okrasné rostliny.[2]

Mnohé bylinné druhy prvosenkovitých jsou pěstovány jako okrasné trvalky, případně skalničky, zvl. z rodů prvosenka (Primula), vrbina (Lysimachia), brambořík (Cyclamen) a boží květ (Dodecatheon).

Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Flora of China: Primulaceae [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton : Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. (anglicky)  
  3. a b c d e STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online. (anglicky) 
  4. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky) 
  5. JUDD, et al.. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.] : Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034. (anglicky)  
  6. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha : Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]