Kapradiny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kapradiny

alternativní popis obrázku chybí
kapraď samec (Dryopteris filix-mas)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: vyšší rostliny (Cormobionta)
Nadoddělení: kapraďorosty (Pteridophyta)
Oddělení: kapradiny (Polypodiophyta)
Třída: Polypodiopsida
Podtřídy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kapradiny (Polypodiophyta) jsou oddělení výtrusných cévnatých rostlin, čili kapraďorostů (Pteridophyta), jehož zástupci jsou hojně rozšířeni po celé Zemi. Současné druhy jsou z velké většiny byliny, ale v některých tropických oblastech rostou i stromovité druhy. Vymřelé stromovité kapradiny se hojně vyskytovaly v permokarbonských lesích. Kapradiny se poprvé objevily ve spodním devonu a největší rozvoj zažily právě během karbonu a permu. V druhohorách a třetihorách spíše kapradiny vymíraly. Evolučně pravděpodobně navazují na oddělení Rhyniophyta. Kapradiny druhotně netloustnou (tzn. nezvětšují tloušťku stonku nebo kořenu činností laterálního meristému kambia, případně felogénu). Oddělení kapradiny obsahuje jedinou recentní třídu Polypodiopsida (používají se i synonymická označení Filicopsida či Pteridopsida).

Podtřídy[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kapraďorosty#Systém kapraďorostů.

Ophioglossidae[editovat | editovat zdroj]

  • Řád jazykotvaré neboli hadilkotvaré (Ophioglossales)
    • Čeleď jazykovité neboli hadilkovité (Ophioglossaceae)
Jsou to rostliny vytrvávající oddenkem, ze kterého vyrůstá většinou jeden fertilní list a další útvar listové podoby, vysvětlovaný jako pozměněná pravá aflebie. Nadzemní orgán je rozdělen na část asimilační (nejčastěji jeden list) a část, na které je výtrusnicový klas (ten je původem redukovaná čepel). Sporangia těchto rostlin nemají sporangia s otvíracím systémem. Rod hadí jazyk neboli hadilka (Ophioglossum) má největší množství chromozomů ze všech zástupců živé říše
Zástupci:
  • vratička měsíční (Botrychium lunaria) je jediná kapradina s náznakem druhotného tloustnutí vysoká až 15 cm. Aflebie je jednoduše peřenodílná s půlměsícovými úkrojky. Sporofyl je až 2× větvený. Roste vzácně na horských loukách a pastvinách.
  • hadilka obecná neboli hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum) až 20 cm vysoká rostlina nacházející se na vlhkých loukách a v lužních porostech.
  • vratička jednoduchá (Botrychium simplex) je vytrvalá bylina, řadící se mezi vyhynulé taxony. Nacházela se na smilkových loukách, rašelinách či vřesovištích.
Zástupci:
  • prutovka (Psilotum)
  • Tmesipteris

Marratiidae[editovat | editovat zdroj]

Řád Marattiales jsou velmi mohutné pantropické kapradiny vlhkých tropických lesů. Výtrusnice jsou vždy jen na spodu listů a mají tendenci k vytváření synangií. Typ synangií se liší u každého druhu. Jsou to rostliny se vzpřímeným, u fosilních zástupců často stromovitým a někdy silně zkráceným kmenem, řidčeji s plazivým oddenkem. Přestože byly fosilní druhy stromovité, nebylo u nich druhotné tloustnutí (jednotlivé cévní svazky byly obklopeny velkou sklerenchymatickou pochvou), nebo bylo jen velmi slabé.

Zástupci:

Polypodiidae[editovat | editovat zdroj]

Podtřída Polypodiidae čili leptosporangiátní kapradiny mají megafyly, střední válec typu diktyostélé (jednotlivé cévní svazky xylému jsou obtočeny floémem). Postrádají druhotné tloustnutí. Sporangia jsou uložena ve výtrusnicových kupkách (= sory), které jsou kryty různými způsoby. Na sorech jsou 2 typy buněk. Buňky tlustostěnné tvoří tzv. prstenec (= annulus), jednotlivé buňky časem vysychají a zmenšují se a nemají živý obsah. A další buňky tvoří obústí (= stomium), což je místo, kde pak výtrusnice puká a tedy i místo, kterým vypadnou jednotlivé výtrusy. Typickým znakem pro Polypodiidae jsou pleviny – šupiny na řapících, kterých je v závislosti na druhu různý počet. Tato podtřída obsahuje kolem 9000 druhů, a to zejména v těchto řádech:

Fylogenetický strom[editovat | editovat zdroj]

Následující fylogenetický strom zobrazuje aktuální představu (jednu z možných[pozn. 1]) o příbuznosti jednotlivých skupin recentních kapradin podle molekulárně biologické studie jaderných genů z r. 2015[3] s přihlédnutím k ještě novější srovnávací studii s časovou kalibrací fylogeneze kapraďorostů.[4] Pojmenování větví přizpůsobeno modernímu systému kapraďorostů. Skupiny, které by mohly být parafyletické jsou označeny (P).


Ophioglossidae
Ophioglossales

Ophioglossaceae


Psilotales

Psilotaceae




Marattiidae
Marattiaceae

Danaeoideae



Marattioideae




Polypodiidae
Osmundales

Osmundaceae



Hymenophyllales

Hymenophyllaceae



Gleicheniales

Gleicheniaceae




Dipteridaceae



Matoniaceae





Schizaeales
Schizaeaceae

Lygodioideae




Anemioideae



Schizaeoideae






Salviniales

Marsileaceae



Salviniaceae




Cyatheales
Cyatheaceae


Cyatheoideae




Cibotioideae




Dicksonioideae



Metaxyoideae







Thyrsopteridoideae




Culcitoideae




Loxsomatoideae



Plagiogyrioideae







Polypodiales
(P)
(P)

Cystodiaceae



Lonchitidaceae



Saccolomataceae




Lindsaeaceae





Dennstaedtiaceae



Pteridaceae

Cryptogrammoideae





Ceratopteridoideae



Pteridoideae





Cheilanthoideae



Vittarioideae






Aspleniaceae
(P) [pozn. 2]

Asplenioideae




Diplaziopsidoideae




Rhachidosoroideae




Cystopteridoideae




Thelypteridoideae




Woodsioideae




Athyrioideae



Blechnoideae









Polypodiaceae

Didymochlaenoideae




Hypodematioideae




Dryopteridoideae



(P) [pozn. 3]

Lomariopsidoideae




Tectarioideae




Oleandroideae




Davallioideae



Polypodioideae





















Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Kapradiny se rozmnožují pomocí výtrusů uložených ve většině případů na spodní straně listů kapradin. Většinou u více vyvinutých je chrání ostěra. Když praskne, výtrusy se roznesou do okolí a vyklíčí v prokel. Cyklus se opakuje.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Ve druhé dekádě 21. století vzniklo více studií věnovaným fylogenetickým vztahům kapradin,[1][2] které se v detailech poněkud liší. Rozhodnutí může přinést podrobnější znalost genomů jednotlivých kapraďorostů.
  2. Podle některých zdrojů parafyletická skupina 2 samostatných větví Aspleniaceae/Asplenioideae (bazálnější) a Hemidictyaceae/Hemidictyoideae[4]
  3. Podle některých zdrojů parafyletická skupina 2 samostatných větví Lomariopsidaceae/Lomariopsidoideae (bazálnější) a Nephrolepidaceae/Nephrolepidoideae[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MAARTEN J. M. CHRISTENHUSZ; MARK W. CHASE. Trends and concepts in fern classification. Annals of Botany [online]. , 13. únor 2014, svazek 113, čís. 4, s. 571-594. Dostupné online. ISSN 1095-8290. DOI:10.1093/aob/mct299.  (anglicky) 
  2. LEHTONEN, Samuli. Towards Resolving the Complete Fern Tree of Life. PLoS ONE [online]. , 13. říjen 2011, svazek 6, čís. 10, s. 1-6, e24851. Dostupné online. PDF: [1].ISSN 1932-6203. DOI:10.1371/journal.pone.0024851.  (anglicky) 
  3. ROTHFELS, Carl J.; LI, Fay-Wei; SIGE, Erin M. ; HUIET, Layne; LARSSON, Anders; BURGE, Dylan O.; RUHSAM, Markus, DEYHOLOS, Michael; SOLTIS, Douglas E.; STEWART, C. Neal, Jr.; SHAW, Shane W.; POKORNY, Lisa; CHEN, Tao; DePAMPHILIS, Claude; DeGIRONIMO, Lisa; CHEN, Li; WEI, Xiaofeng; SUN, Xiao; KORA, Petra; STEVENSON, Dennis W.; GRAHAM, Sean W.; WONG, Gane K-S.; PRYER, Kathleen M. The evolutionary history of ferns inferred from 25 low-copy nuclear genes. American Journal of Botany [online]. , 16. červenec 2015, svazek 102, čís. 7, s. 1089-1107. Dostupné online. ISSN 1537-2197. DOI:10.3732/ajb.1500089.  (anglicky) 
  4. a b c TESTO, Weston; SUNDUE, Michael. A 4000-species dataset provides new insight into the evolution of ferns. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. , 9. září 2016, svazek 105, s. 200-211. Dostupné online. ISSN 1055-7903. DOI:10.1016/j.ympev.2016.09.003.  (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]