Kapraďorosty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kapraďorosty
Stav taxonu: nepřirozený (parafyletický)

alternativní popis obrázku chybí
Hasivka orličí (Pteridium aquilinum)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Nadoddělení: kapraďorosty (Pteridophyta)
podtřídy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kapraďorosty (Pteridophyta) je souhrnné označení pro několik podtříd (dříve považovaných za oddělení ) suchozemských výtrusných cévnatých rostlin, jejichž tělo je rozdělené na pravé orgány (kořen, stonek, list). Mají také pravé cévní svazky. Rozmnožování se děje především pomocí výtrusů (spor), životní cyklus je rodozměna.

Mezi kapraďorosty patří kapradiny, přesličky, plavuně a prutovky (psilofyty). Věda, která se jimi zabývá, se nazývá pteridologie. Rozvoj kapraďorostů probíhal již v prvohorách, díky tomu máme dnes fosilní paliva. Dnes známe asi 20 000 druhů.

Podle novějších studií je známo, že skupina kapraďorosty nemůže být monofyletická, pokud zahrnuje i plavuně – ty jsou totiž samostatnou vývojovou linií. Proto je nově používáno označení Monilophyta pro kapradiny, přesličky a psilofyty. V takovém případě je to opravdu monofyletická skupina.[1][2]

Rodozměna[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku rodozměna.

Životní cyklus kapraďorostů je rodozměna. Ze zygoty se vyvíjí sporofyt, na němž vyroste výtrusnice, ve které se vyvíjí haploidní výtrus. Z výtrusu vznikne buď samčí nebo samičí prokel - gametofyt. Ze samčího prvoklíčku vyroste pelatka nesoucí pohyblivé spermatozoidy. Samičí prvoklíček dá vzniknout zárodečníku, v každém je jedna vaječná buňka (bez bičíku). Ve vodním nebo vlhkém prostředí dojde k oplození vaječné buňky.

Systém kapraďorostů[editovat | editovat zdroj]

Vyšší taxony kapraďorostů jsou co do svého obsahu již poměrně ustálené. Ke změnám systému však dochází i nadále, a to v jejich hierarchickém postavení. Je to způsobeno důslednější aplikací fylogenetického přístupu. Prvním důvodem je návaznost na systémy ostatních rostlin (např. systém APG III pro kvetoucí rostliny, systém Adla a kol. pro zelené řasy), druhým snaha o přirozenost taxonů. Z prvního důvodu se již nepoužívá pro skupiny kapraďorostů úrovní oddělení a tříd – původní oddělení a třídy byly poníženy na podtřídy resp. řády. Kvůli druhému důvodu došlo v posledních letech o rozšíření dříve parafyletických čeledí na monofyletické tím, že mnohé dříve samostatné čeledi jsou nyní jejich součástí jako vnořené podčeledi. Následující přehled představuje moderní (z r. 2014) systém recentních kapraďorostů do úrovně podčeledí (příslušné rody, případně i tribus, jsou uvedeny v závorkách).[3]

Podtřída: LYCOPODIIDAE Bek. (1863) plavuně

Podtřída: EQUISETIDAE Warm. (1883) přesličky

Podtřída: OPHIOGLOSSIDAE Klinge (1882) hadilky a prutovky

  • Řád: Ophioglossales Link (1833)hadilkotvaré/jazykotvaré
    • Čeleď: Ophioglossaceae Martinov (1820)hadilkovité/jazykovité (Botrychium, Helminthostachys, Mankyua, Ophioglossum)
  • Řád: Psilotales Prantl (1884)prutovkotvaré
    • Čeleď: Psilotaceae J.W.Griff. & Henfr. (1855)prutovkovité (Psilotum, Tmesipteris)

Podtřída: MARATTIIDAE Klinge (1882) maracie

Podtřída: POLYPODIIDAE Cronquist, Takht. & Zimmerm. (1966) – leptosporangiátní kapradiny

  • Řád: Osmundales Link (1833)podezřeňotvaré
    • Čeleď: Osmundaceae Martinov (1820)podezřeňovité (Leptopteris, Osmundastrum, Osmunda, Todea)
  • Řád: Hymenophyllales A.B.Frank (1877)blánatcotvaré
    • Čeleď: Hymenophyllaceae {{malé|Mart. (1835)} – blánatcovité (Hymenophyllum, Trichomanes)
  • Řád: Gleicheniales Schimp. (1869)gleicheniotvaré
    • Čeleď: Gleicheniaceae C.Presl (1825)gleicheniovité (Dicranopteris, Diplopterygium, Gleichenella, Gleichenia, Sticherus, Stromatopteris)
    • Čeleď: Dipteridaceae Seward & E.Dale (1901) (Cheiropleuria, Dipteris)
    • Čeleď: Matoniaceae C.Presl (1847) (Matonia, Phanerosorus)
  • Řád: Schizaeales Schimp. (1869)
  • Řád: Salviniales Bartl. (1835)nepukalkotvaré
    • Čeleď: Marsileaceae Mirb. (1802)marsilkovité (Marsilea, Pilularia, Regnellidium)
    • Čeleď: Salviniaceae Martinov (1820)nepukalkovité (Azolla, Salvinia)
  • Řád: Cyatheales A.B.Frank (1877)cyateotvaré
  • Řád: Polypodiales Link (1833)osladičotvaré
    • Čeleď: Cystodiaceae J.R.Croft (1986) (Cystodium)
    • Čeleď: Lonchitidaceae C.Presl ex M.R.Schomb. (1848) (Lonchitis)
    • Čeleď: Lindsaeaceae C.Presl ex M.R.Schomb. (1848) (Lindsaea, Nesolindsaea, Odontosoria, Osmolindsaea, Sphenomeris, Tapeinidium)
    • Čeleď: Saccolomataceae Doweld (2008) (Orthiopteris, Saccoloma)
    • Čeleď: Dennstaedtiaceae Lotsy (1909) – hasivkovité (Blotiella, Dennstaedtia, Histiopteris, Hypolepis, Leptolepia, Microlepia, Monachosorum, Oenotrichia, Paesia, Pteridium)
    • Čeleď: Pteridaceae E.D.M.Kirschn. (1831)křídelnicovité/netíkovité
      • Podčeleď: Cryptogrammoideae S.Linds. (2009) (Coniogramme, Cryptogramma, Llavea)
      • Podčeleď: Ceratopteridoideae R.M.Tryon (1986) (Acrostichum, Ceratopteris)
      • Podčeleď: Pteridoideae C.Chr. ex Crabbe, Jermy & Mickel (1975) (Actiniopteris, Anogramma, Aspleniopsis, Austrogramme, Cerosora, Cosentinia, Jamesonia, Nephopteris, Onychium, Pityrogramma, Pteris, Pterozonium, Syngramma, Taenitis)
      • Podčeleď: Cheilanthoideae W.C.Shieh (1973) (Allosorus, Aspidotis, Bommeria, Calciphilopteris, Cheilanthes, Doryopteris, Hemionitis, Mildella, Myriopteris, Notholaena, Pellaea, Pentagramma, Pteridella)
      • Podčeleď: Vittarioideae Link (Adiantum, Ananthacorus, Anetium, Anthrophyum, Haplopteris, Hecistopteris, Monogramma, Polytaenium, Radiovittaria, Scoliosorus, Vittaria)
    • Čeleď: Aspleniaceae Newman (1840)sleziníkovité
    • Čeleď: Polypodiaceae J.Presl & C.Presl (1822)osladičovité
      • Podčeleď: Didymochlaenoideae[pozn. 20] Christenh. (2014) (Didymochlaena)
      • Podčeleď: Hypodematioideae[pozn. 21] Christenh. (Hypodematium, Leucostegia)
      • Podčeleď: Dryopteridoideae[pozn. 22] Link (Adenoderris, Arachniodes, Arthrobotrya, Bolbitis, Coveniella, Ctenitis, Cyclodium, Cyrtomidictyum, Dryopolystichum, Dryopsis, Dryopteris, Elaphoglossum, Lastreopsis, Lomagramma, Maxonia, Megalastrum, Mickelia, Olfersia, Phanerophlebia, Pleocnemia, Polybotrya, Polystichopsis, Polystichum, Pseudotectaria, Rumohra, Stenolepia, Stigmatopteris, Teratophyllum)
      • Podčeleď: Lomariopsidoideae[pozn. 23] Crabbe, Jermy & Mickel (Cyclopeltis, Dracoglossum, Lomariopsis, Nephrolepis)
      • Podčeleď: Tectarioideae[pozn. 24] B.K.Nayar (Aenigmopteris, Arthropteris, Hypoderris, Pteridrys, Tectaria, Triplophyllum)
      • Podčeleď: Oleandroideae[pozn. 25] Crabbe, Jermy & Mickel (Oleandra)
      • Podčeleď: Davallioideae[pozn. 26] Hook. (Davallia, Davallodes)
      • Podčeleď: Polypodioideae[pozn. 27] B.K.Nayar (1970) (Loxogrammeae: Dictymia, Loxogramme; Drynarieae: Drynaria, Selliguea; Platycerieae: Platycerium, Pyrrosia; Microsoreae: Dendroconche, Goniophlebium, Lecanopteris, Lemmaphyllum, Lepidomicrosorium, Lepisorus, Leptochilus, Microsorum, Neocheiropteris, Neolepisorus, Paragramma, Phymatosorus, Podosorus, Thylacopteris, Tricholepidium; Polypodieae: Campyloneurum, Grammitis, Microgramma, Pecluma, Phlebodium, Pleopeltis, Pleurosoriopsis, Polypodium, Serpocaulon, Syngramma)

Z fylogenetického pohledu jsou kapraďorosty nepřirozenou, parafyletickou skupinou. Jak ukazuje následující fylogenetický strom pro jednotlivé recentní podtřídy (považované dnes za přirozené, holofyletické skupiny), semenné rostliny se odvětvují uvnitř nich. Zohledňuje i fakt, že nová fylogenetická studie založená na jaderných genomech i ještě novější srovnávací studie s časovou kalibrací fylogeneze kapraďorostů rehabilitovaly přesličky jako samostatnou skupinu mimo kapradiny, třebaže některé nepříliš starší zdroje ji uváděly jako sesterskou skupinu prutovek, případně leptosporangiátních kapradin.[6][5]



plavuně (Lycopodiidae)


Euphyllophytina
Monilophyta

přesličky (Equisetidae)


kapradiny

hadilky a prutovky (Ophioglossidae)




maracie (Marattiidae)



leptosporangiátní kapradiny (Polypodiidae)






semenné rostliny (Spermatophyta)




Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. dříve uváděná jako samostatná čeleď Lygodiaceae[4]
  2. dříve uváděná jako samostatná čeleď Schizaeaceae[4]
  3. dříve uváděná jako samostatná čeleď Anemiaceae[4]
  4. dříve uváděná jako samostatná čeleď Thyrsopteridaceae[4]
  5. dříve uváděná jako samostatná čeleď Loxsomataceae[4]
  6. dříve uváděná jako samostatná čeleď Culcitaceae[4]
  7. dříve uváděná jako samostatná čeleď Plagiogyriaceae[4]
  8. dříve uváděná jako samostatná čeleď Cibotiaceae[4]
  9. dříve uváděná jako samostatná čeleď Cyatheaceae[4]
  10. dříve uváděná jako samostatná čeleď Dicksoniaceae[4]
  11. dříve uváděná jako samostatná čeleď Metaxyaceae[4]
  12. dříve uváděná jako samostatná čeleď Cystopteridaceae[4]
  13. dříve uváděná jako samostatná čeleď Rhachidosoraceae[4]
  14. dříve uváděná jako samostatná čeleď Diplaziopsidaceae[4]
  15. dříve uváděná jako samostatná čeleď Aspleniaceae[4], nověji někdy i jako 2 samostatné čeledi Aspleniaceae a Hemidictyaceae[5]
  16. dříve uváděná jako samostatná čeleď Thelypteridaceae[4]
  17. dříve uváděná jako samostatná čeleď Woodsiaceae[4]
  18. dříve uváděná jako samostatná čeleď Athyriaceae[4]
  19. dříve uváděná jako 2 samostatné čeledi Blechnaceae a Onocleaceae[4]
  20. dříve uváděná jako součást samostatné čeledi Hypodematiaceae[4]
  21. dříve uváděná jako samostatná čeleď Hypodematiaceae[4]
  22. dříve uváděná jako samostatná čeleď Dryopteridaceae[4]
  23. dříve uváděná jako samostatná čeleď Lomariopsidaceae[4], nověji někdy i jako 2 samostatné čeledi Lomariopsidaceae a Nephrolepidaceae[5]
  24. dříve uváděná jako samostatná čeleď Tectariaceae[4], nověji někdy i jako 2 samostatné čeledi Arthropteridaceae a Tectariaceae[5]
  25. dříve uváděná jako samostatná čeleď Oleandraceae[4]
  26. dříve uváděná jako samostatná čeleď Davalliaceae[4]
  27. dříve uváděná jako samostatná čeleď Polypodiaceae[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fern na anglické Wikipedii.

  1. http://botanika.bf.jcu.cz/systematikaweb/systematikauvod.htm
  2. http://www.palaeos.com/Plants/default.2.htm#Monilophyta
  3. MAARTEN J. M. CHRISTENHUSZ; MARK W. CHASE. Trends and concepts in fern classification. Annals of Botany [online]. , 13. únor 2014, svazek 113, čís. 4, s. 571-594. Dostupné online. ISSN 1095-8290. DOI:10.1093/aob/mct299.  (anglicky) 
  4. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa CHRISTENHUSZ, Maarten J. M.; ZHANG, Xian-Chun; SCHNEIDER, Harald. A linear sequence of extant families and genera of lycophytes and ferns. Phytotaxa [online]. , 18. únor 2011, čís. 19 (speciální vydání Linear sequence, classification, synonymy, and bibliography of vascular plants: Lycophytes, ferns, gymnosperms and angiosperms, ISBN 978-1-86977-651-0, editoři CHRISTENHUSZ, Maarten J. M., CHASE, Mark W., FAY, Michael F.), s. 7-54. Dostupné online. PDF: [1].ISSN 1179-3163.  (anglicky) 
  5. a b c d TESTO, Weston; SUNDUE, Michael. A 4000-species dataset provides new insight into the evolution of ferns. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. , 9. září 2016, svazek 105, s. 200-211. Dostupné online. ISSN 1055-7903. DOI:10.1016/j.ympev.2016.09.003.  (anglicky) 
  6. ROTHFELS, Carl J.; LI, Fay-Wei; SIGE, Erin M. ; HUIET, Layne; LARSSON, Anders; BURGE, Dylan O.; RUHSAM, Markus, DEYHOLOS, Michael; SOLTIS, Douglas E.; STEWART, C. Neal, Jr.; SHAW, Shane W.; POKORNY, Lisa; CHEN, Tao; DePAMPHILIS, Claude; DeGIRONIMO, Lisa; CHEN, Li; WEI, Xiaofeng; SUN, Xiao; KORA, Petra; STEVENSON, Dennis W.; GRAHAM, Sean W.; WONG, Gane K-S.; PRYER, Kathleen M. The evolutionary history of ferns inferred from 25 low-copy nuclear genes. American Journal of Botany [online]. , 16. červenec 2015, svazek 102, čís. 7, s. 1089-1107. Dostupné online. ISSN 1537-2197. DOI:10.3732/ajb.1500089.  (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]