Ostříž lesní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxOstříž lesní
alternativní popis obrázku chybí
Ostříž lesní od ornitologa Johanna Friedricha Naumanna
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád sokoli (Falconiformes)
Čeleď sokolovití (Falconidae)
Rod ostříž (Falco)
Binomické jméno
Falco subbuteo
Linné, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostříž lesní (Falco subbuteo) je malý dravý pták z čeledi sokolovitých. Historický název ostříž obecný[2]. Za prudkého letu loví kořist ve vzduchu, někdy i na zemi.

Ostříž lesní v letu

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dorůstá velikosti holuba domácího, je menší než poštolka obecná (30–36 cm), v rozpětí křídel měří 75–85 cm a dosahuje hmotnosti mezi 180 a 300 g. Má dlouhá štíhlá křídla a krátký úzký ocas. Létá rychle, málokdy se třepotá na místě.[3] Je nejrychlejším dravcem ve vodorovném letu (okolo 180 km za hodinu).[4] Zdržuje se jednotlivě.[3]

Zbarvení: Vrch těla je tmavý, převážně černošedý, hlava černobílá s výrazným ostře ohraničeným černým vousem. Spodek těla je světlý, hustě černě skvrnitý, kalhotky (odstávající opeření na končetinách) a spodní krovky ocasní jsou zbarveny rezavohnědě. (V letu jej lze odlišit od jiných dravců mj. díky úzkým špičatým křídlům a rezavohnědému zbarvení, viz obr. ostříže v letu). Nohy a oční kroužek jsou zbarveny žlutě, oči černohnědě. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladí ptáci jsou celkově hnědší; prachový šat mláďat je bílý.

Hlas: Ozývá se jasným rychle opakovaným „kikikiki“ (často stoupajícím a klesajícím), podobným jako poštolka obecná, ale delším. Občas jednotlivým „kit“.[3] (Ostříž se vábí hlasitým „huid“ a „tak“ nebo také „fuf“.)

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Ostříž lesní se živí velkým hmyzem (vážkami, motýly aj.) a menšími ptáky. (Díky rychlému obratnému letu je schopen lovit jiřičky, vlaštovky nebo dokonce rorýse, ale přednost dává pomalejším ptákům, kteří mu neuniknou.) Loví v otevřené krajině, často nad rybníky, někdy i v okolí budov. Loví i nad stupněm lesa v horách[3] a za soumraku (např. netopýry).
„Nelétající kořist loví ostříž jen zřídka... Důležitou složkou potravy ostříže je hmyz. Mnohokrát jsem v Krkonoších pozoroval ostříže lovící motýly, kteří migrují i přes hory ve velkých výškách. Samice, která se od hnízda s mláďaty příliš nevzdaluje, loví často motýly přímo nad hnízdištěm. Za letu každému úlovku neobyčejně obratně otrhá zobákem křídla a tělíčko ihned polyká. ... Hlavní složkou potravy mláďat krkonošských ostřížů byla jiřička obecná, která hnízdí hromadně v koloniích na zdech pod střechami četných bud a hotelů.“ [5]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Ostříž nestaví vlastní hnízdo, k hnízdění využívá opuštěná hnízda jiných dravců a hnízda krkavcovitých ptáků vysoko na stromech. Obsazuje je v dubnu až květnu, po návratu ze zimoviště. V květnu až červnu snáší samice 2–4 žlutavá vejce s červenohnědým skvrněním. Hmotnost vajec je 22–26 g, rozměry 36–47 × 30–36 mm. Na vejcích sedí oba rodiče 28–30 dní. O mláďata pečují také oba rodiče, na hnízdě je krmí až 35 dní a poté ještě v okolí hnízda.
Po vylétnutí mladých jsou rodiny nápadnější – mladí ptáci nejsou ještě dlouho samostatní a než zdokonalí letové a lovecké schopnosti, rodiče je učí lovit i tak, že jim v letu vysoko ve vzduchu házejí usmrcené či poraněné ptáky. Nechytí-li mladý ostříž kořist, rodiče ji zachytí a pokus opakují. Rodina se rozpadá v době podzimního tahu.[6] Odlétat do zimovišť začínají ptáci od srpna, nejdéle se v ČR zdržují do konce října.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Ostříž lesní je přísně tažný, zimuje v tropické Africe.
Hnízdí na většině území Evropy (kromě větší části Velké Británie a Skandinávie) a v Asii. Hnízdí v lesích a loví v krajinách s rozptýleným porostem mladých stromů, na hospodářské půdě, v savanách či tajgách. V Evropě hnízdí okolo 55 000 párů.
V České republice hnízdí pravidelně, ale řídce na celém území, a to do nadmořské výšky zhruba 1000 m, přičemž hustěji je osídlen jih a východ republiky.[3][7] Počet hnízdících párů v ČR se pohybuje okolo 200. (Stanovit přesněji početnost je obtížné, protože ostříži mají rozlehlé domovské okrsky a hnízdní teritoria.[8])

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Podle vyhlášky 395/1992 Sb. ve znění vyhl. 175/2006 Sb.[9] patří ostříž lesní mezi druhy silně ohrožené.

Možná záměna[editovat | editovat zdroj]

Ostříži se podobá dřemlík tundrový (Falco columbarius), který se liší kontrastní kresbou hlavy a vyskytuje se v ČR v jiném ročním období (každoročně protahuje i přezimuje).[10]

Jméno[editovat | editovat zdroj]

Jméno ostříž je rodu mužského [11] a je odvozeno od přídavného jména „ostrý“. „Jde tedy o ptáka s ostrým zrakem. Z této jeho vlastnosti těží i přirovnání vidět jako ostříž...“ [12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eurasian Hobby na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]
  2. Slovník historických českých názvů ptáků [online]. Sest. Karel Hudec. 2012 [cit. 1. 10. 2017], s. 5. Dostupné z: bigfiles.birdlife.cz/Historicke_nazvy_ptaku.pdf
  3. a b c d e DUNGEL, Jan a Karel HUDEC. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001, s. 74. ISBN 978-80-200-0927-2.
  4. Dravci – fotografie a popis: stručné informace a zajímavosti o druzích, které nám ve stanici již prošly rukama. In: Záchranná stanice pro dravé ptáky: Rajhrad u Brna [online]. [2005] [cit. 1. 10. 2017]. Dostupné z: http://www.draviptaci.cz/cz/dravci.html.
  5. KOVÁŘ, Roman. Nejrychlejší křídla. Krkonoše [online]. 1998, č. 4 [cit. 1. 10. 2017]. Dostupné z: https://www.mzp.cz/ris/ais-ris-info-copy.nsf/aa943fb38bfdd406c12568e70070205e/694ab68e6509ca20802568920039316b?OpenDocument
  6. POKORNÝ, Zbyněk. Ostříž lesní. In: Chov zvířat [online]. 19. 1. 2014 [cit. 1. 10. 2017]. Dostupné z: http://www.chovzvirat.cz/zvire/1471-ostriz-lesni/
  7. Průběžné výsledky Atlasu hnízdního rozšíření ptáků ČR 2014–2017 [ostříž lesní – Falco subbuteo]. In: Atlas hnízdního rozšíření ptáků ČR 2014–2017 [online]. ©2014 [cit. 1. 10. 2017]. Dostupné z http://birds.cz/avif/atlas_nest_map.php?rok=all&druh=Falco_subbuteo
  8. MRLÍK, Vojtěch a kol. Dravci v České republice: současný stav a výhledy. Ochrana přírody [online]. 2013, č. 1, s. 6 [cit. 1. 10. 2017]. ISSN 1210-258X. Dostupné z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/dravci-v-ceske-republice/
  9. Vyhláška č. 395 ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Sbírka zákonů ČR. 1992, částka 80. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-395
  10. Dřemlík tundrový. In BioLib.cz [online]. ©1999–2017 [cit. 1. 10. 2017]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id8546/
  11. Ostříž. In: Jazyková poradna ÚJČ AV ČR [online]. ©2008–2017 [cit. 1. 10. 2017]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=ost%C5%99%C3%AD%C5%BE
  12. FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006, s. 32–33. Diplomová práce. Ved práce PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D. FFUK, Ústav českého jazyka a teorie komunikace.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČESKO. Vyhláška č. 395 ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Sbírka zákonů ČR. 1992, částka 80. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-395
  • DIERSCHKE, Volker. Ptáci: nový průvodce přírodou. Překlad Jan Robovský. Praha: Knižní klub, 2009, s. 151. Nový průvodce přírodou. ISBN 978-80-242-2193-9.
  • DIERSCHKE, Volker. Ptáci: nový průvodce přírodou. 2. vyd. Překlad Jan Robovský. Praha: Knižní klub, 2015. 255 s. Nový průvodce přírodou. ISBN 978-80-242-4719-9.
  • DUNGEL, Jan a Karel HUDEC. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. 249 s. ISBN 978-80-200-0927-2.
  • FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006. 131 s. Diplomová práce. Ved práce PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D. FFUK, Ústav českého jazyka a teorie komunikace.
  • MRLÍK, Vojtěch a kol. Dravci v České republice: současný stav a výhledy. Ochrana přírody [online]. 2013, č. 1, s. 2–8 [cit. 1. 10. 2017]. ISSN 1210-258X. Dostupné z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/dravci-v-ceske-republice/
  • Slovník historických českých názvů ptáků [online]. Sest. Karel Hudec. 2012 [cit. 1. 10. 2017]. 9 s. Dostupné z: bigfiles.birdlife.cz/Historicke_nazvy_ptaku.pdf
  • ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.

Video[editovat | editovat zdroj]

  • LUBAS, Miroslav. Ostříž lesní Falco subbuteo, odchyt na vycpaného výra. 18. 9. 2010. In: Youtube [online]. Publikováno 28. 9. 2010 [cit. 1. 10. 2017]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=1ppa45M58iY
  • Ostříž lesní (Falco subbuteo) [lovící vážky], Stihňov, 30. 6. 2016. In: Youtube [online]. Publikováno 19. 1. 2017 [cit. 1. 10. 2017]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=zLcIuvDjVCs
  • STUDECKÝ, Jan. Ostříž lesní. The hobby. Sokoleč, srpen 2015. In: Youtube [online]. Publikováno 16. 11. 2015 [cit. 1. 10. 2017]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=S1D0dnjI39Y [Hnízdění ostříže lesního, krmení mláďat, hlasový projev, za letu vs. káně(?)]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]