Orel volavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxOrel volavý
alternativní popis obrázku chybí
Orel volavý v Tal Chapar Wildlife Sanctuary (nedospělý jedinec)
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád dravci (Accipitriformes)
Čeleď jestřábovití (Accipitridae)
Rod orel (Clanga)
Binomické jméno
Clanga clanga
Pallas, 1811
Mapa rozšíření: léto (zelená), zima (modrá)
Mapa rozšíření: léto (zelená), zima (modrá)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orel volavý (Clanga clanga, do roku 2014 Aquila clanga) je středně velký orel z čeledi jestřábovitých, který je rozšířený především v Asii a východní Evropě. Živí se menšími savci, plazy, žábami a ptáky. IUCN ho vede jako zranitelný druh.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dospělý jedinec orla volavého
Nedospělý jedinec orla volavého se pozná podle bílých konců letkového peří

Je to středně velký, kompaktní druh orla. Jeho základní barva je tmavohnědá, dospělí jedinci jsou velmi tmaví, z dálky se jeví téměř černí. Mladí jedinci mají bílé konce letek. Velmi se podobá orlu křiklavému, se kterým bývá často zaměňován, ale je poněkud větší, tmavší a má mohutnější zobák. Může být zaměněn i s orlem stepním, který je však celkově mohutnější, má oválné nozdry a delší žlutý pruh zobáku (orel volavý má kulaté nozdry). Orel volavý má na orla relativně malou hlavu. Rozpětí jeho křídel je mezi 153 a 185 cm. Samice váží od 2150 do 3200 g a samec 1600 až 2000 g. Výška těla se pohybuje od 59 do 75 cm.[3][4][5]

Život, rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Orel volavý žije v nížinatých lesnatých oblastech, často blízko vodních zdrojů.[2] Hnízdí na různých druzích stromů, výjimečně i na skalách nebo na zemi. Celkově je o jeho životě známo poměrně málo. Samice snáší v polovině května 1-3 vejce, na nichž sedí 42-44 dní. Mláďata se líhnou koncem června, oba rodiče se pak o ně na hnízdě starají až do konce srpna. O vzletná mláďata rodiče dále pečují 20-30 dní.[5][6] Orel volavý se může křížit s orlem křiklavým, smíšené páry jsou poměrně běžné, počet hybridních jedinců může na některých místech dosáhnout více než 50 % (např. Bělorusko) celkové populace orlů volavých. Kříženci jsou dále plodní.[2][7][8]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Kořist je velmi různorodá. Jedná se většinou o drobné savce, především hryzce, dále žáby, plazy, ptáky. Rád loví v koloniích hnízdních ptáků. Občas se přiživuje na mršinách. Krade kořist i jiným dravcům, především luňákovi hnědému.[5][6]

Nedospělý jedinec orla volavého v letu

Výskyt, populace, ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Oblast hnízdění orla volavého se táhne v pásu od východní a severovýchodní Evropy až po východní Asii. Přeletové zóny a zimoviště mohou být v jižní, jihovýchodní a západní Asii, v severní a východní Africe a výjimečně i ve střední Evropě.[2]

Celková populace je odhadována na 5000-13 200 jedinců. Z toho žije 25-49 % v Evropě. Jedná se o velmi přibližná čísla, která je nutno dále zpřesnit.[2]

Hlavní hrozbou pro čistotu druhu je křížení s orlem křiklavým, které místy dosahuje značného podílu na populaci. Zároveň to ale pomáhá celkovému růstu populace, neboť populace orla křiklavého je větší. Neví se přesně jak dlouho a v jakém rozsahu tato hybridizace funguje. Dalšími problémy jsou ničení životního prostředí, vyrušování, pytláctví, travičství a úmrtí v důsledku kontaktu s elektrickým vedením. Ptáci nesnesou dlouhodobý těsnější kontakt s lidmi a jejich hlučnými aktivitami.[2][8]

V ČR se orel volavý vyskytuje extrémně vzácně, jedná se o náhodné nepravidelné zálety jedinců.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-09]
  2. a b c d e f IUCN. Clanga clanga: BirdLife International. IUCN Red List of Threatened Species. Dostupné online [cit. 2016-03-13]. DOI:10.2305/iucn.uk.2013-2.rlts.t22696027a40759511.en. 
  3. POŘÍZ, Jindřich. Aquila clanga (orel volavý) [online]. BioLib.cz [cit. 2008-11-03]. Dostupné online. 
  4. a b SVENSSON. Ptáci Evropy, s. 96-97
  5. a b c THIEDE. Poznáváme dravce a sovy, s. 50-51.
  6. a b ARKIVE: Greater spotted eagle (Aquila clanga)
  7. Sovds: Kříženci orla volavého a křiklavého
  8. a b Greater Spotted Eagle Clanga clanga [online]. www.birdlife.org [cit. 2016-03-13]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SVENSSON, Lars; MULLARNEY, Killian; ZETTERSTRÖM, Dan. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Nakladatelství Ševčík, 2012.
  • THIEDE, Walter. Poznáváme dravce a sovy. Nakladatelství Víkend, 2007.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]