Sup hnědý
 Sup hnědý | |
 Sup hnědý v zajetí | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
|---|---|
 téměř ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Třída |
ptáci (Aves) |
| Podtřída |
letci (Neognathae) |
| Řád |
dravci (Accipitriformes) |
| Čeleď |
jestřábovití (Accipitridae) |
| Rod |
sup (Aegypius) Savigny, 1809 |
| Binomické jméno | |
|
Aegypius monachus (Linné, 1766) | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sup hnědý (Aegypius monachus) je dravý pták, který se živí mršinami, převážně středně velkými a velkými zdechlinami savců.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Dorůstá délky 98 – 107 cm. Sup hnědý má dlouhý krk, silný zobák a velká křídla. Většinou má černé nebo hnědé peří. Opeření se u pohlaví neliší. Peří na hlavě však s věkem bledne.[2]
Chování[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o částečně tažného ptáka. V současné době je rozšířen v jižní Evropě, Asii a částečně severní Africe.[3] Samice obvykle snáší jedno vejce. Mládě je v hnízdě čtyři měsíce a rodiče o něj starají. Když mládě povyroste a naučí se létat, létá s rodiči; nemůže jíst tuhé povrchové maso a tak musí počkat až jej sní rodiče a pak se můžou pustit do jídla. Ačkoliv to tak nevypadá, supi jsou velmi čistotní. Hnízdí ve skalách či horách nebo na stromech, v malých koloniích. Žije hodně i v savanách a pouštích.
Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]
Sup hnědý je chován přibližně v devíti desítkách evropských zoo.[4]
V rámci Česka se pak jedná o čtyři zařízení:[4][5]
Ve slovenských zoo chován není.[4]
Chov v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]
Sup hnědý je v Zoo Praha chován takřka již od jejího založení. První jedinci do ní přišli v roce 1933 z cirkusu Kludský.[6] Významným obdobím se stala 70. léta, kdy do zoo bylo dovezeno několik jedinců, kteří v ní žijí dodnes (2018), a patří tak mezi nejstarší chovance. Jedná se o pár (nazývaný Konrádi) původem z volné přírody, který do Prahy dorazil v roce 1977, a také samici Buchtu, jejíž příchod se datuje do srpna 1972.[2][6] Buchta tehdy přišla ještě s další samicí a samcem, kteří spolu utvořili pár, a tak byla sama bez partnera do roku 1993. Tehdy byla spojena se samcem Bubákem ze zoo v rakouském Innsbrucku. Od té doby tvoří harmonický pár. Kvůli handicapu samce však nikdy nedošlo k úspěšnému páření, vždy bylo sneseno jen neoplozené vejce. Proto se v roce 2013 stala Buchta pěstounkou supů z jiných zoo. Tím prvním bylo mládě ze Zoo Liberec. Další mládě následovalo o dva roky později.[2]
Zmíněný pár Konrádi začal hnízdit v roce 1981.[2] První odchov se datuje do roku 1992.[6]
Ke konci roku 2017 bylo chováno 5 samců a 7 samic.[5] Ke konci roku 2018 byli chováni čtyři samci a šest samic.[7]
Zvířata jsou umístěna ve voliérách ve spodní části zoo.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-09]
- ↑ a b c d KRATOCHVÍLOVÁ, Alena; PITHART, Karel. Buchta a Bubák – sehraná dvojice. Trojský koník. 2017, čís. 2, s. 14.
- ↑ SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 72-73.
- ↑ a b c www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-07-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2017
- ↑ a b c Novinky u zvířat. Zoo Praha [online]. [cit. 2018-07-18]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu sup hnědý ve Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo sup hnědý ve Wikislovníku
Taxon aegypius monachus ve Wikidruzích- Sup v ZOO Liberec
